XVI. Nutriční podpora v onkologii

45. OBEZITA V ONKOLOGII

JUREČKOVÁ A.

Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ Brno

Úvod: Vztah mezi obezitou a onkologickými onemocněními je v současné medicíně jedním z nejvíce studovaných témat. Obezita není jen kosmetický problém, ale je považována za chronický zánětlivý stav, který významně ovlivňuje riziko vzniku, průběh i úspěšnost léčby rakoviny. Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) existuje silná souvislost mezi nadměrnou tělesnou hmotností a nejméně 13 druhy rakoviny, mezi které patří: kolorektální karcinom, rakovina prsu zejména u žen po menopauze, rakovina endometria (riziko u obézních žen až 7× vyšší), rakovina ledvin, slinivky břišní, jater a jícnu, rakovina žlučníku, vaječníků a štítné žlázy. Obezita ovlivňuje nádorové bujení několika způsoby: chronický zánět (tuková tkáň produkuje zánětlivé cytokiny, které mohou poškozovat DNA a podporovat růst buněk), inzulinová rezistence (nadbytek tuku vede ke zvýšené hladině inzulinu a růstového faktoru IGF-1, které působí jako „palivo“ pro dělení nádorových buněk), hormonální změny (tuková tkáň je aktivní endokrinní orgán, u žen po menopauze je hlavním zdrojem estrogenů, jejichž nadbytek zvyšuje riziko rakoviny prsu a dělohy), adipokiny (hormony produkované tukem, např. leptinem, mohou přímo stimulovat proliferaci buněk. Diagnostika: U obézních pacientů může být obtížnější nahmatat vlastní tumor nebo provést kvalitní zobrazení (např. ultrazvuk či CT má nižší rozlišení kvůli vrstvě tuku). Chirurgie: Vyšší riziko pooperačních komplikací, horší hojení ran a technická náročnost zákroků. Radioterapie: Problémy s přesným zaměřením paprsku a fixací pacienta v přístroji. Chemoterapie: Často dochází k tzv. podprahovému dávkování, obavy z podání plné dávky chemoterapie vypočítané na skutečnou hmotnost kvůli toxicitě. Prognóza a přežití: Statistiky ukazují, že onkologičtí pacienti s obezitou mají často horší prognózu. Obezita zvyšuje riziko recidivy a úmrtí na daný typ nádoru. Navíc tito pacienti častěji trpí doprovodnými, zejména interními komorbiditami, které omezují možnosti agresivní onkologické léčby. U některých pokročilých stadií rakoviny může mírná nadváha paradoxně působit ochranně. Tento fenomén souvisí pravděpodobně s tím, že tělo má větší energetické rezervy pro boj s vyčerpávající nemocí. Závěr: Obezita je v onkologii považována za modifikovatelný rizikový faktor. To znamená, že změnou životního stylu lze významně ovlivnit riziko vzniku onemocnění i jeho výsledky.

47. AMBULANCE PREVENTIVNÍ KLINICKÉ VÝŽIVY A JEJÍ PŘÍNOS PRO ONKOLOGICKÉ PACIENTY

PAULOVÁ N.

Úsek léčebné výživy, MOÚ Brno

Přednáška představí koncept Ambulance preventivní klinické výživy jako pracoviště zaměřeného nejen na léčbu malnutrice, ale především na včasnou identifikaci nutričních rizik, prevenci ztráty svalové hmoty a podporu dlouhodobě udržitelného životního stylu během onkologické léčby i po ní. Praktickým lékařům bude přiblížena role ambulance v mezioborové péči o onkologického pacienta, možnosti nutriční intervence v ambulantním režimu a význam časného odeslání pacienta k nutričnímu terapeutovi. Součástí sdělení budou základní principy nutriční péče u pacientů s nádory, edukace v oblasti příjmu energie a bílkovin, možnost podrobného rozboru stravy pro odhalení deficitu v příjmu živin a podpora adherence k léčbě. Zvláštní pozornost bude věnována obézním onkologickým pacientům, u nichž může být navzdory vysokému BMI přítomna sarkopenie či kvalitativní malnutrice. Přednáška ukáže význam bioimpedanční analýzy tělesného složení pomocí přístroje InBody, který umožňuje přesně monitorovat objem svalové a tukové tkáně, shrne aktuální doporučení zaměřená na bezpečnou redukci hmotnosti, význam pohybové aktivity a realistické nastavení nutričních cílů v jednotlivých fázích léčby. Zdůrazněna bude potřeba individualizovaného přístupu a odklon od restriktivních či neověřených dietních postupů. Cílem přednášky je ukázat, že preventivní klinická výživa představuje důležitou součást komplexní onkologické péče a že aktivní spolupráce praktického lékaře, onkologa a nutričního terapeuta může významně přispět ke zlepšení zdravotních výsledků i kvality života pacientů.

154. NUTRIČNÍ MANAGEMENT OBEZITY U PACIENTŮ PO LÉČBĚ NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ

ANDRÁŠKOVÁ V.¹, SEIDLOVÁ A.²

¹ Úsek léčebné výživy, MOÚ Brno, ² III. interní klinika, 1. LF UK a VFN Praha

Prezentace se zaměřuje na praktický management obezity u pacientů po léčbě nádorového onemocnění z pohledu nutričního terapeuta. V návaznosti na onkologickou léčbu je u části pacientů přítomen nárůst tělesné hmotnosti, změny tělesného složení, snížená fyzická zdatnost, metabolické komplikace nebo obtíže spojené s dlouhodobou udržitelností režimových opatření. Nutriční intervence proto nemůže být zaměřena pouze na redukci hmotnosti, ale musí zohledňovat také zachování svalové hmoty, dostatečný příjem bílkovin, kvalitu stravy, pohybovou aktivitu, léčebné následky a individuální možnosti pacienta. Cílem sdělení je představit praktický postup nutriční péče u pacientů s obezitou po onkologické léčbě: vstupní nutriční vyšetření, hodnocení tělesného složení a metabolického rizika, stanovení realistických cílů, nastavení redukčního režimu, edukaci pacienta a dlouhodobé sledování efektu intervence. Pozornost bude věnována také specifickým situacím, jako je riziko sarkopenické obezity, únava po léčbě, omezená tolerance pohybové aktivity, změny chuti k jídlu a psychologické aspekty redukce hmotnosti. Součástí prezentace bude rovněž pohled nutričního terapeuta na současné možnosti farmakologické léčby obezity, včetně agonistů GLP-1 receptoru. Důraz bude kladen zejména na nutriční rizika a praktické otázky spojené s touto léčbou, jako je zajištění adekvátního příjmu bílkovin a energie, prevence ztráty svalové hmoty, řešení gastrointestinálních obtíží, monitorování jídelního chování a význam mezioborové spolupráce.

221. ČASNÝ ZÁCHYT MALNUTRICE U ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ A OSOB NAD 65 LET: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PROJEKTU

ŠTOURAČ N.¹, HEJCMANOVÁ K.¹, DIANOVÁ T.¹, CHLOUPKOVÁ R.¹, MÁJEK O.¹, HEJDUK K.¹, ANDRÁŠKOVÁ V.², TUČEK Š.³, KVAPIL M.⁴, BERAN HOLEČKOVÁ P.⁵

¹ Národní screeningové centrum, ÚZIS ČR Praha, ² Úsek léčebné výživy, MOÚ Brno, ³ Interní hematologická a onkologická klinika, FN Brno, ⁴ Geriatrická interní klinika, 2. LF UK a FNMH Praha, ⁵ Ústav radiační onkologie, FN Bulovka Praha

Východiska: Malnutrice představuje často poddiagnostikovaný problém negativně ovlivňující klinické výsledky i kvalitu života pacientů. Včasná identifikace nutričního rizika je důležitá zejména u onkologických pacientů a osob vyššího věku. Cílem pilotního projektu bylo ověřit proveditelnost systematického časného záchytu malnutrice a vytvořit standardizovaný postup pro jeho implementaci do klinické praxe. Materiál a metody: V rámci pilotního projektu byl realizován sběr dat, díky kterému bylo možné systematicky sledovat podíl osob v rizikovém nutričním stavu. Jako základní nástroj k tomuto hodnocení byl využit dotazník PSNPO, sekundárně byly sledovány také laboratorní parametry a bioimpedanční analýzy tělesného složení. U obou skupin proběhlo vstupní a kontrolní vyšetření v horizontu 4–6 týdnů. Hodnocen byl zejména podíl osob s rizikem malnutrice dle PSNPO, nutriční intervence a změny vybraných klinických a laboratorních parametrů při následném sledování. Výsledky: Průběžná analýza dosud zahrnuje celkem 879 osob, z toho 794 onkologických pacientů a 85 osob ve věku > 65 let. Malnutrice byla dle PSNPO dotazníku identifikována u 48 % onkologických pacientů, zatímco ve skupině seniorů byla malnutrice zachycena u 13 % osob. U části sledované populace byly zaznamenány známky systémového zánětu (zvýšené CRP přibližně u 41 % pacientů) a deficit vitaminu D, který byl přítomen téměř u 75 % vyšetřených osob. V onkologickém rameni projektu dosud absolvovalo kontrolní vyšetření 165 pacientů s malnutricí. Kontrolu v nutriční ambulanci absolvovalo 89 % z nich, přičemž u 95 % byla zahájena nutriční intervence. Při následné kontrole bylo u třetiny pacientů zaznamenáno zlepšení nutričního stavu. Současně byly pozorovány statisticky významné změny vybraných laboratorních parametrů (albumin, cholesterol, urea, kreatinin a vitamin D), které mohou naznačovat pozitivní dopad intervence. Závěr: Získané výsledky ukazují, že systematický přístup k časnému záchytu malnutrice je v podmínkách běžné klinické praxe realizovatelný a umožňuje efektivnější identifikaci pacientů s nutričním rizikem. Současně však data poukazují na význam následného sledování pacientů a zajištění kontinuity péče, které představují klíčové předpoklady pro plné využití přínosu časné intervence. Výsledky dále naznačují, že samotný ukazatel BMI nemusí být pro identifikaci nutričního rizika dostatečně citlivý. Standardizace postupů časného záchytu malnutrice může do budoucna přispět ke zlepšení klinických výsledků a optimalizaci poskytované zdravotní péče.

Podpořeno z OPZ+ (CZ.03.02.02/00/22_005/0000282).

224. AKTUALITY Z KONFERENCE WOCOVA 2026 –⁠ PÉČE O ŽILNÍ VSTUPY

MAŇÁSEK V.

Onkologická klinika, FN a UP Olomouc

Východiska: Ve dnech 15.–17. 4. 2026 se konala mezinárodní konference WoCoVA (9th World Congress on Vascular Access), která je pořádána jednou za 2 roky, letos ve španělské Valencii. Aktivní účast měli i členové SPPK (Společnost pro porty a permanentní katétry) z ČR a SR. Během třídenní konference zazněl bohatý přednáškový i posterový program, ve kterém byly představeny moderní trendy a postupy v indikacích, zavádění a ošetřování žilních vstupů, stejně jako problematika prevence a řešení komplikací. Cíl: V oblasti onkologie je kladen důraz na správnou indikaci druhu žilního vstupu, narůstající potřebu TIVAD (totálně implantovaných žilních vstupů), tedy portových systémů, a především rapidně narůstající počet indikovaných PICC portů. Byly představeny nové protokoly k implantaci žilních katétrů do povodí dolní duté žíly s využitím transhepatické UZV projekce, srovnány výhody a limity I-EKG, UZV a skia navigačních systémů k ověření distálního konce katétru, nové přístupy s využitím pulzního dopplerovského UZV vyšetření. Podrobně byla probírána tematika prevence a řešení okluzí, postupy při verifikaci hluboké žilní trombózy, včetně trombózy asymptomatické, správný výběr antibiotického zámku v terapii katétrových infekcí. Byly rovněž představeny moderní způsoby fixace katétrů a ošetřování. Závěr: Stěžejní novinky a aktuální doporučené prostupy jsou uvedeny v prezentaci.