#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

III. Pacientské organizace a spolupráce s veřejností


Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2026; 39(Supplementum 2): 21

53. I ČEKÁNÍ JE SOUČÁST LÉČBY: VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA JAKO MÍSTO, KDE ČEKÁNÍ DÁVÁ SMYSL

NOVOTNÁ K.¹, SVĚTLÁK M.², MARTÍNKOVÁ J.¹, BAREŠOVÁ Z.¹, GUZIUROVÁ V.³

¹ Ústav lékařské psychologie a etiky, LF MU Brno, ² Ústav lékařské psychologie a etiky a Oddělení klinické psychologie, LF MU a MOÚ Brno, ³ Informační a edukační centrum, MOÚ Brno

Čekání je v onkologické péči nevyhnutelnou, avšak často opomíjenou součástí léčebné zkušenosti. Nejde pouze o minuty strávené v ambulanci, ale i o dny a týdny mezi vyšetřeními, výsledky či jednotlivými kroky léčby. Právě tato období bývají vyplněna nejistotou, úzkostí, přetížením informacemi a opakovaným návratem k obavám o budoucnost. Přednáška představí koncept virtuální čekárny jako inovativního psychosociálního a edukačního prostoru, který proměňuje pasivní čekání v aktivní, podpůrnou a smysluplnou součást péče. Virtuální čekárna není pouhým informačním portálem, ale bezpečným digitálním prostředím, které pacientovi nabízí orientaci v léčebném procesu, srozumitelné informace, odpovědi na časté otázky, podporu zvládání emocí, praktické copingové strategie i možnost citlivého psychologického doprovázení v časech nejistoty. Budeme diskutovat, proč je právě „čas mezi péčí“ kritickým, ale dosud nedostatečně využitým terapeutickým prostorem. Ukážeme, jak mohou digitální nástroje posilovat pocit kontroly, porozumění a partnerské spolupráce s léčebným týmem, místo aby pacient zůstával sám se svými obavami. Virtuální čekárna vychází z přesvědčení, že podpůrná péče nezačíná až v ordinaci, ale i v prostoru mezi jednotlivými kontakty se zdravotnickým systémem. Projekt staví na současných poznatcích o významu komunikace, emoční podpory a digitálních nástrojů v onkologii a představuje nový model kontinuální podpory pacientů v období čekání, které je samo o sobě významnou součástí léčebné zkušenosti.

Projekt virtuální čekárny byl podpořen v rámci specifického výzkumu Masarykovy univerzity v projektu MUNI/A/1813/2025 „Virtual Waiting Room II: Implementation of a Web-Based Educational Portal and Analysis of the Digital Phenotype of Oncology Patients’ Behavior“.

373. POSTOJE PERSONALISTŮ A MANAŽERŮ FIREM K ZAMĚSTNÁVÁNÍ ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ V POSTKURATIVNÍ FÁZI

WEBER J.¹, WORKMAN R.²

¹ Pedagogická fakulta, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, ² Katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty, UP Olomouc

Návrat onkologických pacientů do zaměstnání po ukončení kurativní léčby představuje významný faktor psychosociální stabilizace, ekonomické nezávislosti a celkové kvality života. Přestože díky pokroku v diagnostice a terapii roste počet osob přežívajících onkologické onemocnění, problematika jejich pracovního uplatnění po léčbě zůstává v českém prostředí dosud relativně opomíjená. Významnou roli v procesu pracovní reintegrace přitom sehrávají zaměstnavatelé, personalisté a manažeři, jejichž postoje mohou zásadně ovlivňovat možnosti návratu pacientů na pracovní trh. Cílem příspěvku je analyzovat postoje personalistů a manažerů českých firem k zaměstnávání onkologických pacientů v postkurativní fázi, identifikovat hlavní bariéry a podpůrné faktory pracovního začlenění a zhodnotit, jakým způsobem zkušenost zaměstnavatelů ovlivňuje jejich ochotu přijímat nebo znovu zaměstnávat osoby po onkologické léčbě. Výzkum je koncipován jako studie smíšeného designu (mixed methods research). Kvantitativní část je založena na anonymním dotazníkovém šetření mezi personalisty a vedoucími pracovníky malých, středních a velkých podniků v České republice. Kvalitativní část tvoří polostrukturované rozhovory zaměřené na motivace, obavy a rozhodovací procesy zaměstnavatelů. Předpokládáme, že postoje zaměstnavatelů budou významně ovlivněny obavami z dlouhodobé pracovní výkonnosti, pracovní zátěže a možného návratu onemocnění. Současně očekáváme, že předchozí pozitivní zkušenost se zaměstnáváním onkologických pacientů bude korelovat s vyšší mírou akceptace jejich návratu do zaměstnání. Výsledky studie mohou přispět k hlubšímu porozumění procesu pracovní reintegrace onkologických pacientů a nabídnout doporučení pro oblast pracovní rehabilitace, sociální politiky a podpory zaměstnavatelů.


Štítky
Detská onkológia Chirurgia všeobecná Onkológia
Článek Editorial

Článok vyšiel v časopise

Klinická onkologie

Číslo Supplementum 2

2026 Číslo Supplementum 2
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Citikolín v neuroprotekcii a neuroregenerácii – nové poznatky
nový kurz
Autori: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#