I. Onkologická prevence a screening

3. BUDOUCNOST ONKOLOGICKÉ PREVENCE: PROPOJENÍ SCREENINGU, PREDIKCE RIZIKA A UMĚLÉ INTELIGENCE

HALÁMKOVÁ J.

Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ Brno

Onkologická prevence aktuálně prochází zásadními změnami od univerzálních populačních screeningových programů směrem k personalizovanému, datově řízenému přístupu. Současný rozvoj genomiky, digitální medicíny, umělé inteligence a pokročilé analýzy zdravotních dat umožňuje přesnější identifikaci osob s vysokým rizikem vzniku nádorových onemocnění a efektivnější cílení preventivních intervencí. Významnou roli v budoucnosti onkologické prevence bude hrát právě umělá inteligence, která umožní integraci velkého množství heterogenních dat a podporu klinického rozhodování v reálném čase. Současně však tato transformace přináší nové výzvy v oblasti organizace zdravotní péče, etiky, ochrany dat, ekonomické udržitelnosti a dostupnosti personalizované prevence pro širokou populaci. Cílem přednášky je představit současné trendy a možné směřování moderní onkologické prevence v éře precision medicine a umělé inteligence.

108. PERSONALIZOVANÁ ONKOLOGICKÁ PREVENCE: MOŽNOSTI IMPLEMENTACE DO KLINICKÉ PRAXE

HALÁMKOVÁ J.

Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ Brno

Onkologická prevence prochází významnou proměnou směrem k personalizovanému přístupu založenému na individuálním riziku pacienta. Vedle standardních populačních screeningových programů se do klinické praxe postupně začínají implementovat nové možnosti stratifikace rizika využívající genetické predispozice, rodinnou anamnézu, životní styl, metabolické faktory i moderní biomarkery. Přednáška se zaměří na současné možnosti personalizované prevence nádorových onemocnění, její potenciální přínosy i limity a praktické aspekty zavádění do běžné klinické péče. Diskutována budou také témata multidisciplinární spolupráce, role center prevence a význam edukace pacientů v časném záchytu a primární prevenci nádorových onemocnění. Dopad personalizace však závisí na připravenosti a odolnosti zdravotnických systémů. Bez dobře organizovaných a přizpůsobivých modelů péče se výhody personalizované medicíny mohou v konečném důsledku ztratit. Cílem přednášky je představit personalizovanou onkologickou prevenci jako perspektivní směr moderní medicíny, který může v budoucnu přispět ke snížení incidence nádorových onemocnění, časnější diagnostice a zlepšení dlouhodobých výsledků léčby.

109. PREKANCERÓZY V KLINICKÉ PRAXI: CO SLEDOVAT, LÉČIT A NEPŘEHLÉDNOUT

PAVČÍKOVÁ L.

Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ Brno

Prekanceróza je pojem, který se v klinické praxi používá napříč obory, ale jeho význam není vždy jednotný. Obecně označuje stav nebo lézi spojenou se zvýšeným rizikem vzniku zhoubného nádoru. Neznamená však diagnózu nádoru ani jistotu maligní transformace. Riziko progrese se významně liší podle orgánu, histologického nálezu, stupně dysplazie, přítomnosti rizikových faktorů i možnosti odstranění nebo kontroly vyvolávající příčiny. Sdělení se pokusí nabídnou přehled nejčastějších prekanceróz, se kterými se může onkolog setkat v rámci prevence, časné detekce a dispenzární péče. Cílem není nahradit specializovaná doporučení jednotlivých oborů, ale shrnout principy rozhodování: kdy nález sledovat, kdy pacienta předat specialistovi a kdy myslet na širší rizikový kontext včetně hereditární predispozice. Součástí sdělení bude také odlišit nálezy, které vyžadují aktivní řešení, od těch, u nichž je vhodné především sledování, prevence rizikových faktorů a srozumitelná komunikace s pacientem.

111. ONCOVIS: KARCINOGENNÍ LÁTKY, JEJICH KLASIFIKACE A MOŽNÝ DOPAD NA VZNIK ZHOUBNÝCH NÁDORŮ –⁠ INTERAKTIVNÍ DASHBOARD PRO KLINICKOU PRAXI

ČUPR P., SKŘÍDLOVÁ S., MALISZEWSKI M., GREGOR P., VRZALOVÁ A., PRŮŠOVÁ M., KUNCOVÁ M.

RECETOX, MU Brno

Prevence zhoubných nádorů představuje klíčový pilíř onkologické péče. Vedle genetických predispozic a faktorů životního stylu hrají významnou roli také karcinogenní látky ze životního a pracovního prostředí. Informace o jejich výskytu a vztahu ke konkrétním typům nádorů jsou však pro klinickou praxi často obtížně dostupné. Lékaři se častěji setkávají s pacienty přinášejícími neúplné nebo nepřesně interpretované informace z médií o karcinogenních rizicích, což může vést ke zbytečným obavám a obtížné komunikaci. Přestože existují autoritativní mezinárodní databáze, zejména hodnocení Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer, IARC), jejich využití v klinické praxi je limitováno složitou strukturou a obtížnou dostupností. Cílem tohoto příspěvku je představit interaktivní dashboard OncoVis, který přehledně strukturuje údaje o karcinogenech na základě klasifikace IARC a umožňuje jejich rychlé a intuitivní vyhledávání pro potřeby klinické praxe. Dashboard slouží jako praktický nástroj pro lékaře v oblasti prevence, edukace pacientů a orientace v problematice environmentálních a profesních karcinogenních rizik. OncoVis je webová aplikace hostovaná na doméně oncovis.eirene.eu, jejíž data pocházejí primárně z oficiálních monografií IARC, která jsou dodatečně doplněna a validována. Dashboard umožňuje dynamické vyhledávání dvojím způsobem: výběrem konkrétního karcinogenu, nebo selekcí orgánové lokalizace. Pro každou látku zobrazuje klasifikační skupinu IARC (1, 2A, 2B, 3), hlavní zdroje expozice, cesty expozice a asociované nádorové lokalizace. Aplikace má responzivní design přizpůsobený různým zařízením (desktop, tablet, mobil). Dashboard je pravidelně aktualizován podle nových vydání IARC monografií a jeho dlouhodobá udržitelnost je zajištěna prostřednictvím výzkumné infrastruktury EIRENE.eu (RECETOX). Dashboard OncoVis představuje praktický nástroj pro orientaci v problematice karcinogenních látek v klinické praxi. Zpřístupňuje komplexní data z IARC monografií přehlednou formou, kterou mohou lékaři využít při komunikaci s pacienty o environmentálních a profesních rizikových faktorech nádorových onemocnění. Nástroj je volně přístupný a může přispět k posílení preventivní role onkologů.

130. VAKCINACE PROTI HPV U ŽEN PO HYSTEREKTOMII: KLINICKÉ SOUVISLOSTI A PREVENTIVNÍ PŘÍNOS

MOUKOVÁ L.

Klinika operační onkologie, Oddělení gynekologické onkologie, MOÚ Brno

Infekce lidským papilomavirem (human papillomavirus, HPV) představuje významný rizikový faktor vzniku celé řady benigních i maligních onemocnění anogenitální oblasti. Provedení hysterektomie neeliminuje riziko přetrvávající nebo nově získané HPV infekce. S ohledem na promořenost populace HPV infekcí až 80 % mohou být nadále sexuálně aktivní ženy ohroženy vznikem HPV asociovaných lézí vulvy, vaginy, anu či orofaryngu. Riziko přetrvává i u žen vyššího věku, které mohou získat novou HPV infekci či u nich může dojít k reaktivaci latentní infekce. Vakcinace proti HPV proto představuje důležitou součást primární prevence u žen i po hysterektomii. Nonavalentní vakcína Gardasil9 poskytuje široké spektrum ochrany proti nejčastějším high-risk i low-risk HPV typům (HPV typ 6, 11, 16, 18, 31, 33, 45, 52, 58) a významně snižuje riziko vzniku HPV asociovaných prekanceróz a malignit. Radikální chirurgická léčba HPV asociovaných malignit bývá často mutilující, zatížená pooperačními komplikacemi a s možným negativním dopadem na kvalitu života pacientek. Prevence prostřednictvím vakcinace proti HPV tak představuje zásadní možnost snížení incidence těchto onemocnění. Důležité je rovněž zdůraznit, že aplikace vakcíny Gardasil9 není věkově omezená a může být přínosná i u starších žen. Aplikují se tři dávky vakcíny Gardail9 intramuskulárně v intervalu 0-2-6 měsíců. Všechny tři dávky je nutné aplikovat do 1 roku od první dávky. Jednotlivé pojišťovny přispívají na vakcinaci v rámci prevence v rozmezí 1 500–4 000 Kč na rok. Závěr: Ani po hysterektomii nezaniká riziko HPV asociovaných onemocnění dolního genitálního traktu. Pravidelné gynekologické kontroly jednou ročně proto zůstávají důležitou součástí prevence a včasného záchytu prekancerózních a maligních lézí. Vakcinace Gardasilem9 představuje účinnou možnost primární prevence HPV asociovaných onemocnění.

237. MEZI RIZIKEM A ROZHODNUTÍM: CHOICE PROJEKT –⁠ PŘEDBĚŽNÁ DATA ZAMĚŘENÁ NA ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST, BARIÉRY A ROZHODOVACÍ POTŘEBY ŽEN S MUTACÍ BRCA1/2 A PALB2 V ČESKÉ REPUBLICE

PELZOVÁ A.¹, FIALOVÁ L.1, PALÁCOVÁ M.2, ZIMOVJANOVÁ M.3, CHUROVÁ V.4, MOKRÁ L.4, SCHWARZ D.4, STREIT L.¹

¹ Klinika popálenin a plastické chirurgie, FN Brno, ² Klinika popálenin a plastické chirurgie, MOÚ Brno, ³ Onkologická klinika, VFN a 1. LF UK Praha, ⁴ Institut biostatistiky a analýz, s. r. o. Brno

Ženy po sdělení diagnózy patogenní mutace BRCA1/2 stojí před rozhodnutím mezi dispenzarizací a preventivní operací. Přestože riziko redukující mastektomie představuje jednu z nejúčinnějších možností snížení rizika karcinomu prsu, její přijetí je významně ovlivněno nejen onkologickým benefitem, ale také očekávaným dopadem na tělesnou integritu, sexualitu, senzitivitu, kvalitu života a možnosti rekonstrukce prsu. Cílem příspěvku je představit předběžná data české kohorty projektu CHOICE zaměřeného na zdravotní gramotnost, postoje k preventivní mastektomii a rozhodovací potřeby a faktory u žen s mutací BRCA1/2 a PALB2. Předběžné výsledky ukazují, že většina respondentek si je vědoma zvýšeného rizika rakoviny prsu a vnímá preventivní mastektomii jako účinnou strategii jeho snížení. Tato znalost však sama o sobě nevede k jednoznačnému rozhodnutí pro chirurgický výkon. Významná část žen v době dotazování váhala nebo preferovala intenzivní sledování, což poukazuje na přítomnost dalších rozhodovacích faktorů přesahujících čistě medicínskou informovanost. Z faktorů, které ovlivňují rozhodování žen a souvisejí s plastickou chirurgií, jsou nejvýraznější aspekty rekonstrukce prsu. Pro řadu žen nepředstavuje rekonstrukce pouze estetický doplněk preventivního výkonu, ale podmínku, za níž je preventivní mastektomie vůbec představitelná. Přesto bývá kontakt a konzultace s plastickým chirurgem využívána minimálně (cca 17 % pacientek této možnosti využilo). Předběžné poznatky podporují rozšiřování preventivní péče tak, aby byla dobře strukturovaná, multidisciplinární a hodnotově citlivá. Dále, aby propojovala genetické, onkologické, chirurgické, plasticko-chirurgické a psychologické poradenství.