Aktuální stav managementu POCT v nemocnicích České republiky: poznatky z workshopu POCT Fórum 2026

Súhrn

POCT (Point-of-Care Testing) představuje významnou součást moderní laboratorní medicíny. Cílem práce bylo zhodnotit aktuální stav managementu POCT v nemocničních zařízeních na základě výstupů workshopu konference POCT Fórum 2026. Diskuse 53 aktivních účastníků, převážně laboratorních pracovníků, se zaměřila na klíčové oblasti správy POCT, včetně organizace, IT podpory, kontroly kvality, schvalování výsledků a edukace uživatelů. Výsledky naznačují, že POCT je na pracovištích zastoupených ve workshopu etablovanou součástí péče, avšak jeho efektivní řízení je organizačně i personálně náročné. Zásadní roli hraje garant POCT, jehož činnost vyžaduje široké odborné, manažerské i komunikační kompetence.

Klíčová slova:

POCT – kvalita – management – nemocnice – garant

Úvod

POCT (Point-of-Care Testing) představuje v současné laboratorní medicíně dynamicky se rozvíjející oblast, která zásadním způsobem ovlivňuje rychlost i kvalitu klinického rozhodování. V českém prostředí jsou základní požadavky na zavádění a provoz POCT shrnuty v Doporučení České společnosti klinické biochemie pro správné zavádění a používání POCT systémů ve zdravotnických zařízeních [1], které zdůrazňuje odborný dohled laboratoře, řízení kvality, dokumentaci, vymezení kompetencí a systematické vzdělávání uživatelů. Obdobné principy kvality, odborného dohledu a kompetence pracovníků akcentují také mezinárodní doporučení IFCC Committee on Point-of-Care Testing [2]. POCT je současně výslovně zahrnuto do působnosti aktuální normy ISO 15189 : 2022 [3], která začlenila požadavky dříve upravené samostatnou normou ISO 22870. Právě otázky jeho správné implementace, organizace, kontroly kvality a interpretace výsledků v klinickém kontextu byly v centru pozornosti dvoudenní konference POCT Fórum 2026, kterou připravilo Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice Olomouc ve spolupráci s garanty POCT dalších laboratorních pracovišť. O aktuálnosti a významu této problematiky svědčí také vysoký zájem o toto setkání, kterého se zúčastnilo více než 120 účastníků.

Tato akce vytvořila unikátní prostor pro setkání odborníků napříč zdravotnickým spektrem –⁠ od velkých nemocnic po ambulantní sféru včetně firem nabízejících POCT –⁠ a umožnila sdílení praktických zkušeností i otevřenou diskusi nad aktuálními výzvami v oblasti POCT. Významným prvkem programu byl interaktivní workshop založený na aktivní účasti všech účastníků, který umožnil formulovat konkrétní podněty a doporučení vycházející z reálné praxe. Diskuse v menších skupinách umožnila otevřít témata, která v běžném konferenčním formátu často nezazní.

 

Materiál a metodika

Workshop byl koncipován jako moderovaná skupinová diskuse s následným společným sdílením výstupů. Účastníci byli rozděleni do pracovních skupin, v nichž diskutovali předem definované tematické okruhy. Výstupy byly zaznamenány facilitátory jednotlivých skupin a následně souhrnně prezentovány v plénu. Kvantitativní údaje uvedené v grafech proto odrážejí odpovědi aktivně zapojených účastníků workshopu, nikoli reprezentativní šetření všech zdravotnických zařízení v České republice.

 

Výsledky

Do workshopu se aktivně zapojilo 53 účastníků, kteří byli rozděleni do několika pracovních skupin. V úvodní fázi diskuse se zaměřili na charakteristiku svého profesního zázemí, typ pracoviště a aktuální stav implementace POCT na jejich pracovišti. Z hlediska profesního zastoupení dominovali laboratorní pracovníci, kteří tvořili 79 % všech diskutujících (obr. 1). Diskutující nejčastěji pocházeli z nemocničních zařízení, a to jak státního typu (fakultní, okresní nemocnice aj.; 74 %), tak ze zařízení soukromých poskytovatelů zdravotní péče (18 %; obr. 2) napříč ČR. Výsledky proto odrážejí zejména zkušenosti laboratorních pracovníků působících v nemocničním prostředí, což je třeba zohlednit při jejich interpretaci.

 

Z výsledků vyplynulo, že hlavními motivacemi k účasti na akci byly vedle odborně atraktivních přednášek především potřeba sdílení praktických zkušeností a problémů mezi garanty POCT, stejně jako získání relevantních informací pro pracoviště, která se nacházejí ve fázi budování strategie a systému správy POCT.

Aktuální stav laboratorního managementu POCT v nemocničních zařízeních zastoupených na konferenci je uveden v obr. 3. Výsledky naznačují, že POCT je již na pracovištích zastoupených na workshopu etablovanou součástí laboratorní správy. Žádné ze zúčastněných pracovišť neuvedlo, že by POCT nevyužívalo nebo o jeho existenci nemělo povědomí.

 

Zajímavé poznatky přinesla otázka zaměřená na způsob správy přístrojů a zápisu výsledků do zdravotnické dokumentace (obr. 4). Nejčastěji účastníci uváděli využití softwarových nástrojů pro vzdálenou správu včetně automatického přenosu dat (39 %), přičemž dalších 37 % pracovišť tyto nástroje využívá alespoň částečně. Pouze 10 % respondentů spoléhá na manuální zápis výsledků. Žádné z pracovišť neuvedlo, že by výsledky z přístrojů nijak nedokumentovalo. Tyto výsledky naznačují vysokou míru digitalizace mezi pracovišti zastoupenými na workshopu, zejména ve srovnání s čistě manuálním zápisem výsledků.

 

Účastníci dále specifikovali typy POCT přístrojů a testů, které na svých pracovištích využívají (obr. 5). Výsledky ukazují značně heterogenní portfolio metod, zahrnující mimo jiné i přístroje z oblasti hematologie. Nejčastěji jsou zastoupeny glukometry, analyzátory pro stanovení acidobazické rovnováhy (ABR) a metody pro stanovení C-reaktivního proteinu (CRP), což odráží jejich klíčovou roli v každodenní klinické praxi.

 

Ve druhé fázi workshopu účastníci vybírali z nabídky tematických okruhů (Tabulka 1) tři oblasti, které považují za nejrelevantnější z hlediska vlastních zkušeností –⁠ tedy ty, které je nejvíce zajímají, představují pro ně problém, nebo vyžadují odbornou diskusi a konzultaci.

 

Table 1. List of topics for discussion

• Selection of methods/equipment

• Implementation of methods into routine practice

• Remote management software, data transfer, documentation

• Quality control (internal quality control, external quality assessment, comparisons, audits)

• Approval of results, responsibility for results

• Daily routine (calibration, QC, inventory management, maintenance)

• Implementation of ISO 15189

• POCT management and administration (guarantor), strategy

• User training, consultations

• Other (please specify)

 

Diskuse

Z diskuse jednotlivých týmů vyplynula následující nejčastěji diskutovaná témata.

Napříč všemi skupinami byla opakovaně zdůrazňována vysoká náročnost managementu POCT, zejména z hlediska koordinace, komunikace a organizačního zajištění napříč zdravotnickým zařízením. Diskuse ukázaly, že efektivní fungování POCT je podmíněno úzkou spoluprací mezi laboratoří, klinickými pracovišti, vedením nemocničního zařízení, IT oddělením, podpůrnými odděleními (obchodní oddělení, sklady aj.), přičemž právě komunikace mezi těmito složkami bývá v praxi jedním z nejnáročnějších článků. Jako významný faktor byla identifikována také podpora ze strany vedení zdravotnických zařízení, která je pro systematický rozvoj POCT zásadní. Bez jasného institucionálního ukotvení, dostatečných personálních a ekonomických zdrojů a aktivní podpory managementu je implementace i dlouhodobá udržitelnost POCT výrazně komplikovaná. Role garanta POCT byla vnímána jako klíčová, avšak současně velmi náročná. Bylo opakovaně zmíněno, že garant se často potýká s obtížnou pozicí nejen ve vztahu ke klinickým pracovištím, ale i v rámci vlastního domovského pracoviště –⁠ laboratoře, kde je nyní jeho agenda někdy vnímána jako okrajová („popelka“) ve srovnání s tradiční laboratorní činností. Role garanta POCT přitom nevyžaduje pouze odborné znalosti v oblasti analytiky a klinické interpretace, ale současně klade vysoké nároky i na komunikační dovednosti, manažerské schopnosti a technickou orientaci v oblasti přístrojového vybavení a IT infrastruktury. V některých zařízeních byla jako podpůrný nástroj zmíněna implementace normy ISO 15189, která přispívá k formalizaci procesů a vzniku multidisciplinárních POCT týmů. Tyto struktury mohou významně napomoci lepší koordinaci, jasnému vymezení kompetencí a celkově systematičtějšímu řízení POCT napříč nemocnicí.

Diskuse se rovněž věnovala problematice výběrových řízení POCT metod a přístrojů. Bylo zdůrazněno, že tento proces probíhá v jednotlivých zdravotnických zařízeních značně odlišně, přičemž klíčovým aspektem zůstává vyvážení technických parametrů, uživatelské přívětivosti a ekonomických hledisek. Další významnou oblastí byla softwarová podpora POCT a její integrace do nemocničních informačních systémů. Diskutovány byly zejména systémy pro dálkovou správu přístrojů a přenos dat. Ačkoliv je snaha o implementaci těchto řešení obecně vysoká, jejich skutečné zavedení se mezi pracovišti výrazně liší. Byly identifikovány limity stávajících systémů, především nemožnost komplexní správy všech přístrojů v rámci jednoho řešení a potřeba jejich vzájemné kompatibility, včetně napojení na laboratorní a nemocniční IT infrastrukturu. Významným tématem byly také výpadky systémů a zajištění kontinuity provozu. Diskuse se zaměřila na otázku odpovědnosti za správu a dokumentaci výsledků v situacích technických komplikací a na nutnost existence jasně definovaných postupů pro tyto situace.

Týmy se dále zaměřily na problematiku schvalování výsledků POCT a s tím související odpovědnosti. Otevřena byla otázka míry automatizace validačního procesu a vymezení situací, kdy je naopak vhodné výsledky zadržet k dodatečné kontrole a schválení kompetentním pracovníkem. S tím úzce souvisí nastavení kontrolních mechanismů a jednoznačné určení odpovědnosti za uvolnění výsledku. Další významnou oblastí bylo nakládání s výsledky POCT a jejich integrace do nemocničního informačního systému (NIS). Diskuse se soustředila zejména na vhodnou dokumentaci výsledků, přenos dat a jejich dostupnost pro klinické pracovníky. Zazněla potřeba minimalizace manuálních zásahů a zajištění spolehlivého, plně automatického elektronického přenosu dat.

Vzhledem k tomu, že POCT analyzátory bývají používány v nepřetržitém provozu bez stálého dohledu laboratorního pracovníka, je nezbytné, aby pracovník provádějící měření dodržel všechny pokyny dle dokumentovaného postupu garanta laboratoře (např. SOP) a před uvolněním výsledku se ujistil, že vnitřní kontrola kvality je v požadovaném rozmezí. Odpovědnost za správné provedení testu a bezprostřední použití výsledku v péči o pacienta by tak měl nést kompetentní zdravotnický pracovník, který vyšetření provedl.

Součástí bezpečné dokumentace a elektronického přenosu výsledků je harmonizace jednotek měření, přičemž EFLM doporučuje pro výsledky vyjadřující koncentraci v centrální laboratoři i POCT používat jednotky vztažené k jednomu litru a obecně preferovat jednotky SI, případně jednotky na SI návazné [4].

Dalším významným tématem byla kontrola kvality POCT a správné nakládání s výsledky. Probíraným bodem byla interní kontrola kvality (IKK), konkrétně vhodná frekvence jejího provádění, dostupnost kontrolních materiálů a způsob pravidelného vyhodnocování výsledků. Byly identifikovány rozdíly mezi menšími a většími zdravotnickými zařízeními, které se promítají do organizační náročnosti i rozsahu prováděných kontrol. Z diskuse vyplynulo, že kontrola kvality je sice realizována na všech pracovištích, avšak v různém režimu, což odráží rozdílné personální i materiální zajištění.

Účastníci zdůraznili potřebu systematického přístupu ke kontrole kvality, včetně důsledné dokumentace a zajištění zpětné dohledatelnosti výsledků. V oblasti externí kontroly kvality (EHK) byla diskutována zejména dostupnost programů, jejich organizace a míra zapojení jednotlivých pracovišť. Zazněla potřeba širší nabídky EHK schémat pro POCT metody a jejich systematického začlenění do rutinní praxe. Další diskutovanou oblastí byly audity, především jejich frekvence, organizace a začlenění do programu auditů laboratorního pracoviště. Účastníci se shodli na nutnosti jasně definovaných pravidel, která by stanovila, kdy a jakým způsobem mají být audity realizovány a kdo za ně nese odpovědnost.

Významná část debaty se věnovala preanalytické fázi, která byla identifikována jako častý zdroj chyb pramenících z principu POCT, tedy že jej provádí uživatelé bez primárně laboratorního vzdělání. Jednalo se zejména o nedostatky při odběru materiálu, nedodržování standardních postupů, nedostatečnou edukaci personálu, nežádoucí odchylky od standardních pracovních postupů a absenci jednotné dokumentace procesů. Účastníci zdůraznili potřebu systematického školení, zavedení strukturovaných školicích programů a pravidelné kontroly dodržování stanovených postupů. V této souvislosti byla diskutována také nutnost efektivního managementu opakovaných školení velkého počtu uživatelů, například prostřednictvím e-learningových platforem, centralizované evidence proškolení a pravidelného přezkušování.

Výstupy jednotlivých pracovních skupin vytvořených v rámci workshopu byly následně společně prezentovány v jednacím sále.

 

Limity práce

Uvedené závěry vycházejí z názorů 53 aktivně zapojených účastníků diskuse. Limitem práce je skutečnost, že z některých pracovišť bylo zastoupeno více osob, což mohlo výsledky částečně ovlivnit. Výsledky zároveň reflektují názory účastníků POCT Fóra a nemusí plně zahrnovat pracoviště, která se akce nezúčastnila nebo se problematikou POCT dosud systematicky nezabývají. Zapojení účastníci však představují odborně relevantní skupinu pracovníků s praktickou zkušeností se správou POCT, a poskytují tak cenný vhled do aktuální problematiky.

 

Závěr

Výstupy workshopu ukazují, že POCT je v nemocničních zařízeních zastoupených na POCT Fóru 2026 již etablovanou součástí péče. Jeho efektivní fungování však vyžaduje jasné organizační ukotvení, podporu vedení zdravotnického zařízení, funkční IT infrastrukturu, standardizované procesy kontroly kvality a systematickou edukaci uživatelů.

Klíčovou roli v tomto systému zastává garant POCT, jehož agenda přesahuje čistě odbornou laboratorní oblast a zahrnuje významné organizační, komunikační, manažerské a technické kompetence. Diskuse zároveň ukázala, že tato role není vždy dostatečně personálně ani institucionálně podpořena.

Celkově lze konstatovat, že další rozvoj POCT v České republice bude vyžadovat nejen technologický pokrok, ale především posílení organizačního a personálního zajištění, jasné vymezení kompetencí a systematickou podporu ze strany vedení zdravotnických zařízení.

S garanty POCT z různých pracovišť napříč Českou republikou, kteří se této problematice dlouhodobě a intenzivně věnují, byla v rámci diskuse dohodnuta iniciativa k založení odborné pracovní skupiny. Ta by měla sloužit jako platforma pro pravidelná setkávání, sdílení zkušeností a systematické řešení aktuálních problematických témat v oblasti POCT. Případní další zájemci o zapojení jsou do této skupiny vítáni. Současně se předpokládá, že jedním z výstupů činnosti této skupiny budou také pravidelně organizované odborné akce zaměřené na problematiku POCT.

Děkujeme všem účastníkům za otevřený a aktivní přístup k diskusi, kolegyním za spolupráci při vedení workshopu, přednášejícím za jejich přínosné prezentace a zúčastněným firmám za podporu.

 

Autoři prohlašují, že nejsou ve střetu zájmů.