#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Požadavky na kvalitu stanovení glykovaného hemoglobinu HbA1c a možnost využití jeho výsledků pro diagnostické účely


Quality requirements for the determination of glycated hemoglobin HbA1c and possibilities of its application for diagnostic purposes

We introduce the brief review of the requirements for analytical quality in HbA1c, created by important guidelines, experts’ meanings, and used in well known external quality assessment programs. Namely requirements on the precision, bias and total errors are showed. Information on the quality of laboratories and often frequented methods are here too. Very interesting are data about requested and provided frequency of control measurements. On the basis of introduced results we can presume higher quality of HbA1c measurement in world than in the Czech republic, maybe due to these higher required frequency. Very important role can play the fact of using HbA1c not only as therapy, but also diagnostic marker in diabetes. This aspect of diagnostic using the HbA1c is currently not present in the Czech republic. Comparison of our situation in POCT performance with Norwax reality clearly shows that situation in the Czech republic is not under control.

Keywords:
HbA1c, precision, bias, frequency of control analysis, POCT.


Autoři: B. Friedecký;  J. Kratochvíla
Působiště autorů: SEKK s. r. o. Pardubice
Vyšlo v časopise: Klin. Biochem. Metab., 22 (43), 2014, No. 3, p. 127-131

Souhrn

Práce poskytuje přehled o požadavcích na analytickou kvalitu měření HbA1c, formulovaných důležitými doporučeními, názory předních expertů a používaných v některých známých programech externího hodnocení kvality. Jmenovitě jde o požadavky na preciznost, bias a celkovou chybu. Uvádí dále přehled analytické výkonnosti laboratoří a orientační informaci a analytické kvalitě často frekventovaných metod. Velmi zajímavé jsou údaje o požadované a poskytované četnosti měření. To vše je uvedeno ve srovnání se stavem v České republice. Na základě tohoto srovnání lze usuzovat na větší kvalitu měření HbA1c ve světě, než u nás, podmíněnou patrně významně vyšším počtem kontrolních měření. Podstatnou roli může hrát taky fakt, že ve světě je již běžné využívat HbA1c nejen jako ukazatele stavu léčby, ale i jako ukazatele diagnostikování diabetu. Tento širší přístup k hodnocení HbA1c v ČR doposud chybí. Srovnání naší situace s Norskem jasně ukazuje, že stanovení v režimu POCT není u nás pod kontrolou.

Klíčová slova:
HbA1c, preciznost, bias, četnost kontrolních analýz, POCT.

Odkud pocházejí použitá data?

Kontrolní program Noklus (http://www.noklus.no) sledoval paralelně v letech 2006 až 2012 výsledky, dosažené v klinických laboratořích nemocnic a výsledky POCT stanovení z ordinací praktických lékařů. Program zahrnoval až 1288 účastníků [1].

Program EHK Evropské referenční laboratoře pro HbA1c (www.euroreflab.com) v Holandsku disponuje podrobným souborem požadavků na preciznost a bias. Použili jsme výsledků, dosažených v roce 2013 (466 účastníků).

Dostupná jsou i data z programu NGSP (National Glycohemoglobin Standardization Program) USA, tvořících při měření glykovaného hemoglobinu HbA1c základ kontrolních programů CAP (College of American Pathologists) a také certifikace laboratoří a metod v USA (www.ngsp.org).

Dále jsme použili dat švédského programu EHK Equalis (www.equalis.se), německého programu RfB Bonn (www.dgkl-rfb.de) a kanadského programu, prováděného laboratořemi provincie Ontario [2].

Byly vzaty v úvahu i požadavky expertů pracovní skupiny IFCC pro stanovení glykovaného hemoglobinu HbA1c tak, jak jsou uvedeny v práci Moscy a spol. [3].

Souhrn požadavků na kvalitu je také součástí stanoviska expertů UK, vycházejících z doporučení WHO z roku 2011 [4, 5].

Požadavky na analytickou kvalitu stanovení HbA1c jsou rovněž uvedeny v NACB (National Academy of Clinical Biochemistry) doporučení pro laboratorní diagnostiku a sledování diabetu [6].

Kriteria analytické kvality

V Tabulkách 1 až 4 jsou shrnuta data o požadovaných hodnotách preciznosti a bias, dále data o celkové chybě měření a o četnosti měření kontrolních vzorků. Preciznost je udávaná na základě výsledků měření, získaných různými výpočty. Bias je vhodnější udávat v jednotce měření, než v procentech, kdy je jeho hodnota silně závislá na hodnotě obsahu. Celková chyba měření je rovněž silně závislá na hodnotě obsahu HbA1c ve vzorku. Obojí by mělo být bráno do úvahy při hodnocení kvality výsledků měření. Je třeba brát do úvahy, že doposud se v mnoha programech externího hodnocení kvality používá paralelně jak jednotek % NGSP, tak jednotek mmol/mol IFCC. Požadované hodnoty preciznosti, bias a celkové chyby jsou na typu použité jednotky závislé [6]. To je další dodatečný důvod pro urychlené sjednocení výsledků pomocí jednotek IFCC (mmol/mol). Preciznosti CV = 2 % (% NGSP) odpovídá hodnota 3 % pro jednotku IFCC. Celková chyba 6,7 % v jednotkách % NGSP odpovídá hodnotě 8,6 % pro jednotky IFCC (mmol/mol).

Tab. 1. Required precision in HbA<sub>1c</sub> measurement
Required precision in HbA&lt;sub&gt;1c&lt;/sub&gt; measurement

Tab. 2. Requaired values of bias in HbA<sub>1c</sub> measurement
Requaired values of bias in HbA&lt;sub&gt;1c&lt;/sub&gt; measurement

Frekvence kontrolních měření je u sledovaných zahraničních programů mnohem vyšší (několikanásobně), než u českého. To může být jednou z příčin lepší kvality laboratorních výsledků v zahraničních programech a jejich možností aplikovat přísnější a pro klinickou praxi vhodnější hodnoty přijatelných rozdílů v % Dmax.

Tab. 3. Total error (TE), calculated from required values of precision and bias TE = 1, 65. SD + b)
Total error (TE), calculated from required values of precision and bias TE = 1, 65. SD + b)

Tab. 4. Frequency of control measurements in some HbA<sub>1c</sub> EQA programs
Frequency of control measurements in some HbA&lt;sub&gt;1c&lt;/sub&gt; EQA programs

Výsledky, dosahované v programech externího hodnocení kvality

Tyto výsledky uvádíme v Tabulkách 5 a 6. V nich jsou uvedeny k demonstraci hodnoty některých nejčastěji používaných metod. Jsou převzaté z výsledků programů, uvedených na webových stránkách organizátorů a s použitím jejich výročních zpráv.

Tab. 5. Precision of HbA<sub>1c</sub> measurement in assessed programs
Precision of HbA&lt;sub&gt;1c&lt;/sub&gt; measurement in assessed programs


Tab. 6. Bias of HbA<sub>1c</sub> measurement in some EQA programs for selected, frequently used methods
Bias of HbA&lt;sub&gt;1c&lt;/sub&gt; measurement in some EQA programs for selected, frequently used methods

Z těchto dat lze vyčíst i další důležité údaje:

  • kvalita zahraničních výsledků je často vyšší, než u nás
  • výsledky v zahraničních programech EHK jsou zejména preciznější
  • kriteria kvality jsou v zahraničních programech přísnější a vyhovují nejen monitoringu, ale i diagnostice diabetu
  • systémy (metody) měření HbA1c vykazují významné rozdíly v kvalitě
  • metody HPLC mají lepší preciznost a nižší bias, než imunochemické metody
  • dosáhnout hodnot bias pod 3 mmol/mol je obtížné i pro referenční laboratoře, používající referenční metody IFCC
  • dosáhnout hodnot preciznosti i bias, shodných s teoretickými hodnotami odvozenými z biologických variací, se zdá být nereálné.

POCT versus klinické laboratoře. Překvapení bez jasného vysvětlení.

V Tabulce 7 jsou uvedeny recentně publikované výsledky hodnocení kvality POCT systémů, používaných v ordinacích praktických lékařů v Norsku a Švédsku [1]. Kvalita je zde hodnocena netradičně počtem účastníků, kteří vyhověli dvěma analytickým kritériím. Požadavkům na preciznost a bias. Podobně hodnotí účastníky také Evropská referenční laboratoř pro stanovení glykovaného hemoglobinu HbA1c (European Reference Laboratory for Glycohemoglobin, Winterswijk, Holandsko).

Tab. 7. Results of paralell assessment of POCT and clinical laboratories in HbA<sub>1c</sub> measurement. Noklus 2006 – 2012 (1).
Results of paralell assessment of POCT and clinical laboratories in HbA&lt;sub&gt;1c&lt;/sub&gt; measurement. Noklus 2006 – 2012 (1).

Publikované výsledky z Norska přinášejí překvapující fakta:

  • výsledky měření některých POCT systémů jsou srovnatelné a dokonce lepší, než výsledky měření klinických laboratoří
  • počty účastníků, vyhovujících kritériím, nezvykle kolísají v čase
  • výsledky POCT systémů jsou však vynikající jen pro dva ve Skandinávii dlouhodobě prověřené a používané POCT systémy: Afinion a Siemens DCA (2000, 2000+, Vantage) již ne pro systém NycoCard
  • v rutinním používání je jen velmi omezený počet přístrojů POCT (prověřený testováním SKUP - http://www.skup.nu/) [7].

U těchto výsledků lze pozorovat překvapivě široký rozsah sledovaných četností počtu laboratoří, vyhovujících nastaveným kritériím kvality. Příčinou sotva může být rozdílná kvalita kontrolního materiálu. Spíš by to mohl být symptom, že kritéria jsou skutečně nastavena „na doraz“.

Srovnání s poměry při hodnocení kvality POCT při měření HbA1c ukazuje, že u nás máme obecně přístupná data ve srovnání s Norskem jen od zlomku používaných POCT přístrojů (40 v roce 2014), 47 na konci roku 2012. To nestačí na validní závěry o kvalitě a ani nedovoluje odhadnout, kolik POCT přístrojů je asi bez externího hodnocení kvality, nebo v rámci externích hodnocení, o nichž není zpráv.

O kvalitě dobře prověřených POCT systémů pro stanovení glykovaného hemoglobinu HbA1c bylo referováno již v roce 2006 australskými autory. Už tenkrát si mohli dovolit organizátoři EHK zvolit přijatelný rozdíl / kontrolní limit Dmax = 4 %, ovšem za podmínky jednotného používání přístrojů DCA, s vysoce organizovanými firemními službami a s existencí intenzivních programů edukace a výcviku. To v našich podmínkách zcela chybí. Podle zkušeností z programů SEKK je hodnota zatímní dosažené reprodukovatelnosti nad 3 % a existují POCT přístroje až s trojnásobně horší její hodnotou (www.sekk.cz Výsledky cyklů GHP).

Certifikace metod a laboratoří (USA)

Od roku 2006 není pozorována žádná změna v úrovni kvality (zde například viz údaje NGSP v tabulkách). Certifikace platí jeden rok jak pro laboratoře, tak i pro metody. Laboratoře získávají certifikáty pro konkrétní metodu, kterou používají (používají-li metody dvě, potřebují i dva certifikáty). U metod se certifikují šarže reagencií, šarže kalibrátorů a u metod HPLC i šarže chromatografických kolon. Seznam udělených certifikací je každý měsíc aktualizovaný. ADA (American Diabetes Association) doporučuje klinikům používat služeb certifikovaných laboratoří.

Stručné poučení na závěr

Ve světě se na rozdíl od nás již běžně používá stanovení glykovaného hemoglobinu HbA1c nejen jako ukazatel stavu kompenzace diabetika, ale jako diagnostický test diabetu. I proto jsou přísnější požadavky na analytickou kvalitu logické. Tím se vysvětluje i mnohem vyšší intenzita kontroly analytické kvality, než ta, na kterou jsme zvyklí.

U nás neexistuje žádná za řeč stojící regulace systémů POCT. Ta by měla zahrnovat nejen analytickou kontrolu, ale i pravidla výběru přístrojů, edukační programy, účinná pravidla účasti v kontrolních programech a srovnávání s klinickými laboratořemi. Výsledky kontrol u nás nejsou průběžně hodnocené a publikované. V tomto bodu jsme na úrovni rozvojové země, kde problém monitorování stavu diabetiků jakoby zůstával stále ve sféře mechanismů „neviditelné ruky trhu“.

Do redakce došlo 13. 6. 2014

Adresa pro korespondenci

RNDr. Bedřich Friedecký Ph.D.

SEKK, spol. s r.o.

Za Pasáží 9

530 02 Pardubice

e-mail: Friedecky@sekk.cz


Zdroje

1. Solvik, U. O., Roraas, T., Christenson, N. G., Sandberg, S. Diagnosis Diabetes Mellitus: Performance of Hemoglobin A1c Point-Of-Care Instruments in General Practice Offices. Clin. Chem. 2013, 12, p. 1790-1801.

2. Aslan, B., Gun-Munro, J., Flynn, G. J. Role of proficiency testing in monitoring of standardization of hemoglobin A1c methods. Accred. Qual. Assur., 2012, 17/4, p. 419-424.

3. Mosca, A., Lapolla, A., Gillery, P. Glycemic control in the clinical management of diabetic patients. Clin. Chem. Lab. Med., 2013, 51, p. 753-766.

4. John, W. G. Expert position statement. Use of HbA1c in the diagnosis of diabetes mellitus in the UK. The implementation of World Health Organization Guidance 2011. Diabet. Med., 2012, 29, p. 1350-1357.

5. Sacks, D. B., Arnold, M., Baktris, G. L., Bruns, D. E., Horvath, A. R., Kirkman, M. S. et al. The guidelines and recommendations for laboratory analysis in the diagnosis and management of diabetes mellitus. Clin. Chem., 2011, 57, E1-47.

6. Weykamp, C., Mosca, A., Gillery, P., Panteghini, M. The analytical goals for hemoglobin A1c measurement in IFCC units and National Glycohemoglobin Standardization Program units are different. Clin. Chem., 2011, 57, p. 1204-1206

7. Friedecký, B., Kratochvíla, J. SKUP – cesta ke zvýšení kvality péče o pacienty. Prakt. Lék., 2012, 92 (10), p. 492-495.

Štítky
Biochémia Nukleárna medicína Nutričný terapeut

Článok vyšiel v časopise

Klinická biochemie a metabolismus

Číslo 3

2014 Číslo 3
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Získaná hemofilie - Povědomí o nemoci a její diagnostika
nový kurz

Eozinofilní granulomatóza s polyangiitidou
Autori: doc. MUDr. Martina Doubková, Ph.D.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#