#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Chřipka u dětské populace v Istanbulu – zkušenosti jednoho centra 2009–2014


Chřipka u dětské populace v Istanbulu – zkušenosti jednoho centra 2009–2014

Úvod:
Cílem studie bylo hodnocení klinických charakteristik u dětských pacientů s chřipkovou infekcí.

Materiál a metody:
Do studie byli zařazeni pacienti s potvrzenou diagnózou chřipky hospitalizovaní v období od října 2009 do května 2014.

Výsledky:
Průměrný věk pacientů byl 66 ± 53 měsíců (1–204 měsíců). 54 % pacientů mělo nějaké chronické základní onemocnění. U 24 pacientů bylo třeba použít umělou plicní ventilaci a jeden dvouměsíční pacient s onemocněním jater zemřel. Kromě sezony 2009–2010, trpěli všichni pacienti, kteří museli být převedeni na umělou plicní ventilaci, nějakým základním onemocněním. V jednotlivých sezonách došlo k hospitalizacím v těchto měsících: prosinec až únor 2010–2011 a leden až březen 2011–2012 a 2012–2013. U pacientů s chřipkou typu A se často vyskytovaly křeče a chřipka typu B byla diagnostikována častěji u starších dětí (p = 0,024). K nejčastějším příznakům u dětských pacientů patřila horečka a kašel.

Závěr:
Je zřejmé, že ochrana proti cirkulujícím chřipkovým virům musí vycházet ze strategie očkování rizikových skupin zaměřené na děti školního věku a na děti se základním onemocněním, zejména neurologické a plicní povahy.

Klíčová slova:
virus chřipky – děti – klinické charakteristiky


Autoři: Selda Hançerli Törün 1;  Esin Karakılıç 2;  Hacer Aktürk 1;  Murat Sütçü 1;  Metin Uysalol 3;  Meral Cıplak 4;  Selim Badur 4;  Nuran Salman 1;  Ayper Somer 1
Působiště autorů: Division of Pediatric Infectious Diseases, Istanbul University, Istanbul Faculty of Medicinei Istanbul, Turkey 1;  Division of Pediatrics, Istanbul University, Istanbul Faculty of Medicinei Istanbul, Turkey 2;  Division of Pediatric Emergency, Department of Pediatrics, Istanbul University, Istanbul Faculty of Medicinei Istanbul, Turkey 3;  Virology and Fundamental Immunology Unit, Department of Microbiology and Clinical Microbiology, Istanbul University, Istanbul Faculty of Medicinei Istanbul, Turkey 4
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 65, 2016, č. 1, s. 46-50
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Úvod:
Cílem studie bylo hodnocení klinických charakteristik u dětských pacientů s chřipkovou infekcí.

Materiál a metody:
Do studie byli zařazeni pacienti s potvrzenou diagnózou chřipky hospitalizovaní v období od října 2009 do května 2014.

Výsledky:
Průměrný věk pacientů byl 66 ± 53 měsíců (1–204 měsíců). 54 % pacientů mělo nějaké chronické základní onemocnění. U 24 pacientů bylo třeba použít umělou plicní ventilaci a jeden dvouměsíční pacient s onemocněním jater zemřel. Kromě sezony 2009–2010, trpěli všichni pacienti, kteří museli být převedeni na umělou plicní ventilaci, nějakým základním onemocněním. V jednotlivých sezonách došlo k hospitalizacím v těchto měsících: prosinec až únor 2010–2011 a leden až březen 2011–2012 a 2012–2013. U pacientů s chřipkou typu A se často vyskytovaly křeče a chřipka typu B byla diagnostikována častěji u starších dětí (p = 0,024). K nejčastějším příznakům u dětských pacientů patřila horečka a kašel.

Závěr:
Je zřejmé, že ochrana proti cirkulujícím chřipkovým virům musí vycházet ze strategie očkování rizikových skupin zaměřené na děti školního věku a na děti se základním onemocněním, zejména neurologické a plicní povahy.

Klíčová slova:
virus chřipky – děti – klinické charakteristiky


Zdroje

1. Ampofo K, Gesteland PH, Bender J, et al. Epidemiology, complica­tions, and cost of hospitalization in children with laboratory-confirmed influenza infection. Pediatrics, 2006; 118:2409–2417.

2. Committee on Infectious Diseases; American Academy Pediatrics. Recommendations for prevention and control of influenza in children (2014–2015). Pediatrics, 134:1503–1519.

3. Daley AJ, Nallusamy R, Isaacs D. Comparison of influenza A and influenza B virus infection in hospitalized children. J Paediatr Child Health, 2000;36(4):332–335.

4. Dawood F, Subbarao K, Fiore A. Influenza viruses. In: Long SS, Pickering LK, Prober CG, (Eds). Principles and Practice of Pediatric Infectious Diseases. 4nd ed. Philadelphia: Churchill Livingstone, 2012, p. 1153–1172.

5. Fiore A, Fry A, Shay D, et al. Centers for Disease Control and Prevention (CDC). Antiviral agents for the treatment and chemoprophylaxis of influenza – recommendations of the Advisory Committee on Immunization Practices (ACIP). MMWR Recomm Rep, 2011;60:1–24.

6. Harper SA, Bradley JS, Englund JA, et al. Seasonal influenza in adults and children – diagnosis, treatment, chemoprophylaxis, and institutional outbreak management: clinical practice guidelines of the Infectious Diseases Society of America. Clin Infect Dis, 2009;48:1003.

7. Harper SA, Fukuda K, Uyeki TM, et al. Prevention and control of influenza. Recommendations of the Advisory Committee on Immunization Practices (ACIP). MMWR Recomm Rep, 2005;54:1–40.

8. Hu JJ, Kao CL, Lee PI, et al. Clinical features of influenza A and B in children and association with myositis. J Microbiol Immunol Infect, 2004;37:95–98.

9. Influenza (Seasonal) Fact sheet. WHO int. March 2014. Retrieved 25 November 2014.

10. Keren R, Zaoutis TE, Bridges CB, et al. Neurological and neuromuscular disease as a risk factor for respiratory failure in children hospitalized with influenza infection. JAMA,2005; 294:2188–2194.

11. Nicholson KG, Wood JM, Zambon M. Influenza. Lancet, 2003;362:1733–1745.

12. Meral Ciplak, Grip Platformu. Influenza vaccination in Turkey: Prevalence of risk groups, current vaccination status, factors influencing vaccine uptake and steps taken to increase vaccination rate. Vaccine, 2013;31:518–5238.

13. Wang YH, Huang YC, Chang LY, et al. Clinical characteristics of children with influenza A virus infection requiring hospitalization. J Microbiol Immunol Infect, 2003;36:111–116.

14. Webster RG, Bean WJ, Gorman OT, et al. Evolution and ecology of influenza A viruses. Microbiol Rev, 1992;56:152–179.

15. http://www.who.int/csr/resources/publications/swineflu/CDCrealtimeRTPCRprotocol_20090428.pdf?ua=1 Accessed: December 23, 2014)

Štítky
Hygiena a epidemiológia Infekčné lekárstvo Mikrobiológia

Článok vyšiel v časopise

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie

Číslo 1

2016 Číslo 1
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Získaná hemofilie - Povědomí o nemoci a její diagnostika
nový kurz

Eozinofilní granulomatóza s polyangiitidou
Autori: doc. MUDr. Martina Doubková, Ph.D.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#