Vyšlo v časopise: Čes. a slov. Psychiat., 105, 2009, No. 6-8, pp. 335-336. Kategorie: Referát z písemnictví
Aripiprazol je indikován pro léčbu schizofrenie a bipolární poruchy. Nicméně posouzení současné literatury ukázalo, že aripiprazol byl studován u mnoha jiných poruch, konkrétně u rezistentní deprese, úzkosti, obsedantně-kompulzivní poruchy, hraniční osobnosti, Tourettova syndromu, závislosti, psychotických příznaků v dětství a dospívání a neurologických a psychiatrických poruch u starších osob (pozdní začátek bludných poruch, Alzheimerova a Parkinsonova choroba, delirium). Studium aripiprazolu v těchto četných indikacích je odůvodněno jeho výbornou snášenlivostí a originálním farmakologickým účinkem (částečný agonistický účinek na D2 a 5-HT1A receptory a antagonistický účinek na 5-HT2A receptory). Tento článek francouzských autorů (nemocniční psychiatrické pracoviště v Rouffachu) posuzuje současnou literaturu se zvláštní pozorností věnovanou úrovni důkazů poskytnutých těmito různými studiemi.
O léku, působícího na metabotropní glutamátové receptory, bylo v současné době referováno, že je účinným antipsychotikem. Bylo tak porušeno pravidlo, že pouze léky blokující dopaminový receptor mají tuto antipsychotickou vlastnost. Nález britského autora (pracoviště Oxford) doplňuje narůstající důkazy, že glutamátergní odchylky jsou důležité v patofyziologii schizofrenie.
Alzheimerova demence (AD) se objevuje u 6-8 % osob starších 65 let. Prevalence se zvyšuje na 30 % mezi jedinci ve věku 85 let nebo starších. Mezi pacienty s AD je výskyt psychózy 30-50%. Bezpečné a přiměřené použití psychofarmak u této populace je závažnou klinickou záležitostí.
Tento přehled amerických autorů z University of South Carolina (pracoviště Charleston) se věnuje rizikům a možnému prospěchu, když je k léčení AD, spojeném s psychózou, použit risperidon. Prostřednictvím posouzení literatury a klinické zkušenosti autoři prodiskutovávají klinickou účinnost, bezpečnost a regulační otázky, pokud jde u této skupiny pacientů o léčbu risperidonem.
Navzdory záležitostem okolo bezpečnosti zůstává risperidon oblíbenou volbou pro pacienty s AD a psychózou. Podskupiny těchto pacientů se závažnějším neklidem a agresivitou mohou mít při nápravě poruch chování větší prospěch.
V období plodných let je u žen častá deprese a mnohé čelí léčebným rozhodnutím v průběhu těhotenství. Možná rizika neléčené deprese matky zahrnují zvýšené riziko relapsu a poporodní deprese. Zahrnují veškerá závažná rizika spojená s neléčenou poruchou u netěhotných žen a porodní komplikace. Údaje o teratogenních rizicích při užívání antidepresiv jsou rozporuplná, ale na tato rizika by měl být brán ohled. Souhrnně řečeno, léčba by měla být individuálně „šitá na míru“ a vhodné mohou být nefarmakologické volby.
Injekce botulinum toxinu ( BTx) do příušní žlázy se ukázaly být účinnou léčbou slinění u různých neurologických chorob, jako jsou idiopatická Parkinsonova choroba a roztroušená mozkomíšní skleróza. BTx injekce v kontextu polékové hypersalivace, která je běžným a zneschopňujícím vedlejším účinkem klozapinu, byly dosud popsány pouze v jednotlivých kazuistikách. Němečtí autoři ( Universitätsklinik Ulm) referují o jiném případu slinění po klozapinu, který byl úspěšně léčen pomocí BTx. Nadto zmenšení strachu z otrávení mohlo být způsobeno pokračující léčbou klozapinem nebo dostatečným zmírněním hypersalivace pomocí léčby BTx.
Tamoxifen je selektivní regulátor estrogenového receptoru 1. generace, u kterého se projevil úbytek počtu opakování choroby a prodloužení doby přežití žen před menopauzou s rakovinou prsu. To však také vede k příznakům z nedostatku estrogenu, nejčastější jsou návaly horka.
Cílem kanadských autorů z McGill University (Montreal, P. Q.) bylo prezentovat případ, kde tamoxifen zjevně způsobil akutní příznaky deprese u 34leté pacientky s rakovinou prsu. Po 2 neúspěšných obdobích léčby tamoxifenem začala pacientka brát venlafaxin v rámci preventivního plánu před opětovným zahájením léčby tamoxifenem. Po 2 měsících léčby venlafaxinem byla potřetí zahájena léčba tamoxifenem a předchozí depresivní příznaky se u pacientky tentokráte neopakovaly.
Autoři uzavírají, že léčba deprese může vést k lepší ochotě spolupracovat (compliance, resp. concordance) při předepisovaném tamoxifenu, a tedy k příznivějším výsledkům léčby rakoviny prsu.
Cervikální dystonie (CD) či křečovitá torticollis je nejčastějším druhem ložiskové dystonie. Cervikální dystonie je charakterizována trvajícími křečemi v oblasti krku, odchylným držením a třesem hlavy a bolestí.U třiapadesátiletého pacienta s dg. CD se rozvinula epizoda bludné deprese. Byl léčen elektrokonvulzní léčbou (ECT-Electroconvulsive Therapy). Bylo pozorováno neočekávané a dramatické zlepšení CD během prvních 2 dní po každé aplikaci ECT. Tento léčebný účinek se neudržel a brzy pak vymizel. Účinnost ECT, pokud jde o CD, ačkoliv příliš krátká na to, aby byla doporučena jako užitečná léčba, může vysvětlit patofyziologii této problematické poruchy motoriky.
Aseptická meningitida (a.m.) je vzácný vedlejší účinek lamotriginu. Jedná se o klinický stav, kde příznaky a laboratorní nálezy se shodují s meningeálním zánětem, ale rutinní bakteriální kultury jsou negativní. Klinická prezentace a.m. se podobá bakteriální meningitidě s nápadnými příznaky horečky, bolestí hlavy a ztrnutí šíje. Poléková a.m. je neobvyklý nežádoucí účinek několika léků. Nejčastější z nich jsou nesteroidní protizánětlivé léky, intravenózní imunoglobuliny, látky pro intrathekální aplikaci a vakcíny. Projevy choroby se liší u různých léků. Dříve již bylo publikováno několik případů a.m. po lamotriginu. Autoři referují o pátém případu, ale je to první případ a.m. spojený s druhou opakovanou epizodou po lamotriginu.
Zolpidem je běžně světovým obchodním lídrem na scéně hypnotik. Nedávno byly v USA uvedeny (nebo jsou v předregistrační vývojové fázi) některé nové formy zolpidemu. Tyto zahrnují formu s prodlouženým uvolňováním, 2 typy sublingválních forem a ústní sprej. Autorem jsou posouzeny farmakokinetické a farmakodynamické účinky těchto lékových provedení zolpidemu.
Nespavost je častý nežádoucí účinek sdělovaný ženami, které užívají tamoxifen pro rakovinu prsu. Italští autoři (univerzitní pracoviště v Římě) referují o 6 pacientkách léčených quetiapinem pro nespavost spojenou s užíváním tamoxifenu.
Zpočátku byl quetiapin podáván v dávce 25 mg/den hodinu před ulehnutím na lůžko. Zvyšování dávky bylo prováděno po 25 mg s titrací do maximální dávky 100 mg podle léčebné odpovědi a snášenlivosti. U pěti ze šesti žen se projevilo rychlé zlepšení nespavosti. Tento účinek se udržel po 6 týdnech léčby.
V závěrečné diskusi autoři konstatují, že quetiapin mohl zlepšit změny spánku, protože má vysokou afinitu k serotoninovým receptorům, zvyšuje centrální serotoninový nervový přenos, a tak pravděpodobně snižuje excitační glutamátový přenos v mozku.
Autor referátů MUDr. Jaroslav Veselý
Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova
Nemáte účet? Registrujte sa
Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.
