Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) test – the second version and repeated examinations

Download PDF Česká verzia

Authors: A. Bartoš ^1,2; S. Diondet ²
Authors place of work: Neurologická klinika, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha ¹; Národní ústav duševního zdraví, Klecany ²
Published in the journal: Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116(5): 535-543
Category: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2020535

Summary

Aim: The aim of the study was to present the second version of the innovative Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) test and to verify how the results change during repeated testing with different or same versions of the ALBA test.

Participants and methods: First, we created version 2 according to the same principles as the first version. We performed 120 examinations in 30 patients with mild impairment of cognitive functions (Mini-Mental State Examination 25 ± 4) and 30 cognitively normal individuals (age 74 ± 7 years, education 15 ± 3 years, 70% women) using both versions in 3-month intervals. Twenty patients with cognitive impairment were examined with two identical versions 40× in 4-month intervals.

Results: Compared to cognitively normal individuals, patients with mild impairment of cognitive functions had significantly lower numbers of correctly recalled sentence words (median 3.5 vs. 1.5), gestures (5 vs. 2.5) and their sum as the ALBA score (8 vs. 4.5) in the new version 2 of the ALBA test (P < 0.01). The area under the receiver operating characteristic curve was 0.8. The sensitivity was 70% and the specificity was 77% at the cut-off score of version 2 of the ALBA test at ≤ 6 points. The numbers of correctly recalled gestures (median 4 vs. 4) or the sum of correctly recalled words and gestures (median 8 vs. 7) did not differ between versions 1 and 2 of the ALBA test, but not regarding the numbers of correctly recalled words with a minimal and clinically insignificant difference (median 4 vs. 3; P = 0.02). The correlation of ALBA scores between the two versions was significant (r = 0.6). The number of words, gestures or their sum remained similar in the second examination using the same version.

Conclusion: Test forms of two versions of the unique ALBA test are available for a quick examination of memory in the Czech Republic which can be freely downloaded from www.abadeco.cz. The same or parallel version of the ALBA test can be used for repeated testing after 3 months.

Keywords:

dementia – mild cognitive impairment – Alzheimer‘s disease – memory – Amnesia Light and Brief Assessment – ALBA – test – gestures – TEGEST – screening – parallel versions

Zdroje

1. Bartoš A, Raisová M. Testy a dotazníky pro vyšetřování kognitivních funkcí, nálady a soběstačnosti. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Mladá Fronta 2019.

2. Bartoš A. Dvě původní české zkoušky k vyšetření paměti za tři minuty – Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA). Cesk Slov Neurol N 2019; 82/115 (4): 420–429. doi: 10.14735/amcsnn2019420.

3. Bartoš A. Test gest (TEGEST) k rychlému vyšetření epizodické paměti u mírné kognitivní poruchy. Cesk Slov Neurol N 2018; 81/114 (1): 37–44. doi: 10.14735/amcsnn201837.

4. Bartoš A. Krátký test slovní paměti pomocí věty u Alzheimerovy nemoci. Cesk Slov Neurol N 2017; 80/113 (6): 679–684. doi: 10.14735/amcsnn2017679.

5. Hollá M, Bartoš A. Krátké testy kognitivních funkcí do ordinace praktického lékaře. Prakt Lék 2019; 99 (5): 191–196.

6. Diondet S. Validizace a reliabilita paralelních forem krátkého kognitivního testu ALBA. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2020.

7. Bartoš A. Netestuj, ale POBAV – písemné záměrnéPojmenování OBrázku A jejich Vybavení jako krátká kognitivní zkouška. Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112 (6): 671–679.

8. Bartoš A. Pamatujte na POBAV – krátký test pojmenování obrázků a jejich vybavení sloužící ke včasnému záchytu kognitivních poruch. Neurol praxi 2018; 19 (Suppl 1): 5–10.

9. Nasreddine ZS, Phillips NA, Bedirian V et al. The Montreal Cognitive Assessment, MoCA: a brief screening tool for mild cognitive impairment. J Am Geriatr Soc 2005; 53 (4): 695–699. doi: 10.1111/j.1532-5415.2005.53221.x.

10. Bartoš A, Orlíková H, Raisová M et al. Česká tréninková verze Montrealského kognitivního testu (MoCA-CZ1) k časné detekci Alzheimerovy nemoci. Cesk Slov Neurol N 2014; 77/110 (5): 587–594.

11. Bartos A, Fayette D. Validation of the Czech Montreal Cognitive Assessment for mild cognitive impairment due to Alzheimer disease and Czech norms in 1,552 elderly persons. Dement Geriatr Cogn Disord 2018; 46 (5–6): 335–345. doi: 10.1159/000494489.

12. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. „Mini--Mental State“. A practical method for grading the cognitive state of patients for the clinician. J Psychiatr Res 1975; 12 (3): 189–198. doi: 10.1016/0022-3956 (75) 90026-6.

13. Bartoš A, Martínek P, Bezdíček O et al. Dotazník funkčního stavu FAQ-CZ – česká verze pro zhodnocení každodenních aktivit pacientů s Alzheimerovou nemocí. Psychiatr Praxi 2008; 9 (1): 31–34.

14. Bartoš A, Raisová M. The Mini-Mental State Examination: Czech norms and cutoffs for mild dementia and mild cognitive impairment due to Alzheimer‘s disease. Dement Geriatr Cogn Disord 2016; 42 (1–2): 50–57. doi: 10.1159/000446426.

15. Preiss M, Bartoš A, Čermáková R et al. Neuropsychologická baterie Psychiatrického centra Praha. 3.vyd. Praha: Psychiatrické centrum Praha 2012.

16. Ressner P, Hort J, Rektorová I et al. Doporučené postupy pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci a dalších onemocnění spojených s demencí. Neurol praxi 2009; 10 (4): 237–241.

17. Bartoš A, Zach P, Diblíková F et al. Visual rating of medial temporal lobe atrophy on magnetic resonance imaging in Alzheimer‘s disease. Psychiatrie 2007; 11 (Suppl 3): 49–52.

18. Bartoš A, Píchová R, Trojanová H et al. Brain SPECT in the diagnosis of Alzheimer‘s disease. Psychiatrie 2008; 12 (Suppl 3): 8–11.

19. Bartoš A, Čechová L, Švarcová J et al. Likvorový triplet (tau proteiny a beta-amyloid) v diagnostice Alzheimerovy-Fischerovy nemoci. Cesk Slov Neurol N 2012; 75/108 (5): 587–594.

20. Bartoš A, Smětáková M, Říčný J et al. Možnosti stanovení likvorového tripletu tau proteinů a b-amyloidu 42 metodami ELISA a orientační normativní vodítka. Cesk Slov Neurol N 2019; 82/115 (5): 533–540. doi: 10.14735/amcsnn2019533.

21. Raboch J, Hrdlička M, Mohr P et al. DSM-5 Diagnostický a statistický manuál duševních poruch. Praha: Hogrefe – Testcentrum 2015.

22. Dušek L, Pavlík T, Jarkovský J et al. Analýza dat v neurologii: LXXIV. Neparametrický Spearmanův koeficient korelace. Cesk Slov Neurol N 2019; 82/115 (2): 236–239.

23. Dušek L, Pavlík T, Koptíková J. Analýza dat v neurologii: XVII. Neparametrické testy jako alternativa t-testu. Cesk Slov Neurol N 2009; 72/105 (4): 482–485.

24. Dušek L, Pavlík T, Jarkovský J et al. Analýza dat v neurologii: XXV. Hodnocení diagnostických testů – senzitivita a specificita. Cesk Slov Neurol N 2011; 74/107 (1): 97–100.

25. Dušek L, Pavlík T, Jarkovský J et al. Analýza dat v neurologii: XXVIII. Hodnocení diagnostických testů –křivky ROC. Cesk Slov Neurol N 2011; 74/107 (4): 493–499.

26. Bartoš A, Raisová, M. Test mince v ruce k detekci předstírání oslabeného paměťového výkonu ve srovnání s mírnou kognitivní poruchou a s mírnou demencí u Alzheimerovy nemoci. Cesk Slov Neurol N 2019; 82/115 (3): 316–321. doi: 10.14735/amcsnn2019316.

27. Šilhán D, Ibrahim I, Tintěra J et al. Parietální atrofie na magnetické rezonanci mozku u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem. Cesk Slov Neurol N 2019; 82/115 (1): 91–95. doi: 10.14735/amcsnn201991.

28. Šilhán D, Ibrahim I, Tintěra J et al. Parietální atrofický skór na magnetické rezonanci mozku u normálně stárnoucích osob. Cesk Slov Neurol N 2018; 81/114 (4): 414–419. doi: 10.14735/amcsnn2018414.

29. Šilhán D, Bartoš A. Diferenciální diagnostika pomalu progredujících kognitivních poruch. Interní Med 2019; 21 (5): 299–303.

30. Cerman J, Laczó J, Vyhnálek M et al. Poměr fosforylovaného tau proteinu k beta amyloidu v likvoru predikuje pozitivitu amyloidové PET. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116 (2): 173–179. doi: 10.14735/amcsnn2020173.

31. Školoudík D, Krulová P, Kisvetrová H et al. Transkraniální sonografie mediotemporálního laloku u pacientů s Alzheimerovou demencí. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116 (2): 189–193. doi: 10.14735/amcsnn2020189.

32. Fedorová S, Bartečků E, Hořínková J. Metodologie měřění kognitivního deficitu u depresivní poruchy. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116 (1): 43–47. doi: 10.14735/amcsnn202043.

33. Matušková V, Nikolai T, Marková H et al. Neuropsychiatrické symptomy jako časná manifestace Alzheimerovy nemoci. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116 (1): 64–72. doi: 10.14735/amcsnn202064.

34. Minár M, Dragašek J, Mátéffy I et al. Komorbidity Alzheimerovej choroby – výsledky multicentrickej prierezovej observačnej štúdie COSMOS v Slovenskej republike. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116 (1): 95–99. doi: 10.14735/amcsnn202095.

35. Klempíř J, Bartošová T. Multisystémová atrofie. CeskSlov Neurol N 2019; 82/115 (4): 370–380. doi: 10.14735/amcsnn2019370.

36. Vališ M. Je koncept vaskulární demence trvale udržitelný? Ano. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116 (2): 141.

37. Rusina, R. Je koncept vaskulární demence trvale udržitelný? Ne. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116 (2): 142.

38. Ressner, P. Je koncept vaskulární demence trvale udržitelný? Komentář. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116 (2): 143.

39. Janoutová J, Kovalová M, Ambroz P et al. Možnosti prevence Alzheimerovy choroby. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116 (1): 28–32. doi: 10.14735/amcsnn202028.

40. Kisvetrová H, Školoudík D, Herzig R et al. Vliv demence na trajektorie kvality života seniorů. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116 (3): 298–304. doi: 10.14735/amcsnn2020298.

41. ABADECO. Online centrum výzkumu, diagnostiky a léčby Alzheimerovy nemovi. [online]. Dostupné z URL: https: //abadeco.cz/.