Prof. MUDr. Jaroslav Dršata, CSc. – 65 let

S prof. MUDr. Jaroslavem Dršatou CSc. budeme na podzim slavit 65. narozeniny. Je těžké napsat o dlouholetém kolegovi a příteli něco jiného, nového, co ještě nebylo zmíněno; je možné se jen o to pokusit.

Prof. Dršata je spjat osobním a odborným životem s půvabným městem Hradec Králové, s Univerzitou Karlovou a lékařskou fakultou, kde vystudoval a získal kandidátský titul. Po studiích pokračuje jeho další vědecký a pedagogický život na nově založené farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy. Nemohu zapomenout na pošmourné podzimní odpoledne, kdy jsem přesvědčovala a nakonec přesvědčila dr. Dršatu, aby posílil nově se tvořící katedru biochemie farmaceutické fakulty a stal se jejím druhým učitelem. Vytvořili jsme dobrou a přátelskou pracovní skupinu a se zadostiučiněním hodnotím tento fakt jako svoji „zásluhu“ o katedru. Dr. Dršata se začal zabývat oblastí klinické biochemie, později zavedl nový předmět patobiochemii, přednáší i vybrané kapitoly obecné biochemie. Ve výzkumné práci je zaměřen na enzymologii, na aktivitu a modulaci aktivity některých klíčových enzymů metabolismu eobiotik i xenobiotik, zvláště na studium aktivity pyridoxalových enzymů metabolismu aminokyselin. Posledních několik let se věnuje studiu modifikací struktury enzymových molekul glykací a antioxidanty přírodního původu.V roce 1987 se habilitoval a v roce 1995 byl jmenován profesorem biochemie.Jeho publikace v renomovaných časopisech, množství zahraničních přednášek, sdělení i počty citací, dokládají hodnotu jeho vědecké práce.

Mnoho let byl vedoucím katedry biochemie. Všichni jsme oceňovali, že dokázal poskytnout spolupracovníkům dostatek prostoru a svobody pro tvůrčí práci. Pracovní prostředí na katedře bylo i v neradostných sedmdesátých letech minulého století svobodné, přátelské a bezpečné. Koncem devadesátých let se stal proděkanem pro zahraniční činnost a v současné době je proděkanem pro bakalářské a navazující magisterské studium. Práce spojená se zavedením a akreditací bakalářského i magisterského studijního programu Zdravotnická bioanalytika byla a je intenzivní a časově velmi náročná. Současný zájem o toto studium i úspěšnost prvních absolventů jsou jistě zaslouženou odměnou.

Nepočetné hodiny jubilantova volného času jsou přeplněny zájmem o historii a aktivním sportováním. Je málo evropských zemí, které by neprojel na kole ve skupině stejných nadšenců anebo zcela sám. Tato sportovní aktivita zároveň posiluje a prohlubuje jeho znalosti historie, zeměpisu i jazyků. Zážitky z cest jsou zcela jedinečné a neobvyklé, protože jsou z míst a setkání, která jsou pro běžného turistu nedostupná. A to nejsou všechny oblasti jeho zájmu i vážnějšího studia. Prožívá pracovitý plodný život se spoustou dobrých činností a pohodový život osobní.

Není možné si představit, co popřát více do dalších let –⁠ snad dodat, aby se dařilo jako doposud a vytrvávalo zdraví a dobrá mysl.

E. Kvasničková