Polymyozitida a dermatomyozitida.Projekt Národníhoregistru revmatických chorob
Úvod.Polymyozitida a dermatomyozitida (DM)patří mezi idiopatické zánětlivé myopatie.Epide-miologické údaje o těchto chorobách u nás nejsou k dispozici.Cíl.Srovnání klinických a laborator-ních příznaků mezi nemocnými s PM a DM.Metody.V rámci vytváření registru nemocných bylyv období od června 2000 do října 2001 shromážděny klinické údaje pacientů a provedeny laboratornítesty vztahující se k patogenetickým pochodům u těchto nemocí.Výsledky .Celkem bylo shromáždě-no 67 případů idiopatických zánětlivých myopatií.Nejčastější byla DM ve 32 (47,8 %)případech,následovaly PM,dětská PM/DM,myozitida s malignitou a myozitida v rámci překryvného syndromuv 17,10,6 a 2 případech (24,5 %,14,9 %,8,9 %,a 3,0 %).Srovnání nemocných,kteří byli hodnocenijako DM (48 případů,72 %)se skupinou PM (19 případů,28 %)ukázalo,že PM probíhá o něcozávažněji.Významně častěji byla popisována slabost distálních svalů,Raynaudův fenomén,palpi-tace a hraničně i přítomnost trismu žvýkacích svalů.Globální hodnocení aktivity a poškození na5stupňové Likertově škále bylo podle pacienta i lékaře významně závažnější v případech PM vesrovnání s DM.Lékaři používali oproti pacientům častěji nejvyšší stupně škály.Antinukleárníprotilátky byly pozitivní v 50,8 %případů při nepřímé imunofluorescenci na Hep-2 buňkách a vevíce než 77 %případů při hodnocení s použitím imunoblotingu,protisměrné imunoelektroforézya metody ELISA.Nejčastěji detekovanými protilátkami byly anti-Jo-1 (19,4 %),anti-Mi-2 (8,1 %)a anti-Ro-52 (22,6 %).Ostatní pro myozitidy specifické protilátky (anti-PL-7,anti-PM-Scl,anti-SRP)byly zastoupeny řídce.Ve 29 %případů pozitivit na imunoblotingu nebylo možné specifickouprotilátku identifikovat a ve 29 %neidentických pacientů byla pozitivní neznámá protilátka roze-znávající antigen o molekulové hmotnosti 45 kD.Závěr.Dermatomyozitida je častější než polymyo-zitida,některé údaje zde ukazují na její menší závažnost.Při použití kombinace metod má více než75 %pacientů s idiopatickými záněty svalů pozitivní autoprotilátky v séru,nicméně jen určitou částlze přesně specifikovat.
Klíčová slova: polymyozitida,dermatomyozitida,antinukleární protilátky
Polymyositis and Dermatomyositi –Project of National Register of Rheumatic Diseases
Introduction .Polymyositis and deramatomyositis (DM)are idiopathic inflammatory myopathies.Epidemiological data on these diseases are not available in this country.Objective .Comparison ofclinical and laboratory symptoms between patients with PM and DM.Methods .As part of creationof a register of patients during the period from June 2000 to October 2001 clinical data wereassembled from patients and laboratory tests were made related to pathogenetic processes of thesediseases.Results .A total of 67 cases of idiopathic inflammatory myopathies were assembled.Mostfrequent was DM in 32 cases (47.8 %),followed by PM,juvenile PM/DM,myositis with malignancyand myositis within the framework of the overlap syndrome in 17,10,6 and 2 cases (24.5 %,14.9 %,8.9 %and 3.0 %).Comparison of patients who were assessed as DM(48 cases,72 %)with the PMgroup(19 cases,28 %)revealed that the course of PM is somewhat more serious.Significantly morefrequently weakness of the distal muscles was described,Raynaud ’s phenomenon,palpitations andliminally also the trismus of mastication muscles.Global evaluation of the activity and damage onthe the 5-grade Likert scale was according to patients and physicians significantly more serious inPM as compared with DM.The physicians used as compared with patients more frequently the topgrade of the range.Antinuclear antibodies were positive in 50.8 %cases using indirect immunoflu-orescence on Hep-2 cells and in more than 77 %of cases when evaluated with immunoblotting,countercurrent immunoelectrophoresis and the ELISA method.The most frequently detectedantibodies were anti-Jo-1 (19.4 %),anti-Mi-2 (8.1 %)and anti-Ro-52 (22.6 %).Other antibodies specificfor myositis (anti-PL-7,anti-PM-Scl,anti-SRP)were represented only rarely.In 29 %positive caseson immunoblotting it was not possible to identify the specificity of the antibody and in 29 non-iden-tical patients an unknown antibody differentiating an antigen with a molecular weight of 45 kD waspositive.Conclusion .Dermatomyositis is more frequent than polymyositis,some data indicate thatit is less serious.When using combined methods more than 75 %of patients with idiopathicinflammatory myopathies have positive autoantibodies in serum,nevertheless only a certain pro-portion can be precisely specified.
Key words: polymyositis,dermatomyositis,antinuclear antibodies
Autoři: J. Vencovský 1; K. Jarošová 1; J. Tomasová-Studýnková 1; Z. Cimburek 1; M. Löstrová 1; I. Půtová 1; T. Soukup 2; P. Rexová 3; P. Hanzlíček 3 Působiště autorů: Revmatologický ústav, 2 II. interní klinika, Hradec Králové, 3 EuroMISE centrum UK a AV ČR, Praha 1 Vyšlo v časopise: Čes. Revmatol., , 2002, No. 2, p. 98-105. Kategorie: Články
Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova
Nemáte účet? Registrujte sa
Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.
