Cenzura v medicíně a ztráta soudnosti

Se zájmem jsem si přečetl dopis redakci nazvaný „Cenzura v medicíně –⁠ jeden příběh“ od profesora MUDr. Lubora Stejskala, DrSc., významného odborníka v oboru neurologie. Jako jeden z „potrefených“ jsem se rozhodl několika řádky reagovat, neboť vyřčené „obvinění“ z cenzury aplikované v odborném časopisu, jehož jsem vedoucím redaktorem, se mě profesně dotýká.

Zmíněný článek prof. Stejskala byl zasílán k uveřejnění do časopisu ACHOT opakovaně. Byl podroben standardnímu recenznímu řízení, poprvé třemi a opakovaně dokonce pěti recenzenty. Vzhledem k tomu, že žádný z recenzentů, významných odborníků ve spondylochirurgii, nedoporučil práci k uveřejnění, a to vždy s uvedením důvodů (které ovšem autor článku považuje zřejmě za malicherné), nebylo možné článek přijmout. K tomu slouží recenzní řízení. Vedoucí redaktor je povinen jeho výsledky brát v úvahu. Skutečnost, že prof. Stejskal nazývá objektivní recenzní řízení „cenzurou“, ale zejména to, že dává do souvislosti výsledky recenzního řízení s ekonomickými vlivy výrobců a prodejců instrumentárií, hraničí s nactiutrháním nebo svědčí přinejmenším o ztrátě soudnosti.

Nechci s v rámci objektivního a již uzavřeného recenzního procesu pouštět do polemiky s konkrétními námitkami pana profesora Stejskala. Nicméně, chápu, že je někdy těžké přijmout sebekriticky fakt, že je článek redakcí odmítnut, že se nejedná o spiknutí recenzentů a firem a že je chyba asi někde jinde.

prof. MUDr. Martin Krbec, CSc.

vedoucí redaktor časopisu Acta Chirurgiae orthopaedicae at Traumatologiae čechoslovaca

předseda České společnosti pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí