Den rodinné terapie
Praha, 17. dubna 2012


Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2012; 151: 325-326
Kategorie: Sjezdy

Rodinní terapeuti ze zdravotnictví i sociálních služeb se tradičně scházejí 2krát ročně v Lékařském domě na Dnu rodinné terapie pořádaným sekcí rodinné terapie České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP a národní střešní organizací rodinných terapeutů SOFT. Tentokrát (17. dubna 2012) jsme se sešli nad tématem Rodinná terapie a psychosomatika. Nezvykle plný sál Lékařského domu signalizoval, že o toto téma je značný zájem.



Celý den moderovala dvojice rodinných terapeutů PhDr. L. Trapková a MUDr. V. Chvála. Ten v úvodu ve své úvaze o místu rodinné terapie v našem zdravotnictví m.j. řekl: „Celostního bio-psycho-sociálního pohledu na zdraví a nemoc lze dosáhnout z různých míst pozorovatele. Ať už se díváte biologickou optikou lékaře z jedné ordinace, nebo psycho-optikou klinického psychologa, vidíte zpravidla symptom jedince „rozšířený o“ psycho-sociální aspekty, nebo naopak psychologický obraz sociální bytosti „rozšířený o“ její symptomy. I za takovou redukci musíme být vděčni v situaci, kdy drtivá část finančních prostředků, které jdou ročně v České republice na udržování „zdraví lidu“, je vynakládána výhradně na rozvíjení jen jednoho velmi úzkého pohledu na zdraví a nemoc, totiž toho biologického. Psychologické či sociální aspekty jsou sice tu a tam zmiňovány v různých klinických oborech, ale jen jako jakési komplikace původně především biologicky podmíněných chorob, když optikou vyladěnou jen na pozorování biologických aspektů nejsou kupodivu zbadatelné. Optikou nemíníme přístroje, kterými pozorujeme nemocného. Jde především o jazyk, kterým klademe otázky, kterým si pozorované vysvětlujeme a skrze který jsme vystaveni účinkům pozorované skutečnosti. Málo kde platí tak, jako v medicíně, známá věc: na co se nezeptáme, to se nedozvíme. A co se nedozvíme, to nevidíme.“ A dále: „Ale jaké má rodinná terapie místo v našem zdravotnictví? Řekněme si rovnou, že mizerné. Sama psychosomatická medicína je brána většinou lékařů jako jakási podivná úchylka, něco, co mělo být dávno překonáno „skutečnými vědeckými postupy“ a jen omylem perzistuje z pradávných dob průkopníků psychoanalýzy. A o rodinné terapii většina z nich nikdy neslyšela. A pokud něco takového je, tak to patří do rodinných poraden, protože to je nějaký způsob, jakým je třeba pomáhat rodinám, které jsou v krizi. Ze všech dalších příspěvků bylo možno slyšet to, co již v úvodu bylo shrnuto do jedné věty: „Zkrátka rodinná terapie je náš oblíbený nástroj, který lze s úspěchem využít k léčbě často chronických somatických onemocnění s výraznou psycho-sociální složkou vedle všech ostatních způsobů léčby.“ Indikace rodinné terapie v případě psychosomatických poruch (V. Chvála, L. Trapková) mnohé posluchače překvapily tím, jak velký záběr může rodinná terapie mít. Nešlo o pouhou teorii, ale o zkušenosti z více než 22 lety práce rodinných terapeutů na pracovištích, která se zabývají především psychosomatickými poruchami bez ohledu na věk či pohlaví pacienta. Psychiatr MUDr. Jan Krabec (Jičín) se ve své přednášce zaměřil na Využití principů rodinné terapie v rutinní psychiatrické praxi. Poukázal na řadu problémů spojených s rodinně-terapeutickým přístupem v běžné ordinaci. Vyzdvihl však také klady tohoto přístupu, který by nerad opouštěl.

V panelu věnovaném pracovištím, kde se využívá rodinné terapie k léčbě psychosomatických poruch se sešli odborníci z České Lípy (MUDr. I. Vindušková, MUDr. M. Ivanovský), z pražské Psychosomatické kliniky (Mgr. M. Stibůrek), Rychnova nad Kněžnou (PhDr. L. Hornová) a další, aby si vyměnili zkušenosti s tímto přístupem. Zavádění rodinné terapie není snadné, ale rozhodně se již nejeví jako nemožné v našem zdravotnictví. O tom svědčí dlouho fungující zařízení, jako je Rodinné centrum v Motole (PhDr. Š. Gjuričová) nebo Středisko komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci (MUDr. V. Chvála).

Odpoledne zazněly kazuistiky, na kterých bylo možno ilustrovat přístup rodinných terapeutů k psychosomatickému symptomu konkrétně. Jako napínavou detektivku sledovali posluchači PhDr. K. Divišovou, která vylíčila příběh z neurologického prostředí (Praha) „Provázení separací a snižováním antiepileptik.“ Nad případem PhDr. B. Pöslové (Pardubice): „Poněkud netypická spolupráce aneb stále hledáme cestu (příběh mentální anorexie)“ se domluvili zástupci hned tří pracovišť, kteří na případu spolupracují, a tak si mohli vyměnit své zkušenosti k prospěchu nezvykle obtížného případu přímo na místě. Den rodinné terapie uzavřela MUDr. I. Vindušková s MUDr. M. Ivanovským (Česká Lípa) sdělením „Využití rodinné terapie v procesu léčby na denním stacionáři pro psychosomatické poruchy“, ve kterém seznámili posluchače se svým stacionářem (ISIDA), který se věnuje komplikovaným psychosomatickým případům. Bohatá diskuze provázela většinu přednášek.

MUDr. Vladislav Chvála

Středisko komplexní terapie psychosomatických poruch

Jáchymovská 385/25, 460 10 Liberec

e-mail: chvala@sktlib.cz


Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistka

Článok vyšiel v časopise

Časopis lékařů českých


Najčítanejšie v tomto čísle

Tejto téme sa ďalej venujú…


Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Faktory ovlivňující léčbu levotyroxinem
nový kurz

Kurz originály vs. generika

Autori: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Autori: MUDr. Jiří Horažďovský, Ph.D

Klinická farmakokinetika betablokátorů

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte sa

Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa