Kniha

Tschuschke V. (Hrsg.)

Gruppenpsychotherapie

Stuttgart, New York: Georg Thieme Verlag, 2010; s. 366, cena 49,95 euro. ISBN 978-3-13-143691-7.

Skupinová psychoterapie je způsob léčby, ale i cesta k lepšímu porozumění sobě a nejbližším lidem. Využívá se při ní dynamiky meziosobních vztahů, která se projevuje v každé menší společenské skupině, v níž se lidé dostávají do subjektivně blízkých vztahů. Psychoterapeutická skupina mívá obvykle kolem deseti pacientů, mezi nimiž se v průběhu léčebného procesu vytvářejí poměrně silné vazby. Samozřejmě skupinové dění a léčba mají svá jasná pravidla a celý tento proces iniciují a nesou za něj odpovědnost přítomní psychoterapeuti. Upozorňuji, že skupinová psychoterapie má u nás téměř šedesátiletou tradici, užívá se zejména při léčebném ovlivňování osob s psychickými potížemi, závislostí na návykových látkách a při léčbě somatoformních a psychosomatických poruch zdraví.

Recenzovaná publikace vychází po devíti letech ve druhém a doplněném vydání v nakladatelství Georg Thieme Verlag, které věnuje velkou pozornost postgraduálnímu vzdělávání lékařů a klinických psychologů. Právě těmto profesním skupinám je publikace určena především.

Vydavatelem monografie Gruppenpsychotherapie je německý profesor psychologie a vedoucí Katedry lékařské psychologie na univerzitní klinice v Kolíně n. Rýnem, jenž zároveň vede psychoonkologické pracoviště Centra pro integrovanou onkologii na kolínské univerzitě. Autorsky se na knize spolupodílelo 51 lékařů a psychologů jak z německé jazykové oblasti, tak z anglosaských zemí.

Práce je rozdělena do šesti hlavních částí a 63 kapitol, závěrem pak nalezneme seznam použité literatury a věcný rejstřík.

Prvá část (Interpersonální rovina léčby) uvádí do problematiky, nalezneme zde vymezení tohoto způsobu léčby a teoretická východiska včetně zjištění týkajících se účinných faktorů terapie. Na začátku knihy je probrána i oblast etiky a morálky, stejně jako problematika zajišťování a ověřování kvality léčby.

Ve druhé části (Vzdělání a supervize) se seznámíme s požadavky kladenými na lékaře a psychology, kteří se chtějí profesionálně zabývat skupinovou psychoterapií v rámci smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami. Součástí vzdělávání je sebezkušenostní část, kdy jsou budoucí psychoterapeuti sami v roli klientů (pacientů) a mají možnost prožít skupinovou dynamiku a psychoterapeutický proces na sobě. Zdá se, že pro výkon psychoterapeutické profese je tato součást vzdělání nejdůležitější. Ve druhé části je pojednáno i o balintovských seminářích, jež jsou určené pro lékaře klinických oborů a přispívají k hlubšímu porozumění vztahu mezi lékařem a pacientem, kdy tento vztah a osobnost lékaře může na pacienta působit příznivě –⁠ jako lék.

Třetí část knihy (Před zahájením skupinové léčby) je zaměřena převážně prakticky. Podrobně je probrána otázka indikace a prognózy, stejně jako příprava pacientů na tento způsob léčby. Příprava pacientů (vedle diferencované indikace) je považována za hlavní předpoklad příznivého průběhu a výsledků léčby. Ve třetí části knihy se poučíme o tom, jak se v Německu píše žádost zdravotním pojišťovnám o proplácení léčby.

Ve čtvrté části (Techniky vedení skupiny) jsme seznámeni s rolí psychoterapeuta a s rozličným vedením skupin dle různých psychoterapeutických škol (analytická a hlubinně psychologická škola, behaviorální přístup, rogersovská psychoterapie). Je zde dotčena i spolupráce mezi členy terapeutického týmu.

Pátá část (Skupinový proces) nám zprostředkuje poznání jednotlivých terapeutických fází a dynamiky vývoje skupin. Podrobně se dovíme o účinných faktorech léčby, přenosu a protipřenosu, o tzv. odporu nemocného a o práci s obtížnými pacienty (např. s hraniční nebo narcistickou poruchou osobnosti).

V šesté části (Efekty léčby) je pojednáno o výsledcích a cílech terapie, což splývá jen v optimálních podmínkách a při reálném odhadu výsledků a cílů léčby. Pozornost je věnována také ekonomické stránce léčby se závěrem, že při správné indikaci nemocných je tento způsob léčby úsporný. Závěrem šesté části jsou uvedené zkušenosti samotných nemocných s touto terapií.

Sedmá část (Formy skupinové léčby) nás seznamuje se složením a typy různých léčebných skupin, dovíme se o přednostech a naopak i o záporech léčby krátkodobé (do 25 setkání) a dlouhodobé. I krátkodobá léčba představuje pro mnohé pacienty vydatnou pomoc, ovšem dlouhodobá terapie, jak ukázaly katamnestické studie, přináší lepší léčebné výsledky.

V osmé části (Speciální uspořádání skupinové psychoterapie) se dovíme o možnostech a způsobech skupinové práce s psychosomaticky nemocnými v rámci rehabilitace, o léčbě na denních klinikách a o skupinové terapii psychiatrických pacientů.

Devátá část (Speciální populace) je nejrozsáhlejší. Jsme v ní informování o postupech a úskalích skupinového přístupu u různých diagnostických skupin nemocných. Pozornost je věnována pacientkám s poruchami příjmu potravy, nemocným vyhledávajícím pomoc sexuologa, nemocným s depresí, onkologickým pacientům a dalším diagnostickým skupinám. Seznámeni jsme i se skupinovou psychoterapií dětí a mladistvých, stejně jako s léčbou starších osob.

Desátá a závěrečná část (Základní pojetí) poskytuje přehled teoretických východisek a klinické praxe u nejdůležitějších psychoterapeutických přístupů. Pojednáno je o skupinové analýze, behaviorální terapii, rogersovském přístupu, interpersonální skupinové psychoterapii, tvarové terapii atd.

Přínos recenzované monografie spatřuji v tom, že umožňuje i lékařům nepsychoterapeutům vhled do problematiky skupinové psychoterapie. Napsána a zredigována je s citem pro míru, vyváženost a objektivitu. Teoretické stati jsou doložené a přiblížené příklady z praxe. Duchu dnešní doby odpovídají i odkazy na empirické výzkumy. Zřetelná je i snaha prof. Volkera Tschuschkeho po hledání obecného modelu skupinové psychoterapie, byť v kapitolách převládá behaviorální a psychoanalytický pohled. Těší nás, že i u českých autorů (lékařů prof. M. Bouchala, prof. F. Knoblocha a psychologa prof. S. Kratochvíla) shledáváme tuto tendenci po integraci a syntéze různých psychoterapeutických směrů již před 50 roky.

Osobně mne v knize nejvíce zaujala část o psychoterapeutické léčebné pomoci onkologicky nemocným. Čtenářkám a čtenářům, kteří se chtějí o této problematice více dovědět, doporučuji do češtiny přeloženou monografii prof. V. Tschuschkeho Psychoonkologie –⁠ psychologické aspekty vzniku a zvládnutí rakoviny (Praha, Portál, 2004).

Publikaci o skupinové psychoterapii užívané v rámci zdravotnictví lze doporučit německy čtoucím lékařkám a lékařům, kteří si přejí rozšířit své odborné vzdělání ve směru současné psychologie a psychoterapie. Porozumět textu lze i na základě psychologických znalostí, získaných během studia medicíny.

Jan Vymětal

Karlovo náměstí 40, 128 00 Praha 2