SOUČASNÝ POHLED NA RECEPTORY PRO MEDIÁTORY AUTONOMNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU V SRDCI
Činnost srdce je v základu dána funkcí převodního systému srdečního. Výsledek funkce pacemakerových buněk je pod stálým vlivem dvou prakticky antagonistických nervových systémů (sympatického a parasympatického), které jsou schopny svými účinky změnit jak sílu srdečního stahu, tak frekvenci srdečních stahů, dále pak ovlivňují práh podráždění a mohou změnit rychlost síňokomorového převodu. Zatímco ovlivnění stažlivosti je dáno otevřením, respektive uzavíráním kalciových kanálů, srdeční frekvence se mění na základě ovlivnění kanálů kaliových. Rychlost vedení je dána trváním akčního potenciálu a velikosti maximální negativity potenciálu pacemakerových buněk (nesprávně označované jako „klidové napětí“). Práh podráždění pak závisí na velikosti maximální negativity potenciálu. Během několika posledních let se pohled na expresi recepčních struktur mediátorů autonomního nervstva značně změnil, takže se v současné době uvádí, že adrenergní receptory jsou reprezentovány podtypy a1, b1 a b2. Exprese podtypu b3, známého svou funkcí v tukové tkáni, je zatím sporná, podobně problematická se zdá také existence dalšího, čtvrtého typu b-adrenergních receptorů, pravděpodobného b4. Mimo to konec minulého století přinesl i korekci původní představy o expresi jediného podtypu muskurinových acetylcholinových receptorů (M2) v srdeční tkáni. Funkční koreláty těchto pozorování jsou též předmětem našeho přehledu.
Klíčová slova: srdce, sympatikus, parasympatikus, receptory muskarinové, receptory adrenergní.
Current View on Autonomic System Receptors in the Heart
Heart function reflects activity of the heart pacemaker cells. This basic function is permanently influenced by two practically antagonistic systems - sympathetic and parasympathetic systems. They control not only the force of contraction (influencing calcium channels), heart rate (via potassium channels), but also arterioventricular transduction (changing the threshold for ion channels opening by influencing the maximal negative level of the membrane potential). Last few years changed our view on autonomic receptor expression in the heart. It is assumed that the heart adrenoreceptors are represented by a1, b, and b2 subtypes. The expression of b3 subtype is still controversial, similary the existence of other, fourth b-adrenoreceptor subtype, putative b4, is uncertain. Moreover, the end of the twentieth century brought the correction of former idea about a single muscarinic receptor subtype (M2) in the heart. Functional correlates of these findings are also reviewed.
Key words: heart, sympathetic nervous system, parasympathetic nervous system, muscarinic receptors, adrenoreceptors
Autoři: J. Mysliveček Působiště autorů: Fyziologický ústav 1. LF UK, Praha Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2001; : 423-426 Kategorie: Články
Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova
Nemáte účet? Registrujte sa
Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.
