VLIV LOSARTANU A ENALAPRILU NA MOČOVOUEXKRECI 8-IZOPROSTANU U EXPERIMENTÁLNÍHONEFROTICKÉHO SYNDROMU
Východisko. Zvýšená permeabilita glomerulární kapilární stěny souvisí u adriamycinové nefropatie pravděpo-dobně se stimulací produkce volných radikálů a snad také s neenzymatickou tvorbou izoprostanů, která je indukovánaoxidačním stresem. Inhibitory ACE snižují proteinurii pravděpodobně zejména snížením glomerulárního tlakua zvýšením permselektivity glomerulární kapilární stěny. Tyto účinky mohou být vedle snížené tvorby angiotenzinu IIzčásti zprostředkovány inhibicí degradace kininů. V současné době není jasné, zda nově dostupní antagonistéangiotenzinu II mají srovnatelný antiproteinurický a renoprotektivní účinek jako inhibitory ACE.Metody a výsledky. Srovnávali jsme proto vliv inhibitoru ACE (enalaprilu, podávaného v dávce 0,4 mg/kg t. hm.intraperitoneálně denně po dobu 3 týdnů) a antagonisty angiotenzinu II (losartanu, podávaného v dávce 2 mg/kg t.hm. stejným způsobem) na experimentální nefrotický syndrom indukovaný u laboratorních potkanů jednorázovýmpodáním adriamycinu (5 mg/kg t. hm. do femorální žíly). Abychom se pokusili objasnit potenciální rozdíly v účincíchtěchto dvou léků, měřili jsme rovněž celkový malondialdehyd v krvi a močovou exkreci některých eikosanoidůa jejich metabolitů (TxB2, 6-keto-PGF1alfa, bicyklo-PGE2 a 8-izoprostanu).Proteinurie stoupla 3 týdny po podání adriamycinu z 0,18 ± 0,01 na 0,44 ± 0,14 g/mmol kreatininu, p
Klíčová slova: losartan, enalapril, adriamycinová nefropatie, malondialdehyd, lipoperoxidace, eikosanoidy,izoprostany.
Influence of Losartan and Enalapril on Urinary 8-isoprostane Excretion inExperimental Nephrotic Syndrome
Background. Increased permeability of glomerular capillary wall in adriamycin nephropathy may be mediatedby increased generation of free radicals and possibly also by the non-enzymatic production of isoprostanes inducedby oxidative stress. ACE inhibitors may reduce proteinuria, possibly due to the decrease of intraglomerular pressureand increased permselectivity of the glomerular capillary wall. These effects may be partly mediated by the inhibitionof the degradation of kinins. It is not clear if newly available angiotensin II antagonists have the same antiproteinuricand renoprotective effects.Methods and Results. We compared the effect of an ACE inhibitor (enalapril, 0.4 mg/kg bw i.p. daily for 3 weeks)and angiotensin II antagonist (losartan, 2 mg/kg bw in the same way) on experimental nephrotic syndrome inducedin rats by the administration of adriamycin (5 mg/kg bw i.v. in a single dose). To elucidate the potential differencesbetween these two drugs we also measured total malondialdehyde in blood and urinary excretion some eicosanoidsand their metabolites (TxB2, 6-keto-PGF1alfa, bicyclo-PGE2 and 8-isoprostane).Proteinuria increased in adriamycin treated rats after 3 weeks from 0.18 ± 0.01 to 0.44 ± 0.14 g/mmol creat, p
Key words: losartan, enalapril, adriamycin, nephropathy, malondialdehyde, lipoperoxidation, eicosanoids, iso-prostans.
Autoři: V. Tesař; T. Zima 1; M. Jirsa, jr.; J. Crkovská 1; S. Štípek 1; Z. Vernerová 2; M. Šeráková Působiště autorů: I. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha 1 I. ústav lékařské chemie a biochemie, Praha 2 Hlavův patologickoanatomický ústav 1. LF UK, Praha Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 1999; : 560-564 Kategorie: Články
Nemáte účet? Registrujte sa
Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.
