Tracheální intubace při vědomí u dospělých za použití různých optických technik – přehledný článek a metaanalýza

Desai N, Ratnayake G, Onwochei D, El -⁠ Boghdadly K, Ahmad I. Airway devices for awake tracheal intubation in adults: a systematic review and network meta‑‑analysis. Br J Anaesth. 2021 Jul;127(4):636-647. doi:10.1016/j.bja.2021. 05. 025

Tracheální intubace při vědomí je doporučována při předpokládané velmi obtížné intubaci. Použití flexibilního bronchoskopu zkušeným lékařem je zlatým standardem. V současnosti však dochází k navyšování počtu tracheálních intubací při vědomí u dospělých pacientů za použití jiných alternativních optických přístrojů.

Cílem této práce bylo zjistit, zda je u dospělých pacientů v rámci tracheální intubace při vědomí rozdíl mezi užitím flexibilního bronchoskopu, optických styletů a kabelových či bezkabelových videolaryngoskopů měřeno úspěšností intubace na první pokus a dobou trvání intubace.

Úspěšnost intubace při vědomí na první pokus byla hodnocena u 626 pacientů v 12 studiích a výsledek byl mezi přístroji srovnatelný. Za účelem porovnání doby nutné k tracheální intubaci při vědomí autoři vycházeli z 11 studií, zahrnuto bylo 586 pacientů. Čas nutný k intubaci při vědomí se pohyboval od 183 do 420 sekund. Nejkratší čas byl naměřen u optických styletů, následně u bezkabelových videolaryngoskopů, nejdelší čas byl u flexibilních bronchoskopů. Důležité je pro tento výkon adekvátní topické znecitlivění a přiměřená analgosedace.

Mezi sledovanými technikami nebyl prokázán rozdíl v počtu komplikací, jako jsou intubace do jícnu, desaturace, krvácení z dýchacích cest, chrapot, škrábání v krku nebo nutnost použití jiné optické techniky.

Interpretace výsledků má několik limitací. Žádná studie nesrovnávala přímou laryngoskopii s jinými pomůckami pro intubaci. Některé studie poskytly jen neúplné informace. Indikace k intubaci při vědomí byla také v různých studiích odlišná. Nejčastěji šlo o bariatrickou a čelistní chirurgii, dále neurochirurgii a operace pro malignity v orofaryngeální oblasti. Při významně omezeném otvírání úst je lepší preferovat flexibilní bronchoskop nebo optický stylet.

Tyto závěry však nemohou být generalizovány pro urgentní situace. Záleží také na zručnosti anesteziologa a na tom, které optické zařízení má k dispozici a s kterým optickým zařízením se mu nejlépe pracuje.

Budoucí práce by se měly zaměřit na to, která varianta z možných optických technik je pro danou specifickou klinickou situaci optimální.

MUDr. Olga Gimunová, Ph.D.

gimunova.olga@fnbrno.cz