Padesátiletí umělé plicní ventilace – 1970–2020

McIntyre, N, Rackley, C, Khusid, F. Fifty Years of Mechanical Ventilation –⁠ 1970 s to 2020. Crit Care Med 2021; 49(4): 558–571.

Umělá plicní ventilace je historickou, současnou a zřejmě i budoucí klíčovou metodou intenzivní a perioperační medicíny a často i následné intenzivní péče. Může mít ráz akutní záchrany života, být součástí resuscitace i mnohaletou podporou např. v poúrazových, neurodegenerativních stavech.

Rozsáhlý článek se 147 citacemi speciálně zaujme skalní zájemce o všechny složky umělé ventilace –⁠ od jejích primitivních historických začátků. Úvodem bylo pouze napodobení fyziologického cyklu spontánního dýchání s pokračujícím vývojem až po dnešní široce rozvětvené technické možnosti: od jednoduché a stále většinově užívané ventilace přerušovaným přetlakem s umělým vdechem přes zdokonalující se snahy o přívětivou ventilaci bez iatrogenní traumatizace plic… od zevních vest a železných plic až po vysokofrekvenční oscilační metody nebo pro zajištění oxygenace pouze s vysokým příkonem insuflovaného kyslíku typu HFNO apod.

Přehled je rozdělen po desetiletích od úvodních let 1970 až do roku 2020 s popisem čtyř hlavních generací ventilátorů. Popisuje jejich zdokonalování, monitoraci se zpětnými vazbami a s dalšími inovacemi, s přehledem stěžejních studií, s výhledy, kde zůstanou současné indikace a volby možností.

Možná se více připojí i farmakologická i další léčba s tolerancí hypoxie a s poznatky ze sportovní a z vysokohorské medicíny. Text končí dokonce trochu humorně pojatou úvahou, že za dalších 50 let budou i dnešní, vysoce sofistikované ventilátory vhodné pouze pro vystavení v muzeu.

doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

jarmila.drabkova@fnmotol.cz