Oxid dusnatý a terapie respiračního selhání u dětí

letech 1997 až 1998 bylo na našem pracovišti ventilováno celkem 521 dětí, u 6 dětí došlo k selhání konvenční ventilační péče, projevující seprogresí hypoxemie refrakterní ke stávající terapii. V těchto případech byl použit oxid dusnatý (NO) jako metoda ovlivnění předpokládané plicníhypertenze. Indikací pro aplikaci NO byla SaO2 saturace nižší než 85 %, paO2 nižší než 10 kPa, hypoxemický index nižší než 80, a plicní zkraty většínež 40 %, při FiO2 1,0. Jako pozitivní efekt aplikace oxidu dusnatého bylo považováno okamžité zvýšení SaO2 saturace nejméně o 10 % se zlepšenímostatních sledovaných parametrů, tzn. vzestup paO2, zlepšení hypoxemického indexu a snížení podílu plicních zkratů. Celkem byl NO aplikován u 6dětí ve věkovém rozpětí 3 měsíce až 14 roků. NO byl podáván po dobu 4 až 27 dní. Počáteční dávka NO byla 20 ppm s postupným zvyšováním domaxima 35 ppm. Pozitivní efekt jsme zaznamenali u 5 pacientů, jeden pacient zemřel. Vedlejší nežádoucí účinky nebyly pozorovány.

Klíčová slova:
oxid dusnatý –⁠ respirační selhání –⁠ děti

Nitric Oxide and Treatment of Respiratory Failure in Children

In years 1997 –⁠ 1998 there was treated in our PICU 521 children with mechanical ventilation, in 6 children failed conventional respiratory treatmentand led to increasing of hypoxemia with no response on treatment. Nitric oxide was in these cases used as a method for treatment of supposed pulmonaryhypertension. Indication for use of NO were SaO2 saturation below 85 %, paO2 below 10 kPa, hypoxemic index under 80, pulmonary shunts above40 % with application FiO2 1,0. Positive effect was minimum 10 % increased SaO2 saturation with improvement of other parameters as above. NOwas used in 6 children in age bracket 3 month to 14 years. Treatment continued from 4 to 27 days and used dose of NO was from 20 ppm to 35 ppm.Positive effect was in 5 cases, 1 patient died. Adverse effects of NO application were not noticed.

Key words:
nitric oxide –⁠ respiratory failure –⁠ children

Autoři: M. Filaun; I. Lišková; P. Pavlíček
Působiště autorů: KAR 2. LF a IPVZ ve FN Motol, resuscitační oddělení pro děti, přednosta doc. MUDr. K. Cvachovec, CSc.
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., , 2000, č. 4, s. 184-186
Kategorie: Články