Metachronous cochlear implantation in children

České info

Metachronní kochleární implantace u dětí

Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit audiologické výsledky u dětí s prelingvální sluchovou vadou po metachronní kochleární implantaci a porovnat je se skupinou dětí implantovaných synchronně. Současně jsme zjišťovali, jakým způsobem délka intervalu mezi operacemi ovlivní audiologické výsledky druhého implantovaného ucha a zda zavedení druhého implantátu s dlouhým časovým odstupem může mít pro pacienta klinický přínos. Materiál a metodika: Retrospektivní studie zahrnovala 60 dětí s oboustrannou prelingvální těžkou až hlubokou percepční sluchovou vadou po bilaterální kochleární implantaci. Pacienti byli rozděleni do tří skupin: synchronní implantace, metachronní implantace s kratším interimplantačním intervalem do 5 let a metachronní implantace s dlouhým interimplantačním intervalem (5 let a více). Hodnoceny byly průměrné hodnoty ziskové křivky ve volném poli pomocí frekvenčně modulovaného tónu (warble tone), SRT (speech reception threshold) každého ucha jednotlivě i obou uší dohromady a denní doba používání implantátu (datalogging). Data byla analyzována neparametrickými statistickými metodami. Výsledky: Synchronní i metachronní implantace s krátkým intervalem vedly k symetrickým audiologickým výsledkům i vyváženému používání obou implantátů. Ve skupině s dlouhým interimplantačním intervalem byla prokázána statisticky významná asymetrie v hodnotách SRT (rozdíl 18,6 dB) i v denní době používání implantátu (rozdíl 4,23 hod/den; p <0,01) mezi oběma stranami. Druhé ucho však bylo funkčně využíváno. Závěr: Z hlediska vývoje centrálních sluchových funkcí se jako optimální jeví synchronní nebo časná metachronní implantace. Přesto výsledky potvrzují, že i druhostranná implantace s větším časovým odstupem má klinický význam a neměla by být paušálně odmítána.

Klíčová slova:

kochleární implantace – metachronní implantace – sekvenční implantace – interimplantační interval – datalogging

Authors: Z. Aksenovová; J. Skřivan; M. Jurovčík; L. Říhová; L. Bauer; Z. Čada
Authors‘ workplace: Klinika ušní nosní a krční 2. LF UK a FN Motol a Homolka, Praha
Published in: Otorinolaryngol Foniatr, 75, 2026, No. Ahead of Print, pp. 0.
Category: Original Article
doi: https://doi.org/10.48095/ccorl2026-020

Overview

Objective: The aim of the study was to evaluate audiological outcomes in children with prelingual hearing loss after sequential cochlear implantation and to compare them with a group of children who underwent simultaneous implantation. In addition, we investigated how the length of the inter-implant interval influences audiological outcomes of the second implanted ear and whether delayed contralateral implantation may provide clinical benefit. Material and methods: This retrospective study included children with bilateral prelingual severe to profound sensorineural hearing loss who underwent bilateral cochlear implantation. Patients were divided into three groups: synchronous implantation, sequential implantation with a short inter-implant interval (≤ 5 years), and sequential implantation with a long inter-implant interval (> 5 years). The following parameters were evaluated: mean aided thresholds (gain curves), Speech reception threshold (SRT) for each ear separately and bilaterally, and daily device use (datalogging). Data was analysed using non-parametric statistical methods. Results: Simultaneous implantation and sequential implantation with a short inter-implant interval resulted in symmetrical audiological outcomes and balanced use of both implants. In the group with a long inter-implant interval, a statistically significant asymmetry was found in SRT values (mean difference 18.6 dB) and in daily device use (mean difference 4.23 hours/day; P < 0.01). Nevertheless, the second implanted ear remained functionally utilized. Conclusion: From the perspective of central auditory development, simultaneous or early sequential implantation appears to be optimal. However, the results confirm that even delayed second-side implantation provides clinical benefit and should not be routinely rejected.