Využití interferonu v léčbě vaskulitidy asociované s hepatitidou C

15. 5. 2019

Rituximab v kombinaci s ribavirinem a interferonem alfa-2b je bezpečnou a efektivní terapií u refrakterní smíšené kryoglobulinemie spojené s infekcí virem hepatitidy C (HCV).

Rituximab v kombinaci s ribavirinem a interferonem alfa-2b je bezpečnou a efektivní terapií u refrakterní smíšené kryoglobulinemie spojené s infekcí virem hepatitidy C (HCV). Jedná se o pilotní studii francouzských vědců, která byla publikována teprve nedávno – v říjnu 2008.

Smíšená kryoglobulinemie (mixed cryoglobulinaemia – MC) je onemocnění mnoha systémů, které vzniká především na podkladě imunokomplexové vaskulitidy. Má pestré klinické příznaky, přičemž postižení jater je málokdy v popředí klinického stavu.

Výzkum posledních pěti let již ukázal, že rituximab je efektivní proti produkci kryoglobulinu a výsledným zánětlivým vaskulárním lézím. Nicméně asi 30 % pacientů se smíšenou kryoglobulinemií má i nadále aktivní onemocnění, a to i přes terapii monoklonálními protilátkami anti-CD20 nebo antivirotiky.

Z toho důvodu, kvůli zvýšení účinku, se studie zabývala možností kombinace rituximabu s pegylovaným interferonem alfa a ribavirinem. Vyšetřováno bylo 16 pacientů s HCV asociovanou s kryoglobulinemií, kteří byli rezistentní na léčbu interferonem (standardním nebo pegylovaným) a ribavirinem nebo ji využívali znovu.

Léčba sestávala z intravenózního podávání rituximabu 1× týdně po dobu 4 týdnů a s odstupem jednoho měsíce následovalo podávání pegylovaného interferonu alfa-2b spolu s ribavirinem, tentokrát po dobu 12 měsíců.

Výsledky byly více než příznivé, deset pacientů z celkového počtu udávalo zlepšení ve všech sledovaných klinických parametrech, jako je například artralgie či periferní neuropatie. U pěti pacientů byla odpověď částečná a pouze u jednoho pacienta žádná.

Bércové vředy se vyřešily u všech pacientů, purpura se zlepšila v 84,6 %, artralgie v 83,4 %, postižení ledvin v 57,2 % a polyneuropatie v 38,4 %. Pouze u dvou subjektů se objevily nepříjemné vedlejší účinky – zhoršení periferní neuropatie u jednoho a vzplanutí psoriázy u druhého pacienta.

Na závěr je třeba poznamenat, že prediktivním faktorem byla délka trvání MC. U pacientů, u nichž byla zaznamenána částečná nebo žádná odpověď, byla doba trvání MC vaskulitidy před zahájením terapie 3,6× delší než u pacientů s kompletní odpovědí.

(pes)

Zdroj: Annals of the Rheumatic Diseases, October 2008; 67: 1431–1436. www.ceska-hepatologie.cz



Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa