Klinický význam transezofageální a epiaortální echokardiografie ascendentní aorty při odhadování rizika neurologických komplikací u pacientů po koronární by-passové operaci

Pokročilé aterosklerotické změny aortální stěny hrají důležitou roli v rozhodování o použití minimálně invazivní metody by-passu. Existuje několik metod pro diagnózu aterosklerotických změn ascendentní aorty (koronarografie, CT, MRI, transtorakální echokardiografie, transezofageální echokardiografie a epiaortální echokardiografie). Cílem této studie je ozřejmit užitečnost posledních dvou metod.

Metodika studie

Zkoumaný soubor obsahoval 32 pacientů, kteří pro ischemickou chorobu srdeční prodělali operaci koronárních tepen. U těchto pacientů byla před operací oběma zmíněnými způsoby provedena echokardiografie a následně se sledovala přítomnost mikroembolie. Při transezofageální sonografii byl použit přístroj s 5MHz sondou. Epiaortální monitoring se prováděl sondou 7,5 MHz okamžitě po otevření hrudníku. Mikroembolie byla detekována pomocí 2MHz sondy umístěné v levé a pravé spánkové oblasti.

Výsledky

Vědci analyzovali vztah mezi tloušťkou aortální stěny a známkami mikroembolie. Během sledování se mikroembolie objevila u 7 pacientů. Počet zaznamenaných signálů (7–698 signálů) byl normalizován k délce trvání operace.

Závěr

Při použití epiaortální metody byla nalezena korelace mezi počtem známek mikroembolie a tloušťkou zadní a laterální stěny aorty. Naproti tomu při užití transezofageální echokardiografie se zmíněná korelace nepotvrdila.

(ian)

Zdroj: Twardowski R, Biernat J: Clinical significance of transesophageal and epiaortal echocardiography of ascending aorta in risk estimation of neurological complications in coronary artery by-pass patients, Polski merkuriusz lekarski, 2008 Dec, 25 (150), p. 447–50.