Hodnocení léčby etanerceptem či kombinací etanerceptu s metotrexátem u pacientů s revmatoidní artritidou – studie ADORE

Užití metotrexátu v dlouhodobé léčbě revmatoidní artritidy (RA) představovalo velký zlom v terapii tohoto závažného onemocnění. Monoterapie však často k požadovanému terapeutickému účinku nestačí a při její neúčinnosti se dnes již stává všeobecně přijatou zásadou přecházet ke kombinacím.

Jako jeden z nejslibnějších preparátů pro konkomitantní léčbu se jeví etanercept – solubilní receptor pro TNF-alfa. Cílem studie ADORE bylo zhodnotit u pacientů s RA subjektivní vnímání jejich onemocnění, a to jak při léčbě monoterapií, tak u osob léčených kombinací metotrexát a etanercept.

Celkem 315 pacientů z šedesáti evropských center bylo randomizováno do skupiny léčené etanerceptem a kombinací etanerceptu a metotrexátu. Spokojenost s léčbou byla hodnocena pomocí dotazníků patient-reported outcomes (PROs), zohledňujících funkčnost (část Stanford Health Assessment), bolestivost (vizuální analogová škála pro hodnocení bolestivosti), celkové zdraví, aktivitu onemocnění a ranní ztuhlost. Primárním cílem hodnocení byly odchylky od počátečního stavu v jednotlivých částech dotazníku PROs po 16 týdnech terapie.

Dotazník PROs je hodnotným obrazem pacientova vnímání choroby a léčebného úspěchu. Přechodem od monoterapie ke kombinaci bylo dosaženo zvýšení pohyblivosti, snížení bolestivosti, aktivity onemocnění a ranní ztuhlosti. Obdobně byl zlepšen i subjektivní celkový zdravotní stav.

Poznávání subjektivního vnímání přínosu léčby u takových skupin pacientů je skutečným imperativem, poněvadž v reálném klinickém terénu představuje podskupina nereagující na úvodní medikaci DMARDs až 60 %. Zhruba polovina těchto pacientů pak přerušuje léčbu do 40 měsíců. U pacientů s revmatoidní artritidou, kteří netolerují účinek metotrexátu nebo jsou s ním nespokojeni, představuje jeho nahrazení etanerceptem či kombinací obou výše uvedených přípravků efektivní řešení.

(dre)

Zdroj: van Riel P. L. M. C. a spol., Ann Rheum Dis. 2008 Aug; 67 (8): 1104–10.