Doba přežití u rakoviny plic je nižší v Anglii, vyšší naopak v Norsku a Švédsku
Šance na přežití rakoviny plic je vyšší v Norsku a Švédsku než v Anglii. Bez ohledu na fakt, že výdaje na zdravotnictví a infrastruktura jsou v těchto třech zemích podobné, léčba pacientů s rakovinou plic v Anglii má nejhorší výsledky.
Šance na přežití rakoviny plic je vyšší v Norsku a Švédsku než v Anglii. Bez ohledu na fakt, že výdaje na zdravotnictví a infrastruktura jsou v těchto třech zemích podobné, léčba pacientů s rakovinou plic v Anglii má nejhorší výsledky. Celkové pětileté přežití u rakoviny plic bylo v Anglii signifikantně nižší pro všechny subkategorie pacientů dělené podle věku a pohlaví. Studie na toto téma byla zveřejněna v květnovém vydání časopisu Thorax.
Podrobnosti o studii
Autoři studie použili k identifikaci pacientů s rakovinou plic národní onkologické registry. Celkem bylo do studie zařazeno 250 828 pacientů z Anglie, 18 386 z Norska a 24 886 ze Švédska. Všichni tito pacienti byli diagnostikováni v letech 1996 až 2004. Relativní pětileté přežití bylo vypočítáno jako poměr skutečné míry přežití ve studované populaci k očekávanému přežití ve všeobecné populaci. Míra mortality pacientů s rakovinou plic byla potom mezi jednotlivými zeměmi porovnána pomocí Poissonova regresního modelu.
Ve všech třech zemích byli mezi pacienty více zastoupeni muži. V Anglii pak byla větší proporce pacientů ve věku nad 70 let (58,2 %) než v Norsku (50,3 %) a Švédsku (47,9 %). Přibližně 65 % všech pacientů zařazených do studie bylo ve věku mezi 60 a 79 lety. Pětileté věkově standardizované přežití bylo u mužů 6,5 % v Anglii, 9,3 % v Norsku a 11,3 % ve Švédsku. U žen pak 8,4 % v Anglii, 13,5 % v Norsku a 15,9 % ve Švédsku. Zajímavé je, že rozdíly v mortalitě pacientů mezi třemi sledovanými zeměmi byly vesměs omezeny pouze na dobu jednoletého sledování.
Příčiny rozdílů
Autoři studie uvažují o několika možných důvodech pozorovaných rozdílů v mortalitě mezi jednotlivými zeměmi. Jako nejpravděpodobnější se jeví vysvětlení, že pacienti v Anglii jsou častěji diagnostikováni až v pokročilém stadiu nemoci. Tomu by odpovídal i fakt, že k největším rozdílům v mortalitě došlo v krátké době jednoletého sledovacího období. Dostupné informace o stadiu nemoci byly bohužel velmi omezené.
Další pravděpodobnou příčinou rozdílů v mortalitě může být také rozdílná léčba. Autoři odhadují, že chirurgická léčba nádoru byla v době trvání studie nabídnuta 10,2 % pacientů v Anglii, ale 16,4 % pacientů v Norsku a 17,0 % ve Švédsku. Dále 48 % pacientů není v Anglii nabídnuta žádná chemoterapie, zatímco tito pacienti tvoří v Norsku 40 % a ve Švédsku 19 %.
(vek)
Zdroj:
Holmberg L. et al.: National comparisons of lung cancer survival in England, Norway and Sweden 2001–2004: differences occur early in follow-up. Thorax 65: 436–41, 2010
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Profylaxe infekční endokarditidy ve stomatologii
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Těžké menstruační krvácení může značit poruchu krevní srážlivosti. Jaký management vyšetření a léčby je v takovém případě vhodný?