Cukry a náhradní sladidla – víte, co jíte?
Nejen diabetici, ale i lidé toužící zhubnout jsou za ně vděční. Umělá sladidla totiž umožňují dopřávat si sladké bezpečně a bez výčitek. Jak ale vznikají a kde všude se s nimi můžeme setkat?
Náhradní sladidla rozhodně nejsou z jedné rodiny. Liší se v mnohém – v chemické podstatě, ve způsobu výroby i v množství kalorií. Abyste příště věděli, co se skrývá v diabetických sušenkách či žvýkačkách bez cukru, připravili jsme pro vás přehled nejběžnějších náhražek cukru.
Čím vlastně sladíme?
Nyní nemáme na mysli ani tak to, co si doma sypeme do kávy, ale spíše slazení produktů při průmyslové výrobě. K tomu se používají:
- Cukry. Neboli jednoduché sacharidy. Kromě klasické sacharózy ve formě bílého či třtinového cukru jsou oblíbené hlavně fruktózové sirupy. Med je především směs cukrů a vody a stejně je to i s agávovým či javorovým sirupem.
- Cukerné alkoholy. Ty obvykle rovněž označujeme za umělá sladidla, není to však docela pravda. Jsou vyrobeny z cukrů a mají zhruba polovinu jejich kalorií, mohou mít i vliv na hladinu krevní glukózy. Nejpoužívanější jsou mannitol, sorbitol, isomalt, maltitol nebo xylitol. Najdeme je například v bonbonech a žvýkačkách bez cukru.
- Umělá sladidla. Jde o uměle vyráběné látky, jejichž sladivost je mnohonásobně větší než ta u cukru. Stačí jich proto nepatrné dávky. Patří mezi ně aspartam, sacharin, acesulfam draselný (AceK) nebo sukralóza. Umělá sladidla neobsahují kalorie a neovlivňují glykémii - výjimku tvoří jejich stolní verze, ve kterých musí být sladidlo smícháno s cukrem (obvykle D-glukóza neboli dextróza) kvůli „zředění“ své intenzivní sladkosti.
- Nová sladidla. Stévie, trehalóza a tagatóza jsou přírodně se vyskytující, avšak chemicky upravené sladicí látky, které jsou obtížně zařaditelné do předchozích kategorií. Všechny jsou na bázi cukru. Byly uznány bezpečnými k používání, na rozdíl od ostatních sladidel ale nejsou prověřené časem, a někteří odborníci se k nim proto staví skepticky.
Kdo hledá, najde
Umělá sladidla jsou pro svou nízkou cenu a intenzivní sladivost u výrobců oblíbená. Najdeme je nejen ve většině sladkých potravin a nápojů označených „bez cukru“, „bez přidaného cukru“, „dia“ nebo „light“, ale i v produktech, kde byste je možná nečekali. Umělá sladidla běžně obsahují například:
- nápoje v prášku,
- směsi na pečení,
- mléčné výrobky,
- sladké pečivo,
- měkké i tvrdé sladkosti, žvýkačky, výrobky z čokolády,
- džusy, limonády, sladké minerální vody,
- alkoholické nápoje.
Ať už se tedy snažíte umělým sladidlům vyhnout, nebo je naopak vyhledáváte a chcete produkt bez cukru, nenechávejte nic na intuici a prostudujte složení i tabulku nutričních hodnot.
Bez obav
Historie umělých sladidel je plná dohadů ohledně jejich škodlivosti. Například sacharin byl v jednu dobu tak silně podezřelý ze způsobování rakoviny, že museli být spotřebitelé na obalech produktů varováni před jeho potenciálním zdravotním rizikem. Všechna podezření byla ale časem vyvrácena. Sladidla, která jsou momentálně na trhu, jsou v malých množstvích považována za naprosto bezpečná, dokonce i pro těhotné ženy. Objevují se hlasy, které spojují konzumaci umělých sladidel s přibýváním na váze nebo se zvyšováním chuti na sladké, to ale vyžaduje podrobné prostudování a důvěryhodné důkazy.
(luko)
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem