Doporučení Sesterské sekce České Hematologické Společnosti ČSL JEP na obsazení hematologických jednotek intenzivní péče, respektive center pro transplantace krvetvorných buněk, nelékařským personálem.

Súhrn

Tato práce shrnuje doporučení na obsazení hematologické jednotky intenzivní péče, respektive centra pro transplantace krvetvorných buněk nelékařským personálem. Definuje doporučené minimální nároky kladené na pracoviště k zajištění kvality programu a kompatibility s akreditačními trendy v rámci Evropské unie, respektive Evropské skupiny pro transplantace krve a kostní dřeně (EBMT). Cílem práce je pomoci zajistit kompatibilitu a získat relevantní akreditace českým hematologickým jednotkám intenzivní péče, respektive transplantačním centrům.

Klíčová slova:
ošetřovatelství, doporučení, standardy, hematologie, transplantace krvetvorných buněk

Recommendations of the Nurses Association of the Czech Hematologic Society of ČSL JEP on Nurse-Staffing in Hematologic Intensive Care Units and Hematopoietic Stem Cell Transplantation Centers

Úvod

Soudobé medicínské a ošetřovatelské trendy zaměřené na zajištění maximální kvality péče pro narůstající počet pacientů přináší potřebu definovat standardní léčebné a ošetřovatelské postupy a zároveň i podmínky pro získávání specifických akreditací, které odráží odbornou a provozní způsobilost pracoviště k zajištění dané péče. Současně je nutné, s ohledem na příslušnost k Evropské unii a rozvíjející se mezinárodní spolupráci, zajistit kompatibilitu u nás přijímaných standard a akreditačních podmínek s okolními zeměmi a legislativou (1).

Intenzifikace léčby pacientů v oboru hematologie, doložitelná např. nárůstem objemu realizovaných autologních a alogenních transplantací krvetvorných buněk (2), zákonitě zvyšuje mimo jiné i nároky na personální obsazení pracovišť s odpovídajícím spektrem nemocných. Vzdělání a zkušenost ošetřujícího personálu (3, 5), poměr jeho počtu k pacientům (3, 6) a čas věnovaný skutečnému ošetřování (3, 4) patří mezi faktory, které mají vliv na kvalitu péče a léčebné výsledky pracovišť intenzivní péče. Parametry uvedených charakteristik by měly být pokud možno co nejvyšší, což se již také v minulosti odrazilo v doporučení řady mezinárodních institucí (9–12) a Hematologické a Onkologické společnosti ČLS JEP (8).

Sesterská sekce Hematologické společnosti (HS ČLS JEP) s ohledem na výše zmíněné a náročnější trendy aktualizovala doposud definované kvalitativní a kvantitativní nároky kladené na zastoupení nelékařského personálu na hematologických pracovištích s intenzivní péčí – jednotek intenzivní hematologické péče, respektive center pro transplantace krvetvorných buněk. Tyto nároky je nutno vnímat jako doporučení, které bylo uvolněno k publikaci rozhodnutím schůze výboru České Hematologické společnosti ČLS JEP konané dne 22. 11. 2006 v Hradci Králové

Metodika

Výběr a analýza informací z literatury, akreditačních požadavků hematologických společností a EBMT a vlastní pozorování a zkušenosti.

Nelékařský personál

1. Specializovaná práce v centru vyžaduje zázemí v podobě dostatečného počtu profesně kvalifikovaných a erudovaných zdravotních sester, které jsou speciálně a průběžně školeny v ošetřování intenzivně léčených hemato-onkologických pacientů, v manipulaci s transfuzními přípravky, štěpy krvetvorných buněk, biologickým materiálem, cytostatiky a dalšími farmaky.
2. S ohledem na charakter pacientů s výrazným imunodeficitem musí být zajištěna taková rezerva v počtu zdravotních sester, která by umožnila bezproblémově a aktuálně nahradit z přímého ošetřování sestru s projevy probíhající infekce. Centrum musí disponovat dostatečným počtem takto kvalifikovaných sester po 24 hodin, přičemž poměr sestry/pacienti nemá být menší než 2 sestry na 1 pacienta. Nejméně 50 % sester by mělo být atestováno a registrováno.
3. Úměrně rozsahu aktivit centra je potřebné zajistit dostatečný počet ošetřovatelek a jiného pomocného zdravotnického personálu, který bude doplňovat základní tým sester a bude jim k dispozici pro zajištění základní ošetřovatelské péče. Poměr ošetřovatelky/pacienti by neměl být menší než 1 ošetřovatelka na 2 pacienty. Poměr sanitárky/pacienti 1 sanitárka na 4 pacienty.
4. Celý tým sester je veden vedoucí sestrou, která má minimálně 5letou zkušenost v dané problematice a musí být atestována a registrována.
5. K zajištění plynulé kontinuity péče o hemato-onkologické pacienty, včetně organizace řady procedurálních kroků souvisejících s transplantacemi a vyhledáváním dárců krvetvorných buněk je nutné ustanovit funkci koordinátora, který bude zodpovědný za tuto oblast péče. Jeden koordinátor v plném pracovním úvazku by měl být ustanoven do počtu 100 koordinovaných pacientů za rok, respektive 30 alotransplantovaných pacientů za rok.
6. Pracoviště má mít možnost volně disponovat, nebo alespoň mít dostatečnou možnost využít v péči o své pacienty pomoc sociálních pracovníků, dietní sestry, pracovníků rehabilitace nebo fyzioterapeuta a farmaceuta.
7. S ohledem na potřebu vedení rozsáhlé dokumentace, evidence a hlášení dat do národních a mezinárodních registrů je nutné ustanovit funkci „datamanažera“, který bude za tuto oblast administrativy zodpovědný.

V případě aplikace uvedeného modelu do praxe transplantační jednotky s kapacitou osmi lůžek by tedy mělo mít dané pracoviště k dispozici v plném úvazku celkem 16 zdravotních sester, 4 ošetřovatelky a 2 sanitárky, které by pak mohly být náležitě rozdělovány do směn.

MUDr. Samuel Vokurka

Fakultní nemocnice v Plzni, Hematologicko-onkologické odd.

Alej Svobody 8

304 60 Plzeň