Tandem Heart v léčbě nejtěžších forem srdečního selhání – použití přístroje k levokomorové srdeční podpoře
Tandem Heart je relativně nově vyvinutý přístroj pro aktivní krátkodobou hemodynamickou podporu – pVAD (= percutaneous ventricular assist device). Přístroj – „pumpa“ se vřazuje do oběhu v levé síni po její transseptální punkci a zavedení 21F nasávací žilní kanyly, krev je vedena do vlastní centrifugální pumpy a vrací se do oběhu 15–17F arteriální kanylou cestou femorální tepny. Hlavní indikací k užití VAD je kardiogenní šok, zvláště tam, kde není adekvátní hemodynamická odpověď na IABK. Fyziologicky jde o 30–50% snížení preloadu levého srdce, a tím i o snížení jeho práce a zvýšení kontrakční schopnosti. Kontraindikací je zejména pravostranné srdeční selhání. Ve srovnání s IABK dochází po zavedení VAD rychleji a výrazněji v řádu desítek minut ke zlepšování hemodynamických parametrů, zejména k poklesu plnícího tlaku a vzestupu minutového výdeje. Na kardiologickém oddělení naší nemocnice jsme v r. 2005 Tandem Heart použili u dvou pacientů. V prvním případě šlo o 51 letého muže v kardiogenním šoku při anteroextenzivním infarktu myokardu. Druhým byl 63 letý muž s těžkou poinfarktovou dysfunkcí levé komory, s implantovaným ICD (kardiovertor-defibrilátor), u kterého došlo pfii arytmické bouři k těžkému srdečnímu selhání. Zde byl VAD zaveden k zajištění hemodynamiky během elektroanatomického mapování a radiofrekvenční ablace komorové tachykardie.
Klíčová slova: Tandem Heart, heart assist device, srdeční selhání, kardiogenní šok, infarkt myokardu
Tandem Heart used for treatment of the most severe forms of heart failure – left ventricular support
Tandem Heart is a relatively newly developed device for active short-term hemodynamic support (percutaneous ventricular assist device, pVAD). The device, or “pump”, is linked to blood circulation in the left ventricle following a transseptal puncture and introduction of a 21F venous suction cannula. The blood is guided into the centrifugal pump proper and returns into the circulation through a 15–17F arterial cannula via the femoral artery. The main indication for VAD is cardiogenic shock, particularly in the absence of an adequate hemodynamic response to IABC. Physiologically, left heart preload is reduced by 30-50%, reducing its workload and improving contractility. The main contraindication is right-sided heart failure. Compared to IABC, recovery of haemodynamic parameters, especially drop in filling pressure and increase of heart output, is more rapid and marked after VAD introduction. In 2005, we used Tandem Heart in two patients at the cardiology department of our hospital. The first was a 51-year-old male suffering cardiogenic shock during a large anterior wall MI. The second patient was a 63-year-old male with severe post-infarction left ventricular dysfunction with an ICD (Implanted Cardioverter Defibrillator), who experienced severe heart failure during an arrhythmic storm. The VAD was used to secure haemodynamics during electroanatomic mapping and radiofrequency ablation of ventricular tachycardia.
Key words: Tandem Heart, heart assist device, heart failure, cardiogenic shock, myocardial infarction
Autoři: J. Matoušková 1; P. Neužil 1; P. Kmoníček 1; O. Aschermann 1; P. Niederle 1; V. Pavlíček 2 Působiště autorů: Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha Přednosta: prof. MUDr. Petr Niederle, DrSc. 1; Cardiac Assist Inc., Pittsburgh, USA 2 Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2006; 86(9): 512-516 Kategorie: Kazuistika
Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova
Nemáte účet? Registrujte sa
Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.
