Fibrilace síní v každodenní praxi

Fibrilace síní (FS) je nejčastější arytmií, se kterou se ve své praxi každodenně setkávají kardiologové, internisté i praktičtí lékaři. Nedostatečně léčená významně zvyšuje mortalitu i morbiditu pacientů s touto diagnózou. Nejčastější nedostatky jsou v prevenci tromboembolických příhod (a to zvláště málo indikované antikoagulační terapie u vysoce rizikových pacientů), nezřídka však i v chybném výběru antiarytmické terapie či nedostatečné kontrole komorové odpovědi při ponechané FS. Kromě známé a běžně užívané antiarytmické terapie jsou i možnosti nefarmakologické, kde v poslední době největší rozmach zaznamenává katétrová ablace. Donedávna preferovaná snaha o nastolení sinusového rytmu a jeho dalšího udržení nevede podle výsledků klinických studií k podstatnějšímu poklesu morbidity a mortality oproti pacientům s ponechanou FS za podmínek důsledné prevence tromboembolických komplikací a řádné kontroly komorové odpovědi. Podle současných doporučení proto zvolená strategie léčby závisí hlavně na individuálním přístupu k pacientovi.

Klíčová slova:
fibrilace síní – antiarytmika – kardioverze – katétrové ablace.

Auricular fibrillation in everyday practice

Auricular fibrillation (AF) is the most frequent arrhythmia that cardiologists, internists and general practitioners encounter. Insufficiently treated, it significantly increases the mortality and morbidity of patients under this diagnosis. The most frequent shortcomings are in the prevention of thromboembolic events (namely little indicated anticoagulation therapy in patients highly under risk), not rarely also in an erroneous choice of anti-arrhythmic therapy or an insufficiently followed up ventricular response in unchecked AF. Besides the usual anti-arrhythmic therapy there are also non-pharmacological options of which catheter ablation has the greatest boom. According to results of clinical studies, the until recently preferred efforts to induce a sinus rhythm and its further maintenance, have not let to any substantial lowering of morbidity and mortality as against patients with AF left unchecked under conditions of consistent prevention of thrombo-embolic complications and an appropriate follow-up of the ventricular response. According to present-day recommendations the chosen strategy depends in the main part on an individual approach to the patient.

Key words:
auricular fibrillation – cardioversion – catheter ablation.

Autoři: R. Stančík
Působiště autorů: Kardiologická ambulance NsP, Nový Jičín, primář MUDr. V. Koziel
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2005; 85(1): 12-15
Kategorie: Z různých oborů