RECENZE PUBLIKACE
ASSESSING AND TREATING DYSPHAGIA: A LIFESPAN PERSPECTIVE

Kniha Assessing and Treating Dysphagia: A Lifespan Perspective vyšla v roce 2019 v nakladatelství Thieme Medical Publishers, Inc. Komprehenzivní publikace tohoto nakladatelství přinášejí nejnovější poznatky téměř ze všech medicínských oborů včetně speech-language pathology. Pozornosti klinických logopedů by tak kromě recenzované publikace neměly ujít např. skvěle ilustrované svazky jako Atlas of Neuroanatomy for Communication Science and Disorders, Anatomy and Physiology of Speech and Hearing a Aphasia and Related Neurogenic Language Disorders, vydané roku 2018, nebo kniha Speech-Language Pathology Casebook z tohoto roku, obsahující osmdesát podrobných kazuistik z oblasti vývojových a získaných motorických poruch řeči, poruch jazykových funkcí a poruch polykání.

Editorkami této odborné velkoformátové publikace jsou Debra M. Suiter, profesorka působící na katedře Communication Sciences and Disorders Kentacké univerzity a ředitelka Voice and Swallow Clinic, která se v klinické praxi a výzkumu dlouhodobě orientuje na problematiku získaných neurogenních jazykových poruch a poruch polykání, a Memorie M. Gosa, docentka katedry Communicative Disorders na Univerzitě v Alabamě a klinická logopedka pracující na neonatální jednotce intenzivní péče v Driud City Hospital v Alabamě, kde se již patnáct let zaměřuje na oblast pediatrické dysfagie. Na tvorbě jednotlivých kapitol se podílelo celkem 42 dalších odborníků.

Každý zájemce (ať už pregraduální student, nebo zkušený klinik) o studium (pato)fyziologie polykání rozhodně ocení přítomnost velkého množství přehledných ilustrací. Zcela nezbytné jsou barevné anatomické obrazy všech částí lidského těla, které se účastní všech fází procesu polykání. Kniha obsahuje i řadu fotografií různých typů medicínské techniky a obrazových záznamů výsledků těchto vyšetření, která se obvykle v klinické praxi podílí na diagnostice a léčbě poruch polykání (CT, MR, endoskopie, manometrie apod.). Text doprovází i značné množství grafů, tabulek a schémat umožňující čtenáři přehledně strukturovat rozsáhlé poznatky z praxe i výzkumu, což může sloužit i jako určité vodítko v diagnostickém a léčebném procesu.

Text je rozdělen do 28 kapitol. Úvodní dvě kapitoly zahrnují obligatorní poznatky z oblasti anatomie a fyziologie polykání. Pro mnohé to možná bude ta nejméně zajímavá část četby, neboť na 40 stranách bude muset vstřebat nemalé množství informací, nicméně tyto informace tvoří úhelný kámen správné diagnostiky a léčby poruch polykání.

Značnou výhodou celé publikace je popis rozdílů týkající se procesů polykání u dětí a dospělých. Tento komparativní princip prostupuje všemi tématy kapitol. Po anatomicko-fyziologickém úvodu tak následují kapitoly popisující specificky vývojové aspekty skríninkového vyšetření u dětí a dospělých. V části Pediatric Swallow Screening and Clinical Swallow Evaluation je otevřeně zdůrazněn zásadní apel na odborníky, kteří se věnují tzv. pediatrické dysfagii: očekává se důkladná znalost vývoje změn v oblasti anatomie a fyziologie orofaciálního systému od narození po dospívání s ohledem na vývoj schopností a dovedností v procesu příjmu potravy.

Šestá až devátá kapitola poskytují podrobný popis možností klinické aplikace dvou základních přístrojových diagnostických nástrojů u dětí a dospělých –⁠ tzv. videofluoroskopie (VFSS) a videoendoskopie (FEES). Text nás seznamuje nejen s technickými parametry přístrojového vybavení a rigorózními algoritmy vyšetřovacích postupů, ale i s tím, jaké mají tyto vyšetřovací metody v diagnostickém a terapeutickém procesu různé výhody a nevýhody s ohledem na věk, míru spolupráce pacienta, druh onemocnění apod.

Poslední kapitolou zabývající se možnostmi užití přístrojové techniky v diagnostice orofaryngeální dysfagie je kapitola desátá, která se zaměřuje na deskripci tzv. High-Resolution Manometry. Tato vyšetřovací metoda se běžně používá v gastroenterologii pro zobrazení jícnové kontraktibility. Autoři desáté kapitoly nabízejí vysvětlení, proč by bylo vhodné uplatnit tuto zobrazovací metodu i v klinicko-logopedické praxi –⁠ standardní přístrojové metody jako VFSS a FEES podle jejich názoru nejsou schopny objektivně měřit určité fyzikální aspekty procesu polykání, jako je např. míra tlaku (kontrakce) v oblasti hltanu a horního jícnového svěrače. Dostatečná úroveň kontrakce má vliv na úroveň tranzitu bolusu zmiňovanými pasážemi. Zatímco VFSS a FEES se dnes pomalu stávají již standardními vyšetřovacími nástroji i na našich pracovištích, na možnost využití metody High-resolution Manometry v běžné klinicko-logopedické praxi v našem regionu si asi budeme muset nějakou dobu počkat.

Kapitoly jedenáct až třináct poskytují podrobný přehled kompenzačních, posturálních a rehabilitačních strategií a metod modifikace bolusu užívaných v různých fázích procesu polykání. Kategorizace jednotlivých metod bere opět ohled na specifika dětské a dospělé populace.

Názvy zbývajících kapitol publikace reprezentují konkrétní diagnostické jednotky, u kterých se obvykle vyskytují poruchy polykání. Čtenář se tak může seznámit s projevy a diagnostikou dysfagie a se specifickými způsoby jejich managementu u dětí s kraniofaciálními syndromy, dětskou mozkovou obrnou, kongenitální srdeční poruchou či plicním onemocněním. Kolegyně a kolegové pracující na neonatálních jednotkách intenzivní péče zcela jistě ocení přítomnost kapitoly Dysphagia Assessment and Treatment in the Neonatal Intensive Care Unit, která na třiceti stranách přináší podstatné informace týkající se způsobů hodnocení rizik poruchy orálního příjmu u předčasně narozených dětí apod.

U dospělé populace zaměřili autoři publikace pozornost nejen na získané neurogenní příčiny dysfagie, jako jsou neurodegenerativní onemocnění, traumatická poškození mozku a cévní mozkové příhody, ale i na poruchy polykání vznikající v důsledku působení onkologických onemocnění v oblasti hlavy a krku. Zcela zásadní jsou pro všechny klinické logopedy pracující na lůžkových odděleních typu ARO, IC (iktové centrum) či DIOP (jednotka dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče) kapitoly Tube Feeding (13) a Artificial Airways and Swallowing (23), které jim mohou napovědět, jak efektivně zvládnout diagnostiku a management dysfagie u pacientů s tracheostomickou kanylou či se odborně podílet na týmovém spolurozhodování o nutnosti (ne)zavedení náhradních způsobů enterální výživy formou NGS (nasogastrická sonda) nebo PEG (perkutánní endoskopická gastrostomie).

V současné době je možné na knižním trhu najít poměrně velké množství handbooků věnovaných problematice poruch polykání. Domnívám se, že významnou výhodou prezentované publikace je především její textová přehlednost a praktické klinicko-logopedické zaměření, které je výsledkem dlouholeté zkušenosti všech jejích přispěvovatelů.

Mgr. Tomáš Kubík, Ph.D.
Nemocnice Písek, a.s., Karla Čapka 589, 397 01 Písek
kubik@nemopisek.cz

licensed under CC BY-NC