Mapování psychologického distresu po 4,5 letech u pacientek s diagnózou karcinomu prsu v porovnání se zdravou populací

Východiska:
Míra přežití karcinomu prsu je v porovnání s minulostí poměrně vysoká. Diagnóza karcinomu s sebou nese poměrně velkou stresovou zátěž nejen v onemocnění samotném. Pacientkám může způsobovat psychický distres i několik let po léčbě.

Soubor pacientů a metody:
Studie proběhla na Gynekologicko-porodnické klinice a Interní hematoonkologické klinice Fakultní nemocnice Brno. Zde uvádíme výsledky od 85 pacientek v průměrné době 4,5 let od diagnózy karcinomu prsu v porovnání se 72 zdravými kontrolami. Data byla sejmuta pomocí polo-strukturovaného rozhovoru s pacientkami, dále z jejich lékařské dokumentace a pomocí inventáře na měření distresu – SCL 90.

Výsledky:
Celková míra psychického distresu (vyjádřená indexem GSI) se po 4,5 letech od diagnózy karcinomu prsu statisticky významně nelišila (p = 0,703) od zdravé populace. Zároveň jsme neobjevili žádný statisticky významný vztah mezi pozorovanými faktory a výší psychologického distresu.

Závěr:
Screeningové šetření neprokázalo rozdíl v míře prožívaného psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po 4,5 letech od stanovení diagnózy ve srovnání se zdravou populací.

Klíčová slova:
karcinom prsu – psychologický stres – screening

Tato práce byla podpořena grantem P407/ /12/0607 Grantové agentury České republiky.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Obdrženo:
6. 9. 2015

Přijato:
5. 10. 2015

Autoři: T. Sverak ¹; K. Skrivanova ²; L. Anderkova ^3,4; M. Bendová ⁵; D. Brancikova ⁶; N. Elfmarkova ^3,4; H. Peterkova ²; J. Jarkovský ⁷ ; K. Benesova ⁷; L. Minar ⁵; L. Dusek ⁷; J. Nedvěd ⁸; M. Protivánková ⁶
Působiště autorů: Department of Psychiatry, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic. ¹; Department of Psychology and Psychosomatics, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ²; Applied Neuroscience Research Group, CEITEC – Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic ³; First Department of Neurology, Faculty of Medicine, Masaryk University and St. Anne’s University Hospital Brno, Czech Republic ⁴; Department of Gynecology and Obstetrics, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic ⁵; Department of Internal Medicine, Hematology and Oncology, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic ⁶; Institute of Biostatistics and Analyses, Faculty of Medicine and Faculty of Science, Masaryk University, Brno, Czech Republic ⁷; Psychological ambulance PhDr. Dagmar Konecna s. r. o., Olomouc, Czech Republic ⁸
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2016; 29(3): 210-215
Kategorie: Původní práce
prolekare.web.journal.doi_sk: https://doi.org/10.14735/amko2016210

Souhrn

Obdrženo:
6. 9. 2015

Přijato:
5. 10. 2015

Zdroje

1. Mužík J, Dušek L, Abrahámová J et al. Stručný přehled epidemiologie zhoubného novotvaru prsu v České republice. Onkologie 2009; 3(1): 7– 11.

2. Reich M, Lesur A, Perdrizet-Chevallier C. Depression, quality of life and breast cancer: a review of the literature. Breast Cancer Res Treat 2008; 110(1): 9– 17.

3. Bleiker EM, Pouwer F, van der Ploeg HM et al. Psychological distress two years after diagnosis of breast cancer: frequency and prediction. Patient Educ Couns 2000; 40(3): 209– 217.

4. Hegel MT, Moore CP, Collins ED et al. Distress, psychiatric syndromes, and impairment of function in women with newly diagnosed breast cancer. Cancer 2006; 107(12): 2924– 2931.

5. Bloom JR, Steward SL, Chang S et al. Then and now: quality of life of young breast cancer survivors. Psychooncology 2004; 13(3): 147– 160.

6. Grabsch B, Clarke BM, Love A et al. Psychological morbidity and quality of life in women with advanced breast cancer: a cross-sectional survey. Palliat Support Care 2006; 4(1): 47– 56.

7. Mols F, Vingerhoets AJ, Coebergh JW et al. Quality of life among long-term breast cancer survivors: a systematic review. Eur J Cancer 2005; 41(17): 2613– 2619.

8. Burgess C, Cornelius V, Love S et al. Depression and anxiety in women with early breast cancer: five year observational cohort study. BMJ 2005; 330(7493): 702.

9. Bardwell WA, Natarajan L, Dimsdale JE et al. Objective cancer-related variables are not associated with depressive symptoms in women treated for early-stage breast cancer. J Clin Oncol 2006; 24(16): 2420– 2427.

10. Simpson JS, Carlson LE, Beck CA et al. Effects of a brief intervention on social support and psychiatric morbidity in breast cancer patients. Psychooncology 2002; 11(4): 282– 294.

11. Hinz A, Krauss O, Hauss JP et al. Anxiety and depression in cancer patients compared with the general population. Eur J Cancer Care (Engl) 2010; 19(4): 522– 529. doi: 10.1111/ j.1365-2354.2009.01088.x.

12. Ando N, Iwamitsu Y, Kuranami M et al. Predictors of psychological distress after diagnosis in breast cancer patients and patients with benign breast problems. Psychosomatics 2011; 52(1): 56– 64. doi: 10.1016/ j.psym.2010.11.012.

13. Cohen L, Hack TF, de Moor C et al. The effects of type of surgery and time on psychological adjustment in women after breast cancer treatment. Ann Surg Oncol 2000; 7(6): 427– 434.

14. Maunsell E, Brisson J, Descheněs L. Psychological distress after initial treatment of breast cancer. Assessment of potential risk factors. Cancer 1992; 70(1): 120– 125.

15. Kornblith AB, Herndon JE, Zuckerman E et al. Social support as a buffer to the psychological impact of stressful life events in women with breast cancer. Cancer 2001; 91(2): 443– 454.

16. Fallowfield LJ, Hall A, Maguire GP et al. Psychological outcomes of different treatment policies in women with early breast cancer outside a clinical trial. BMJ 1990; 301(6752): 575– 580.

17. Gotay CC, Muraoka MY. Quality of life in long-term survivors of adult-onset cancers. J Natl Cancer Inst 1998; 90(9): 656– 667.

18. Degoratis LR, Savitz KL. The SCL-90-R and Brief Symptom Inventory (BSI) in primary care. In Handbook of psychological assessment in primary care settings. Mahwah, NJ: U.S. Lawrence Erlbaum Associates Publishers 2000: 848.

19. Hardt J, Gerbershagen HU, Franke P. The symptom check-list, SCL-90-R: its use and characteristics in chronic pain patients. Eur J Pain 2000; 4(2): 137– 148.

20. Filip V et al. Praktický manuál psychiatrických posuzovacích stupnic. Praha: Psychiatrické centrum 1997: 213.

21. Bieščad M, Szeliga P. Overenie konštruktovej validity sebaposudzovacej škály Symptom Checklist-90 (SCL-90). Československá psychologie 2005; 49(4): 342– 356.

22. Burgess C, Cornelius V, Love S et al. Depression and anxiety in women with early breast cancer: five year observational cohort study. BMJ 2005; 330(7493): 702– 706.

23. McCaul KD, Sandgren AK, King B et al. Coping and adjustment to breast cancer. Psychooncology 1999; 8(3): 230– 236.

24. Iwatani T, Matsuda A, Kawabata H et al. Predictive factors for psychological distress related to diagnosis of breast cancer. Psychooncology 2013; 22(3): 523– 529.

25. Culver JL, Arena PL, Antoni MH et al. Coping and distress among women under treatment for early stage breast cancer: comparing african americans, hispanics and non-hispanic whites. Psychooncology 2002; 11(6): 495– 504.

26. Fann JR, Thomas-Rich AM, Katon WJ et al. Major depression after breast cancer: a review of epidemiology and treatment. Gen Hosp Psychiatry 2008; 30(2): 112– 126. doi: 10.1016/ j.genhosppsych.2007.10.008.

27. Ashbury FD, Madlensky L, Raich P et al. Antidepressant prescribing in community cancer care. Support Care Cancer 2003; 11(5): 278– 285.

28. Spiegel D, Giese-Davis J. Depression and cancer: mechanisms and disease progression. Biol Psychiatry 2003; 54(3): 269– 282.

29. Goodwin JS, Zhang DD, Ostir GV. Effect of depression on diagnosis, treatment, and survival of older women with breast cancer. J Am Geriatr Soc 2004; 52(1): 106– 111.

30. Dorval M, Maunsell E, Deschênes L et al. Type of mastectomy and quality of life for long term breast carcinoma survivors. Cancer 1998; 83(10): 2130– 2138.