Josef Hubáček: Osamělý dům (1926)

SBÍRKA GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ (GAVU) CHEB. Umění 20. a 21. století.
Foto: Jiří Gordon

Josef Hubáček (1899–1931) během svého krátkého života hledal svůj styl, který by vycházel z klasické krajinomalby.

Hubáček pocházel z velmi skromných rodinných poměrů, jeho rodiče navíc zemřeli, když teprve dospíval. Byl ale výborný student, který se živil kondicemi.

V osmnácti letech rukuje na italskou frontu a po návratu, kdy krátce pracuje jako bankovní úředník, je v roce 1920 přijat na Uměleckoprůmyslovou školu. Po dvouletém studiu odchází na Akademii výtvarných umění (1922–1926), kde poslední dva roky navštěvuje krajinářskou speciálku Otakara Nejedlého. S jeho školou se účastní pobytu v jižní Francii, na mořském pobřeží v Provence. Tuto oblast si zamiluje. Z Akademie ale nakonec předčasně odchází, patrně pro momentální neshodu s profesorem Nejedlým.

Hubáček se přátelí se svými malířskými vrstevníky Janem Slavíčkem a Bedřichem Piskačem a maluje s nimi v Německé Rybné a v Liticích. Ve stejném roce 1926 je přijat do Spolku výtvarných umělců Mánes a cestuje do Francie a na Korsiku. Téměř pravidelně pak tento ostrov navštěvuje, někdy za ním přijíždějí jeho přátelé.

Významný umělecký časopis Volné směry publikuje jeho korsické obrazy a reprodukce jeho děl se objevují i v dalších periodikách. Hubáček pravidelně vystavuje doma i v zahraničí s SVU Mánes, který mu po jeho předčasném úmrtí uspořádal začátkem roku 1932 posmrtnou výstavu.

Josef Hubáček obdivoval dílo Camilla Corota a byl do značné míry ovlivněn tvorbou Paula Cézanna. Některé Hubáčkovy obrazy naznačují i vazbu na Gustava Courbeta nebo Andrého Deraina, což svědčí o hledání vlastního výrazu. Hubáčkovo dílo je jakousi syntézou vyjadřující touhu po klasickém projevu, po klasické krajinomalbě, která bývala vysokou disciplínou (jak uvádí Josef Čapek).

Obraz Osamělý dům vznikl v roce 1926. V létě tohoto roku maloval Hubáček v Čechách v Německé Rybné a Liticích. Obrazy, které tu vytvořil, mu otevřely dveře do Spolku výtvarných umělců Mánes. V tomto roce ale také odjíždí, jak už bylo zmíněno výše, do Francie a na Korsiku. Reprodukovaný obraz vykazuje známky výseku jižní přímořské krajiny. Dům, z něhož vidíme pouze malou část zdiva a červenou střechu, je zahalen v bujné jižní vegetaci, oddělené od cesty zídkou. Před ní vpravo stožár rámuje scénu na výšku a s ním rezonuje na levé straně vysoká borovice. Jsou to dvě vertikály, jedna na cestě, druhá v zahradě chránící poněkud tajemný dům v pozadí. Malba je ovlivněna Cézannem z jeho ranějšího období, kdy tvořil v Provence. Ale ukazuje se tu i vliv Corota, který byl Hubáčkovi tak blízký. Je to v partiích několika keřů, kde je rukopis měkký až zamlžený a na jednom keři se vyjímá stříbřitý odstín.

Celkový ráz malby svědčí o tom, že obraz s velkou pravděpodobností vznikl v Provence.

Juliana Boublíková Jahnová