Editorial: Dětský diabetes na prahu nové éry

Vážené kolegyně, milí kolegové,

jsem velmi rád, že první letošní tematické číslo časopisu Česko-slovenská pediatrie je věnováno problematice dětského diabetu. Jedná se o onemocnění relativně vzácné s prevalencí 1 : 500, avšak současně natolik časté, že se s ním opakovaně setká prakticky každý pediatr. Proto by měl vědět, jakým směrem se tato subspecializace vyvíjí. Čtyři články, které se vešly do aktuálního čísla, do jisté míry (nikoli však vyčerpávajícím způsobem) pokrývají základní spektrum současných diabetologických témat.

Největších pokroků na diabetologickém poli bylo v posledních několika letech dosaženo postupným zaváděním moderních technologií do běžné praxe. Zatímco inzulinové pumpy se postupně etablovaly jako součást standardní terapie diabetu 1. typu a jsou velkou pomocí pro nezanedbatelný segment pacientů (u nás je tímto způsobem léčena přibližně čtvrtina dětí), nástup kontinuálních monitorů glykémie před dvěma lety změnil naše znalosti o dynamice glykémií a její variabilitě, což se odrazilo ve formulaci nových edukačních doporučení a postupů. Poslední generace těchto přístrojů, které již nevyžadují kalibraci osobními glukometry a svou přesností se od nich příliš neliší, způsobila malou revoluci v řízení diabetu 1. typu u dětí i dospělých. Je nepochybné, že zanedlouho budeme běžné osobní glukometry používat nikoli rutinně jako standardní prostředek selfmonitoringu, ale pouze jako nástroj pro konfirmaci hodnot neshodujících se s klinickou situací pacienta. O současných technologiích v terapii diabetu 1. typu pojednává první článek tohoto čísla.

Články paní docentky Průhové a paní doktorky Zamboryové zdůrazňují, že dětský diabetes není synonymem pro diabetes 1. typu. Monogenní diabetes představuje přibližně 5 % případů diabetu diagnostikovaného v dětství a adolescenci. Stanovení správné diagnostiky je pro tyto děti zcela zásadní, protože odhalení typu diabetu ovlivňuje zahájení adekvátní terapie –⁠ většina osob s monogenním diabetem reaguje lépe na perorální terapii než na inzulin. Dvojnásob to platí v situaci, kdy diabetes vznikne v novorozeneckém období. Jde o specifickou skupinu pacientů vyžadující provedení rychlé genetické diagnostiky, mj. proto, abychom správně informovali rodiče o průběhu terapie a o prognóze jejich dítěte. Paní docentka Průhová jako zakladatelka projektu monogenního diabetu v České republice je zcela jistě tou správnou osobou pro představení a interpretaci současných znalostí o tomto segmentu dětské diabetologie.

Diagnóza diabetu u dítěte je vždy traumatizující nejen pro pacienta, ale i pro jeho okolí. Spojení mezi psychickým zdravím a kompenzací diabetu je zřejmé, psychologická péče logicky patří mezi základní kameny komplexního přístupu k těmto pacientům. Proto jsem rád, že ze Slovenska přišel velmi zajímavý rukopis týkající se asociace mezi depresivními a úzkostnými stavy a poruchami spánku. Jde o novou oblast vyžadující další bádání, tento původní článek představuje důležitý krok na cestě k pochopení patofyziologie poruch spánku.

Příjemné chvíle strávené nad stránkami Česko-slovenské pediatrie vám přeje

Prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D.

Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha