Rizika hormonálních kontraceptiv u adolescentních dívek

V oblasti péče o děti a dorost se dnes pediatři starají v rámci prevence i léčby o jedince do ukončeného 19. roku života. A statistiky ukazují, že jen malá část této věkové skupiny od 15 do 19 let se registruje u praktického lékaře pro dospělé. Pediatři se tedy setkávají běžně s adolescenty, kteří dosáhli již plnoletosti, mají své partnery a začínají i sexuálně žít. Nežádoucí gravidita představuje samozřejmě v naprosté většině případů značné komplikace pro samotné adolescenty i jejich rodiny. Hormonální antikoncepce (HAK) u děvčat po 15. roce života se ve vyspělém světě značně rozšířila a riziko nežádoucího otěhotnění významně snižuje. Práce profesora Hyánka otisknutá v tomto čísle ale ukazuje, že jde o metodu, která v řadě případů může být spojena s menšími či většími komplikacemi a vést dokonce i k fatálním příhodám. Primáři dětských oddělení, kteří jsou členy výboru České pediatrické společnosti (ČPS), opakovaně referují o závažných komplikacích HAK –⁠ o tromboflebitidách, tromboembolických příhodách –⁠ plicních emboliích či dokonce o náhlých mozkových příhodách. To vedlo výbor ČPS k rozhodnutí zorganizovat dotazníkovou akci, která byla oznámena v Bulletinu ČPS a je vyvěšena na www.cpsjep.cz. Zatím nás potěšilo, že se již řada kolegů ozvala a poslala svá data, včetně několika gynekologů. V Lékařských listech (LL) bylo nedávno publikováno sdělení Dr. Hadačové, se souhlasem redakce LL je v tomto čísle po menší úpravě rovněž otiskujeme.

Problematice vedlejších účinků kontraceptiv u děvčat byla také věnována panelová diskuse v rámci výroční konference dětských gynekologů v lázních Bělohrad v dubnu 2010, které se účastnili i pediatři a hematologové –⁠ referovali o situaci ve světě i o vlastních zkušenostech s komplikacemi HAK. Vznikl návrh, co by bylo třeba při doporučení této metody respektovat a jak postupovat. Předpokládáme, že výsledek dotazníkové akce dále přiblíží rozsah problému a povede k určitému konsenzu, tedy jak postupovat při preskripci HAK, aby se snížila pravděpodobnost, že některé dívky dopadnou tak špatně, jako ve sdělení Hyánka a Hadačové.

V každém případě by pediatři měli být o problematice informováni, aby mohli sami poradit a nakonec i upozornit dorostenky/jejich rodiče ještě před návštěvou u gynekologa na rizikové faktory, které se vyplatí před předpisem HAK respektovat.

Problematice hormonálních kontraceptiv (HAK) byl také věnován přednáškový blok v rámci 9. sjezdu České pediatrické společnosti, který se konal v květnu 2010 v Olomouci. Jednotliví referenti upozornili na určitá rizika v tomto věku spojená s HAK a z následující diskuse bylo zřejmé, že tématu je třeba systematicky se věnovat. Z vystoupení  gynekologa pro dospělé v diskusi po ukončení bloku vyplynulo naprosté neporozumění, o co vlastně pediatrům jde –⁠ samozřejmě jsme si plně vědomi všech dopadů nechtěné gravidity a v tomto smyslu je indikované nasazení HAK naprosto v pořádku. Přesto z diskuse v plénu vyplynulo, že HAK se stává mezi dorostenkami určitou módou. Děvčata chtějí být mezi svými vrstevnicemi jak se říká “in“ a ona samotná i jejich rodiče jsou gynekology jen málokdy informováni o možných vedlejších účincích, o tom konečně svědčí i data ve sděleních publikovaných v tomto čísle. A proto pediatři apelují na gynekology, aby při preskripci kontraceptiv ve věku, kdy dorostenky patří do péče pediatra, měli na mysli možná rizika a věnovali příslušnou pozornost anamnéze. Pediatr, u kterého je dorostenka registrována, by měl být o nasazení HAK gynekologem obratem informován!

Samozřejmě bychom uvítali, kdyby dotazník strukturované anamnézy před zahájením HAK, který otiskujeme na straně 368, sloužil nejen pediatrům, ale hlavně gynekologům.

Jan Janda

Dotazník
Trombóza a hormonální antikoncepce