Prof. Hlava v Pardubicích

Bohužel nedokonalé snímky z dob 1. světové války pocházejí z pardubické válečné nemocnice, která stála na místě dnešní čtvrti Dukla a přilehlých ulic, včetně jižní části nádraží.

Na prvém snímku je vlastní válečná nemocnice; šlo o obrovské zařízení pro 10 tisíc raněných a nemocných z celého tehdejšího Rakouska-Uherska. Zdravotnického personálu a vojáků tam sloužilo kolem 2800. Vedle desítek nemocničních baráků tu byly další budovy –⁠ operační sály, bakteriologie, patologie, lékárna a dále obrovská prádelna (sloužila pak přes 50 let pro pardubickou posádku) atd. Nemocnice měla i svoji železniční vlečku.

Neuvěřitelně masový nápor nemocných a raněných zaskočil všechny tehdy válčící státy především tím, že nastal kritický nedostatek odborného zdravotnického personálu, především lékařů.

Prof. Jaroslav Hlava (1855, Dolní Královice –⁠ 1924, Praha) byl jedním z odborníků, které tehdy úřady pověřily, aby vytvořili koncepci organizace obrovitého nemocničního areálu. Na druhém snímku je dvorní rada prof. Hlava, spolu s postaršími pány MUC. Fialou a MUC. Drábkem. Armáda tehdy zmobilizovala i takové, kteří kdysi absolvovali alespoň nějaký ten semestr medicíny; tito muži zastávali lékařská místa.

Na závěr připomeňme několik dat za života prof. Hlavy: již během studia na pražské lékařské fakultě začal pracovat na patologické anatomii u Edwina Klebse. Po promoci stážoval v Německu (u Rudolfa Virchowa) a ve Francii. Po rozdělení pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou v roce 1882 se stal prvním přednostou českého patologického ústavu. Habilitoval se již v roce 1883 a řádným profesorem byl jmenován roku 1887, jako 32letý. Od roku 1897 až do své smrti byl předsedou Spolku českých lékařů. Po vzniku ČSR stál v čele Státní zdravotní rady. Zasloužil se o výstavbu moderního pracoviště patologie (1921) –⁠ dnešního Hlavova ústavu.

RNDr. M. Vostatek

Pardubice