DOŠKOLOVÁNÍ LÉKAŘŮ
KONTROLNÍ TEST

Česká verzia

Vyšlo v časopise: Čes-slov Derm, 92, 2017, No. 6, p. 262
Kategorie: Doškolování lékařů - test

1. Mezi mutageny řadíme:

a) faktory fyzikální (UV a ionizující záření)
b) vlivy chemické (aromatické sloučeniny, silné oxidanty)
c) vlivy biologické, např. virové infekce
d) poruchy reparativních buněčných mechanismů

2. Germinální mutace:

a) se nachází ve všech buněčných populacích jedince
b) vzniká až postnatálně, těsně po narození
c) jsou podkladem hereditárních nádorových onemocnění
d) typicky se jedná o mutaci BRAF u maligního melanomu

3. Mozaicismus:

a) může být navozen tzv. lyonizací chromozomu X
b) označuje stav, kdy jsou u jedince přítomny geneticky odlišné buněčné linie
c) může být dědičný
d) jedná se vždy o získanou poruchu

4. Hereditární nádorová onemocnění:

a) jsou relativně vzácná, představují okolo 5–10 % všech nádorů
b) jsou podmíněny germinální mutací, např. genu RB1
c) jsou časté, představují okolo 50 % všech nádorů
d) dají se odhalit pomocí metod klinické genetiky

5. BRAF mutace:

a) je typická pouze pro maligní melanom
b) v melanomu se vyskytuje až v 83 % případů
c) je typická i pro jiná nádorová onemocnění
d) vyskytuje se hojně i v benigních melanocytárních névech, až v 83 % případů

6. Tumor supresorový gen p53:

a) je nejčastěji mutovaný gen v nádorové biologii
b) je specifický pro dermatoonkologickou problematiku
c) klíčová role v nádorové biologii je jeho inaktivace
d) v kožních nádorech se tato mutace typicky nevyskytuje

7. Mezi genetické diagnostické biomarkery v dermatoonkologii patří např.:

a) vyšetření genu CDKN2A pomocí metody FISH
b) mutace TCR genu u kožních lymfomů
c) vyšetření mutace BRAF
d) vyšetření mutace p53 u kožních lymfomů, zejména u mycosis fungoides

8. Mezi nejpoužívanější sérologické biomarkery v dermatoonkologii patří:

a) vyšetření S100B proteinu
b) sérologické biomarkery se v dermatoonkologii nepoužívají
c) vyšetření LDH
d) vyšetření specifických microRNA

9. Imunohistochemické biomarkery:

a) jsou rutinně používány v diagnostice nádorů
b) vyšetření SOX10 je rutině používaný diferenciálně diagnostický biomarker buněk s neuroektodermální histogenezí
c) vyšetření PD-L1 v nádorech může mít prediktivní význam
d) mohou upřesnit graiding nádorů

10. Pro preanalytickou fázi zpracování tkání je nezbytné:

a) fixovat tkáně déle než 48 hodin
b) k fixaci tkání použít vždy 70% roztok etanolu
c) k účelům molekulárně genetických vyšetření nukleových kyselin použít nejlépe RNA later
d) aby objem fixačního roztoku byl alespoň 2krát větší než samotný biologických vzorek

Správným zodpovězením otázek kontrolního testu získáte 2 kredity kontinuálního vzdělávání lékařů ČLK, které budou zasílány redakcí jedenkrát ročně po uzavření ročníku časopisu. Správné odpovědi na otázky kontrolního testu budou uveřejněny v příštím čísle časopisu. Odpovědi posílejte na e-mailovou adresu: kozni@lf1.cuni.cz vždy nejpozději do jednoho měsíce od vydání daného čísla.

Odpovědi na otázky kontrolního testu v č.5/2017:

Faberová R. et al. Infantilní hemangiomy z pohledu dermatologa

Správné odpovědi: 1d, 2a, 3d, 4d, 5b, 6c, 7d, 8c, 9a,10a