Jsou hyperkinetické poruchy mýtem?

Hyperkinetické poruchy nejsou mýtem, ale diagnostickou kategorií F90, která se objevuje ve všech věkových skupinách -⁠ od dětství do dospělosti. Neurovývojové opoždění vytváří zátěžové životní situace vedoucí k vulnerabilitě jedince. Minimální organické poškození a kumulace zevních stresů vede k maladaptivnímu chování s vysokou psychiatrickou komorbiditou. Zobrazovací techniky vykazují poruchu regulace kortiko-striato-thalamo-kortikálního okruhu za přítomnosti téměř nulové pravolevé asymetrie. Úspěšná je terapie stimulancii, zvláště, je-li kombinována s kognitivně behaviorální terapií.

Klíčová slova:
hyperkinetické poruchy, etiologie, zobrazovací techniky, komorbidita, léčba.

Are Hyperkinetic Disorders a Myth?

Hyperkinetic disorders do not represent a myth, but a diagnosic category F90, which develops in all age groups -⁠ from the childhood to adult age. A delayed neurovegetative development. Creates burdening situations in life, which results in vulnerability of the individual. Minimal organic damage and accumulation of externals stresses follow to maladaptive with high psychiatric co-morbidity. The imaging techniques show disorder in the regulation of cortico-striato-thalamo-cortical circuit with almost zero right-left asymmetry.

The treatment with stimulants proved to be successful, especially when combined with a cognitivebehavior therapy.

Key words:
hyperkinetic disorders, etiology, imaging techniques, comorbidity, therapy.

Autoři: E. Malá
Působiště autorů: Dětská psychiatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha přednosta doc. MUDr. M. Hrdlička, CSc. ; Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha ředitel MUDr. A. Malina, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Čes. a slov. Psychiat., 102, 2006, No. 3, pp. 142-148.
Kategorie: Souborné referáty