47. konference Mezinárodní společnosti onkologie a biomarkerů (ISOBM): Nové směry v onkologické diagnostice a biomarkerech

Súhrn

Ve dnech 12.–16. října 2025 se v bavorském Murnau uskutečnil 47. ročník mezinárodní konference International Society of Oncology and Biomarkers (ISOBM) s podtitulem "New Era of Biomarkers in Oncology", jejímž hlavními tématy byly propojení moderních technologií v onkologii, výzkum v oblasti biomarkerů, molekulární diagnostiky a umělé inteligence v onkologii. Konference přivítala více než 300 účastníků, 38 vystavovatelů a 7 partnerských společností, celkem z 27 zemí. Bohatý program nabídl přednášky v 17 sekcích, diskuse u panelových stolů, 12 workshopů a přes 70 posterů. Konference tak zprostředkovala multidisciplinární platformu propojující laboratorní medicínu, patologii, molekulární biologii a klinickou onkologii, specialisty na zpracování dat a umělé inteligence.

Klíčová slova:

biomarkery – mezinárodní spolupráce – onkologie – ISOBM

Konferenci zahájil prezident ISOBM profesor Stefan Holdenrieder (Německo), který zdůraznil význam proteinových biomarkerů v onkologii v éře personalizované medicíny. Následovaly přednášky v jednotlivých sekcích.

Sekce 1 –⁠ Liquid profiling by protein markers

Qing Meng (USA) prezentoval přehled využití biochemických nádorových markerů v klinické praxi. Tomris Ozben (Turecko) představila koncept integrované diagnostiky kombinující laboratorní testy, molekulární data a zobrazovací metody. Bernd Bodenmiller (Švýcarsko) uzavřel sekci prezentací pokročilých metod multiplexového proteinového zobrazování, jež přinášejí hlubší vhled do nádorové biologie.

Sekce 2 –⁠ Liquid profiling by nucleic acid markers

Tato sekce byla zaměřena na využití nukleových kyselin v diagnostice a monitorování nádorových onemocnění. Ellen Heitzer (Rakousko) představila cirkulující nádorovou DNA (ctDNA) jako klíčový nástroj precizní onkologie. Aviad Zick (Izrael) se věnoval možnostem časné detekce nádorů pomocí volné buněčně DNA. Christoffer Gebhardt (Německo) ukázal, jak lze využít ultrasenzitivní profilování ctDNA u pacientů s melanomem podstupujících imunoterapii. Axel Imhof (Německo) doplnil přehled o charakterizaci posttranslačních modifikací histonů na cirkulujících nukleosomech, jež mohou přispět diagnostice.

Sekce 3 –⁠ Hematological cancers

V sekci dominovala témata využití umělé inteligence a biomarkerů v hematologické diagnostice. Andreas Mock (Německo) prezentoval, jak AI mění patologickou diagnostiku a přispívá k objevování nových poznatků. Tingying Peng (Německo) představila výkonné softwarové nástroje pro precizní onkologii. Gregor Hoermann (Rakousko) zdůraznil význam biomarkerů pro diagnostiku a rozhodování o terapii. Constance Baer (Německo) se zaměřila na různé přístupy k detekci minimální (měřitelné) reziduální nemoci (MRD) v hematologii.

Sekce 4 –⁠ Urological cancers

Tato sekce přinesla přehled nových přístupů k diagnostice a predikci urologických nádorů. Peter Albers (Německo) představil výsledky studie PROBASE zaměřené na rizika karcinomu prostaty ve screeningu. Christopher Poremba (Německo) přiblížil prediktivní a prognostické biomarkery u urologických nádorů. Iver Nordentoft (Dánsko) prezentoval využití tekuté biopsie při rozhodování o léčbě karcinomu močového měchýře. Leendert Looijenga (Nizozemsko) se věnoval molekulárním vzorcům testikulárních nádorů.

Sekce 5 –⁠ Biobanking and study networks (BBMRI-ERIC –⁠ Biobanking and Biomolecular Resources Research Infrastructure –⁠ European Research Infrastructure Consortium)

Příspěvky v sekci prezentovaly význam biobank ve výzkumu nádorových biomarkerů. Generální ředitel BBMRI-ERIC Jens Habermann (Rakousko) představil síť BBMRI-ERIC jako unikátní evropskou infrastrukturu pro sdílení biologických vzorků a dat. Manuela Pausan (Rakousko) představila projekt canSERV, který poskytuje špičkové výzkumné služby napříč Evropou pro výzkum nádorových onemocnění. Michael Kiehntopf (Německo) popsal koncept biobanky v rámci nemocnice „Hospital-integrated Biobanking 2.0“. Judita Kinkorová (Česko) představila síť biobank v naší zemi.

Sekce 6 –⁠ Gynecological cancers

Tato sekce se zaměřila na pokroky v diagnostice a monitorování gynekologických nádorů. Sabine Heublein (Německo) představila studii SURVIVE, která hodnotí využití tekuté biopsie při sledování pacientek s karcinomem prsu. Vathany Kulasingam (Kanada) ukázala využití multiplexové proteomiky pro personalizované sledování karcinomu vaječníků. Josko Osredkar (Slovinsko) zdůraznil prognostický význam konstanty markeru CA-125 (KELIM) u pacientek s pokročilým epitelovým karcinomem ovarií. Leon Meglic (Slovinsko) přiblížil molekulární aspekty karcinomu endometria. Magdalena Kowalewska (Polsko) představila souvislosti mezi dysbiózou, imunitou a biomarkery u karcinomu vulvy.

Sekce 7 –⁠ Gastrointestinal cancers

V této sekci byla diskutována personalizace léčby nádorů trávicího traktu. Volker Heinemann (Německo) představil přístupy k cílené léčbě a imunoterapii u gastrointestinálních nádorů. Martin Angele (Německo) předložil nástin „molekulární chirurgie“ jako nový koncept s klinickými dopady. Kåre Gotschalck (Dánsko) demonstroval význam plazmatické ctDNA pro optimalizaci pooperační léčby kolorektálního karcinomu. Xu Qian (Čína) ukázala, jak lze cirkulující autoprotilátky využít pro diagnostiku a sledování karcinomu pankreatu.

Sekce 8 –⁠ Epigenetic biomarkers

Zde byla představena nejnovější zjištění v oblasti epigenetických biomarkerů a jejich role v patogenezi nádorových onemocnění. Robert Schneider (Německo) diskutoval narušené epigenetické mechanismy spojené s rozvojem nádorů. Natanel Loyfer (Izrael) představil nové poznatky získané z DNA-metylomového atlasu (DNA methylome atlas), které poskytují hlubší vhled do epigenetických vzorců nádorů. Stefan Pfister (Německo) se zaměřil na birthdating pediatrických tumorů, což umožňuje sledovat vznik nádorových buněk od dětství. Efrat Shema (Izrael) představila inovativní přístup k analýze epigenetiky plazmatických nukleosomů pomocí jednomolekulové multimodální technologie. Sekce tak zdůraznila význam epigenetických markerů pro diagnostiku, sledování a pochopení nádorových onemocnění.

Sekce 9 –⁠ Therapy response monitoring

V sekci se diskutovalo o moderních přístupech k monitorování účinnosti terapie a detekci MRD u pacientů s různými typy nádorů. Nicola Normanno (Itálie) představil využití analýzy ctDNA jako citlivého nástroje pro sledování odpovědi na léčbu. Marta Sanchez-Carbayo (Španělsko) se zaměřila na molekulární monitorování terapie u karcinomu močového měchýře. Frederik van Delft (Nizozemsko) prezentoval implementaci algoritmů založených na nádorových markerech pro průběžné hodnocení terapie. Oliver Scherf-Clavel (Německo) vysvětlil využití farmakometrických modelů pro podporu individuálního dávkování, což umožňuje optimalizaci léčby podle specifických potřeb každého pacienta.

Sekce 10 –⁠ Extracellular vesicles (GSEV)

V této sekci se diskutovaly pokročilé metody využití extracelulárních vezikulů (EV) pro diagnostiku a monitorování nádorových onemocnění. Kerstin Menck (Německo) představila analýzu plazmatických EV pomocí průtokové cytometrie pro diagnostické účely. Jan van Deun (Nizozemsko) ukázal možnosti detekce a sledování nádorů pomocí aktivně orientovaných biomarkerů z plazmatických EV. Katrin Reiners (Německo) prezentovala profilování sérových EV při monitorování glioblastomu nad rámec standardního MRI. Kathrin Gaertner (Německo) diskutovala identifikaci nových cílových molekul pro terapii nádorových onemocnění prostřednictvím EV.

Sekce 11 –⁠ Lung cancer

Zde byla hlavní pozornost věnována praktickým aspektům využití biomarkerů u pacientů s karcinomem plic. Huub van Rossum (Nizozemsko) přinesl pohled klinické laboratoře na markery plicních nádorů. Michel van den Heuvel (Nizozemsko) ukázal, jak využít sériová měření více sérových markerů pro sledování nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC). Niels Reinmuth (Německo) diskutoval současné i budoucí možnosti tekuté biopsie. David Lang (Rakousko) se zaměřil na biomarkery pro monitorování účinnosti imunoterapie u pacientů s plicním karcinomem.

Sekce 12 –⁠ Molecular pathology

Pozornost byla věnována molekulárním mechanismům nádorových onemocnění a jejich klinickému významu. Jürgen Ruland (Německo) hovořil o úloze imunitních signálů u nádorových onemocnění. Jennelle Hodge (USA) představila moderní přístupy ke klasifikaci nádorů na základě molekulárních charakteristik. Christof Winter (Německo) prezentoval projekt ExLiquid, který využívá tekuté biopsie k posunu k personalizované onkologii. Tina Moser (Rakousko) přiblížila koncept fragmentomiky a multimodálních přístupů k diagnostice pomocí cirkulující nádorové DNA (ctDNA).

Sekce 13 –⁠ Moving ahead: precision medicine 2.0

Sekce se zaměřila na budoucnost personalizované medicíny. Michael Quante (Německo) shrnul současný stav molekulární prevence její význam. Carolin Mugler (Německo) představila nové biomarkery s potenciálem pro klinické využití nad rámec genomiky. Kristian Unger (Německo) zdůraznil rostoucí význam umělé inteligence v oblasti biomarkerů a personalizované péče. Maike Collienne (Německo) diskutovala inovativní cíle klinických studií, které umožní přesnější hodnocení účinnosti terapií v rámci precizní medicíny.

Sekce 14 –⁠ Evidence-based medicine (WHO, IARC –⁠ International Agency for Research on Cancer, IC³R)

V rámci této sekce byla prezentována mezinárodní spolupráce v oblasti klasifikace nádorů pro patologii. Dilani Lokuhetty (Srí Lanka) a Iciar Indave (Francie) představily iniciativy WHO Classification of Tumours a IC³R, včetně „Living Evidence Gap Map“ pro průběžnou aktualizaci vědeckých poznatků. Fiona Campbell (Velká Británie) se zaměřila na propojení výzkumu s klinickou praxí. Magdalena Chechlinska (Polsko) představila nový koncept Hierarchy of Evidence for Tumours in Pathology (HETP). Elena Beriso (Španělsko) popsala vývoj rozhodovacího algoritmu pro přesné kódování typů studií.

Sekce 15 –⁠ Multimodal and integrated diagnostics

V sekci byla hlavním tématem integrace různých diagnostických metod pro přesnější a rychlejší sledování průběhu nádorových onemocnění. Verena Haselmann (Německo) představila koncept integrativního liquid profile pro monitorování choroby v reálném čase. Matthias Froelich (Německo) ukázal využití pokročilých zobrazovacích metod v této oblasti. Daniel Truhn (Německo) přiblížil revoluční roli velkých jazykových modelů (LLM) v lékařské diagnostice. Jaqueline Lammert (Německo) následně toto téma rozšířila o LLM-based tumor-agnostic diagnostiku, tedy přístup, který není omezen na konkrétní typ nádoru.

Sekce 16 –⁠ New biomarkers and applications (EGTM –⁠ European Group of Tumor Markers)

Sekce se zaměřila na nové biomarkery a jejich využití v klinické praxi. Vivian Barak (Izrael) shrnula vývoj a aktivity EGTM a zdůraznila význam této platformy pro výzkum, vývoj a využití nádorových biomarkerů. Michael Duffy (Irsko) se věnoval potenciálu ctDNA jako náhrady standardních biomarkerů. Reef Einoch Amor (Izrael) představil neinvazivní přístup ke screeningu nádorových onemocnění pomocí analýzy dechu s využitím hybridního bio-AI modelu. Andrea Nicolini (Itálie) uzavřel sekci prezentací molekulárních mechanismů a nových terapeutických strategií zaměřených na překonání rezistence u pokročilého ER⁺/HER2^– karcinomu prsu.

Sekce 17 –⁠ Standardization and harmonization (IFCC –⁠ International Federation of Clinical Chemistry and Laboratory Medicine, GenomeMET)

Zde se diskutovalo o globálních iniciativách pro harmonizaci a standardizaci laboratorních metod v onkologii. Huub van Rossum a Daan van de Kerkhof (oba Nizozemsko) představili aktivity IFCC a ISOBM zaměřené na sjednocení analýzy tumorových markerů. Qing Meng (USA) zdůraznil význam doporučení Clinical & Laboratory Standards Institute (CLSI) pro optimalizaci testování a interpretace výsledků. Alison Devonshire (Velká Británie) popsala projekt GenomeMET, který usiluje o standardizaci metod tekuté biopsie a genomického profilování. Jenni Fairley (Velká Británie) a Marcel Kremser (Německo) prezentovali výsledky pilotních programů externího hodnocení kvality (EQA) pro testování tekuté biopsie, které mají zajistit přesnost a srovnatelnost výsledků napříč laboratořemi.

Workshopy

Workshopy v rámci konference nabídly účastníkům prakticky orientované bloky zaměřené na nejnovější technologie a aplikace v oblasti výzkumu biomarkerů a personalizované onkologie. Věnovaly se metodologii tekuté biopsie, standardizaci laboratorních postupů, práci s daty uloženými v biobankách i využití umělé inteligence v diagnostice. Účastníci měli možnost seznámit se s moderními analytickými přístupy, jako je pokročilá analýza ctDNA, proteomika či integrace multi-omics dat, a získat zkušenosti s implementací těchto metod do klinické praxe. Workshopy podpořily výměnu znalostí mezi účastníky konference a přispěly k prohloubení spolupráce mezi akademickou a klinickou sférou v oblasti personalizované medicíny v onkologii.

Seznam použitých zkratek

BBMRI-ERIC Biobanking and Biomolecular Resources Research Infrastructure –⁠ European Research Infrastructure Consortium

Adresa pro korespondenci:

doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.