Příběhy spojené s objevy nových léčiv
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2025; 164: 287
Kategória:
Recenze
Rádl S. VŠCHT, Praha, 2023, 317 s., ISBN 978-80-7592-165-9;
volné pokračování: VŠCHT, Praha, 2025, 356 s., ISBN: 978-80-7592-270-0
|
|
Když se mi v roce 2023 dostala do ruky kniha Stanislava Rádla „Příběhy spojené s objevy nových léčiv“, nevěděl jsem, že mě tak zaujme, že ji budu číst v tramvaji, ve vlaku při služební cestě i večer doma – tak dlouho, až ji přečtu celou. O to více jsem se těšil na volné pokračování, které vyšlo v letošním roce.
Publikace nabízí čtenáři jedinečný pohled do zákulisí vývoje léčiv – procesu, který je pro většinu lidí zahalený tajemstvím. Nejde přitom jen o popis chemických postupů, ale především o lidské příběhy, jež tento výzkum a objevy doprovázejí.
Stanislav Rádl je odborník v oblasti farmacie a chemie dlouhodobě působící ve výzkumu léčiv. Je absolventem oboru organická chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kde se i habilitoval a přednáší předmět Farmakochemie. Postgraduální studium absolvoval ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii (později začleněného do struktury společnosti Zentiva), kde prožil většinu své odborné kariéry jako vědecký pracovník a vedoucí oddělení zaměřeného na výzkum antibakteriálních látek. V letech 1992–93 působil jako visiting scientist ve výzkumném středisku společnosti Hoffmann-La Roche v USA. Je autorem více než 120 prací v impaktovaných časopisech, spoluautorem stovky patentů a několika odborných knih a zvaným řečníkem na řadě konferencí u nás i v zahraničí. Jeho profesní zkušenosti mu umožňují podávat i složitější témata srozumitelnou formou a ukázat čtenáři prostředí, které běžně zůstává mimo pozornost veřejnosti.
Kniha je tvořena sérií příběhů, jež popisují skutečné okolnosti objevu nových léčiv. Každý příběh poukazuje na to, že za chemickým vzorcem se často skrývá složitý osud výzkumníků, problematika financování, politické tlaky, ale často i náhoda. Řadu zmiňovaných vědců znal autor osobně – i tento fakt oživuje jeho vyprávění. Pokud se na objevu podílel někdo s českými kořeny, neopomene to zdůraznit.
V prvním dílu najdeme příběhy objevu nejznámějších léků, mj. penicilinu a jiných antibakteriálních látek, protinádorových léčiv, kyseliny acetylsalicylové, antivirotik, řady antihypertenziv, warfarinu či antidiabetik. Nevynechává ani související problémy, jako byla např. konterganová tragédie nebo užití heroinu jako analgetika. V pokračování se potom dozvíme, co bylo za vývojem řady dalších léčiv, možná trochu méně známých, ale přesto v denní praxi užívaných. Zjišťujeme, že na počátku mnohých objevů byla náhoda, objevitel však dovedl tuto náhodu správně zhodnotit a využít. Vidíme, že vývoj nových léčiv vyžaduje od vědců nejen dobré znalosti organické chemie, ale i fyziologie a dalších medicínských oborů. Substitucí funkční skupiny lze zvýšit účinnost, ovlivnit biologickou dostupnost léku nebo omezit nežádoucí účinky. Ty naopak mohou být zdůrazněny a dostaneme se k léčivům se zcela odlišnou indikací. Například úpravou molekuly antihistaminika prometazinu vznikl chlorpromazin jako první moderní antipsychotikum. Léčivo může příslušný receptor blokovat, málo změněná látka se ovšem projeví jako agonista účinné látky a receptor naopak stimuluje. V závěru volného pokračování zjistíme, co to je off-label použití léčiva a jaký je význam tzv. me-too léčiv, odvozených konkurenční firmou a majících někdy lepší účinek než léčivo původní. Vidíme, jak složité je dostat se co nejrychleji od objevu účinné látky k možnosti podávat lék pacientovi. Uvědomíme si, že farmaceutický výzkum může vést k ohromným ziskům, na druhé straně však vyžaduje velké investice s nejistým výsledkem. V knize se dozvíme i to, jak je zajištěno, aby se k pacientovi dostala účinná, ale přitom bezpečná léčiva. Závěrem je popsán vývoj farmaceutického výzkumu a výroby léčiv v tuzemsku.
Autor píše srozumitelně a čtivě, což ocení nejen odborníci, ale také laičtí čtenáři se zájmem o vědu. Pozitivně hodnotím především vyváženost mezi fakty a osobním přístupem – text není suchý, avšak zároveň neztrácí vědeckou hodnotu. Někdy mohou být technické pasáže náročnější pro úplné laiky, i tak je ovšem text přístupný a poutavý.
„Příběhy spojené s objevy nových léčiv“ představují inspirativní a poučné čtení pro každého, kdo se zajímá o vývoj léků, vědu nebo lidské osudy spojené s objevováním. Doporučuji ji zejména studentům přírodovědných oborů, lékařům, farmaceutům i dalším zdravotnickým pracovníkům a širší veřejnosti, která se chce dozvědět více o tom, co stojí za tabletou, kterou máme doma v lékárničce.
Jaroslav Racek
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
Najčítanejšie v tomto čísle
- Probiotika při léčbě antibiotiky – přehled účinnosti, rizik a doporučených postupů
- Málo známé první pitvy v českých zemích
- Změna prevalence nadváhy, obezity a těžké obezity u 7letých dětí mezi roky 2019 a 2023 – projekt COSI
- Moderní možnosti diagnostiky a léčby Peyronieho choroby v českém kontextu