Úvodem

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

když redaktor dostane tak krásný editorial, jaký napsal Jiří Skřivan, ostýchá se k tématu cokoli předznamenat, navíc jako internista. Otologie, stejně jako všechny medicínské obory, udělala od konce roku 1978, kdy jsem se učil ke zkoušce z ORL (to byl ten rok, kdy v noci ze Silvestra na Nový rok spadla teplota o 30 °C), obrovský pokrok, a to zejména díky moderním technologiím. Tak velký, že staří lidé někdy mají problém zvládnout svá „obyčejná“, lehoučká, dokonalá sluchadla, jenže s maličkými ovládacími prvky.

Proto raději upozorním na příspěvek o motivaci všeobecných sester na interních oddělení. Na rozdíl od výkřiků o systému výsluh či zvyšování kompetencí (které však nelze jen tak přidělit, k nim musejí být sestry také dostatečně vyškoleny), otevřeně uvádí ty důležité aspekty práce sester, které by mohly být ovlivněny velmi rychle a bez ekonomických nákladů. Nerad bych nevhodně paušalizoval, ale nemám dojem, že by poslední generace lékařů byly dostatečně (pokud vůbec) vychovávány k týmovému myšlení a cítění. A představa Ministerstva zdravotnictví, jak budou nemocnice sestrám přidělovat sekretářky, budí v nejlepším případě útrpnou grimasu nad odtržeností politiků od reality.

Petr Sucharda