Mechanická síla – jak vlastně souvisí s traumatizací plic při umělé ventilaci?

Gama de Abreu M, Sessler DI. Mechanical Power: Correlate or Cause of Ventilator‑induced Lung Injury? Anesthesiology. 2022 Jul 1;137(1):6-8. doi: 10.1097/ALN.0000000000004240. PMID: 35560172.

Přínos elastické a rezistivní energie z ventilátoru do připojeného dýchacího ústrojí a možný vliv na vznik traumatizujícího poranění plic (ALI –⁠ Acute Lung Injury) a jeho rozvoj se podrobně studuje teprve v uplynulých deseti letech. Tématu a zhodnocení se ujala výzkumná skupina z Clevelandu a prostudovala spolu s uvedenými 14 citacemi téma podrobněji.

Elastická složka se prokázala z literárních zdrojů u krys jako impulz pro zvýšenou expresi biomarkerů plicního a buněčného zánětu. Mechanická síla se zohledňuje v posledních letech u prasečích modelů a v časové korelaci je schopna vyvolat až edém plic.

V patomechanismu ALI se podílejí obě složky. Ani nastavený program protektivní umělé ventilace není schopen preventivně vzniku plně ALI předejít v jeho multifaktoriálním působení.

Hodnotit nastavení dokonce vyžaduje zhodnotit vždy jednotlivé složky samostatně. To velmi podrobně prokazuje mezinárodní multicenrická studie Santera et al. (Anesthesiology. 2022;137(1): 41-54 se 47 citacemi) v retrospektivní analýze u 230 767 dospělých pacientů/pacientek po elektivních nekardiochirurgických výkonech v celkové anestezii za dobu 10 let (2008–2018) v univerzitních centrech. Hodnocené složky zahrnují statickou složku (PEEP), vliv vůči odporu dýchacích cest, nutný přetlak k expanzi plicního parenchymu –⁠ elastickou složku.

Autoři prokazují, že uvedené hodnocení má větší význam než pouhé záznamy dechového objemu, frekvence a naprogramových parametrů ventilátoru. Jsou v klinické korelaci s nutností pokračující pooperační podpory dýchání –⁠ jejich údaje jsou klinicky a prognosticky významné i pro pooperační dobu.

doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

jarmila.drabkova@fnmotol.cz