Pozitronová emisní tomografie a klinické prediktory přežití u primárních extragonadálních germinálních nádorů
Pozitronová emisní tomografie a klinické prediktory přežití u primárních extragonadálních germinálních nádorů
Východiska:
 Primární extragonadální germinální nádory (EGT) jsou vzácným nádorem a tvoří přibližně 2–4 % všech germinálních nádorů dospělých mužů. Jejich prognóza je ve srovnání s primárně testikulárními germinálními nádory kvůli relativní chemorezistenci a zpravidla pokročilému stadiu v době diagnózy horší. Cílem naší studie bylo zhodnotit roli pozitronové emisní tomografie s fluorodeoxyglukózou (FDG-PET) jako prognostického faktoru u nemocných s EGT. 
Pacienti a metody:
 Retrospektivně jsme analyzovali soubor 36 mužů s primárně mediastinálním nebo retroperitoneálním germinálním nádorem. Pacienti byli léčeni v letech 1994–2010. Pro stanovení diagnózy EGT jsme vyžadovali negativní nález sonografického vyšetření varlat a/nebo negativní testikulární biopsii. Všichni nemocní byli léčeni chemoterapií na bázi platiny a resekovatelná reziduální ložiska byla odstraněna operačně. 
Výsledky:
 Jednoleté celkové přežití (OS) dosáhlo 81 % (95% interval spolehlivosti [CI]: 68–94 %) a tříleté OS 55 % (CI: 38–71 %). Žádný z pacientů, kteří měli pozitivní nález na FDG-PET vyšetření po 1. linii chemoterapie, nepřežil tři roky po stanovení diagnózy. Jednoleté a tříleté OS dosáhlo 69 % a 20 % u nemocných s pozitivními markery a 90 % a 67 % u pacientů s negativními markery po chemoterapii 1. linie. Rovněž negativní výsledek FDG-PET po ukončení léčby byl významný prognostický parametr pro OS – z těchto pacientů 100 % přežilo tři roky a 89 % pět let od stanovení diagnózy. 
Závěr:
 Negativní výsledek FDG-PET po chemoterapii 1. linie a také po ukončení systémové terapie a resekci reziduálních nádorových ložisek výrazně korelují s dlouhodobým přežitím u nemocných s EGT. 
Klíčová slova:
 extragonadální – germinální – nádor – přežití – pozitronová emisní tomografie
Podpořeno grantem IGA MZ ČR G9005 (NS10420-3/2009).
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Obdrženo:
 11. 11. 2011
Přijato:
 4. 12. 2011
																	
									Autoři:
											T. Büchler						1; 											P. Dusek						2; 											A. Brisuda						2; 											K. Simonova						3; 											P. Fencl						3; 											J. Jarkovský						4							
								
							
						; 											M. Babjuk						2; 											J. Abrahámová						1										
				
									Působiště autorů:
											Department of Oncology, Thomayer University Hospital and 1  Faculty of Medicine, Charles University, Prague, Czech Republic
						1; 											Department of Urology, 2  Faculty of Medicine, Charles University, and Motol University Hospital, Prague, Czech Republic
						2; 											Departments of Nuclear Medicine and PET Centre, Na Homolce Hospital, Prague, Czech Republic
						3; 											Institutes of Biostatistics and Analyses, Masaryk University, Brno, Czech Republic
						4										
				
									Vyšlo v časopise:
					Klin Onkol 2012; 25(3): 178-183
					
				
									Kategorie:
					Původní práce
					
				
							
Souhrn
Východiska:
 Primární extragonadální germinální nádory (EGT) jsou vzácným nádorem a tvoří přibližně 2–4 % všech germinálních nádorů dospělých mužů. Jejich prognóza je ve srovnání s primárně testikulárními germinálními nádory kvůli relativní chemorezistenci a zpravidla pokročilému stadiu v době diagnózy horší. Cílem naší studie bylo zhodnotit roli pozitronové emisní tomografie s fluorodeoxyglukózou (FDG-PET) jako prognostického faktoru u nemocných s EGT. 
Pacienti a metody:
 Retrospektivně jsme analyzovali soubor 36 mužů s primárně mediastinálním nebo retroperitoneálním germinálním nádorem. Pacienti byli léčeni v letech 1994–2010. Pro stanovení diagnózy EGT jsme vyžadovali negativní nález sonografického vyšetření varlat a/nebo negativní testikulární biopsii. Všichni nemocní byli léčeni chemoterapií na bázi platiny a resekovatelná reziduální ložiska byla odstraněna operačně. 
Výsledky:
 Jednoleté celkové přežití (OS) dosáhlo 81 % (95% interval spolehlivosti [CI]: 68–94 %) a tříleté OS 55 % (CI: 38–71 %). Žádný z pacientů, kteří měli pozitivní nález na FDG-PET vyšetření po 1. linii chemoterapie, nepřežil tři roky po stanovení diagnózy. Jednoleté a tříleté OS dosáhlo 69 % a 20 % u nemocných s pozitivními markery a 90 % a 67 % u pacientů s negativními markery po chemoterapii 1. linie. Rovněž negativní výsledek FDG-PET po ukončení léčby byl významný prognostický parametr pro OS – z těchto pacientů 100 % přežilo tři roky a 89 % pět let od stanovení diagnózy. 
Závěr:
 Negativní výsledek FDG-PET po chemoterapii 1. linie a také po ukončení systémové terapie a resekci reziduálních nádorových ložisek výrazně korelují s dlouhodobým přežitím u nemocných s EGT. 
Klíčová slova:
 extragonadální – germinální – nádor – přežití – pozitronová emisní tomografie
Podpořeno grantem IGA MZ ČR G9005 (NS10420-3/2009).
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Obdrženo:
 11. 11. 2011
Přijato:
 4. 12. 2011
Zdroje
1. McKenney JK, Heerema-McKenney A, Rouse RV. Extragonadal germ cell tumors: a review with emphasis on pathologic features, clinical prognostic variables, and differential diagnostic considerations. Adv Anat Pathol 2007; 14(2): 69–92.
2. Schmoll HJ. Extragonadal germ cell tumors. Ann Oncol 2002; 13 (Suppl 4): 265–272.
3. Oosterhuis JW, Stoop H, Honecker F et al. Why human extragonadal germ cell tumors occur in the midline of the body: old concepts, new perspectives. Int J Androl 2007; 30(4): 256–263.
4. Bokemeyer C, Nichols CR, Droz JP et al. Extragonadal germ cell tumors of the mediastinum and retroperitoneum: results from an international analysis. J Clin Oncol 2002; 20(7): 1864–1873.
5. Hartmann JT, Nichols CR, Droz JP et al. Prognostic variables for response and outcome in patients with extragonadal germ-cell tumors. Ann Oncol 2002; 13(7): 1017–1028.
6. Daugaard G, Rørth M, von der Maase H et al. Management of extragonadal germ-cell tumors and the significance of bilateral testicular biopsies. Ann Oncol 1992; 3(4): 283–289.
7. Buchler T, Freeman A, Harland S. Contralateral intratubular germ cell neoplasia in a patient with testicular cancer. Nat Clin Pract Urol 2008; 5(5): 284–288.
8. International Germ Cell Cancer Collaborative Group. International Germ Cell Consensus Classification: a prognostic factor-based staging system for metastatic germ cell cancers. J Clin Oncol 1997; 15(2): 594–603.
9. Bukowski RM, Wolf M, Kulander BG et al. Alternating combination chemotherapy in patients with extragonadal germ cell tumors. A Southwest Oncology Group study. Cancer 1993; 71(8): 2631–2638.
10. Hsu YJ, Pai L, Chen YC et al. Extragonadal germ cell tumors in Taiwan: an analysis of treatment results of 59 patients. Cancer 2002; 95(4): 766–764.
11. Goss PE, Schwertfeger L, Blackstein ME et al. Extragonadal germ cell tumors. A 14-year Toronto experience. Cancer 1994; 37(7): 1971–1979.
12. Scholz M, Zehender M, Thalmann GN et al. Extragonadal retroperitoneal germ cell tumor: evidence of origin in the testis. Ann Oncol 2002; 13(1): 121–124.
13. Kumano M, Miyake H, Hara I et al. First-line high-dose chemotherapy combined with peripheral blood stem cell transplantation for patients with advanced extragonadal germ cell tumors. Int J Urol 2007; 14(4): 336–338.
14. De Giorgi U, Demirer T, Wandt H et al. Second-line high-dose chemotherapy in patients with mediastinal and retroperitoneal primary non-seminomatous germ cell tumors: the EBMT experience. Ann Oncol 2005; 16(1): 146–151.
15. De Santis M, Pont J. The role of positron emission tomography in germ cell cancer. World J Urol 2004; 22(1): 41–46.
16. Karapetis CS, Strickland AH, Yip D et al. Use of fluorodeoxyglucose positron emission tomography scans in patients with advanced germ cell tumor following chemotherapy: single-centre experience with long-term follow up. Intern Med J 2003; 33(9–10): 427–435.
17. Hain SF. Positron emission tomography in uro-oncology. Cancer Imaging 2005; 5(1): 1–7.
18. Bokemeyer C, Kollmannsberger C, Oechsle K et al. Early prediction of treatment response to high-dose salvage chemotherapy in patients with relapsed germ cell cancer using [(18)F]FDG PET. Br J Cancer 2002; 86(4): 506–511.
19. Oechsle K, Hartmann M, Brenner W et al. [18F]Fluorodeoxyglucose positron emission tomography in nonseminomatous germ cell tumors after chemotherapy: the German multicenter positron emission tomography study group. J Clin Oncol 2008; 26(36): 5930–5935.
20. Buchler T, Simonova K, Fencl P et al. Clinical outcomes of patients wtih nonseminomatous germ cell tumours and negative postchemotherapy positron emission tomography. Cancer Invest 2012. Epub ahead of print.
Štítky
Detská onkológia Chirurgia všeobecná OnkológiaČlánok vyšiel v časopise
Klinická onkologie
 
					2012 Číslo 3
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- I „pouhé“ doporučení znamená velkou pomoc. Nasměrujte své pacienty pod křídla Dobrých andělů
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Angioimunoblastický T-lymfom (AITL) jako velmi nepříznivá malignita – zkušenost centra
- Prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., se dožívá jubilea
- Triple-negativní karcinom prsu: analýza souboru pacientek diagnostikovaných a/nebo léčených v Masarykově onkologickém ústavu v letech 2004 až 2009
- Nové a klinicky využívané onkomarkery karcinómu močového mechúra