Vzpomínka na prof. MU Dr. Vladislava Krutu, DrSc. dlouholetého přednostu Fyziologického ústavu MU Brno


Vyšlo v časopise: Kardiol Rev Int Med 2019, 21(4): 233

V záři letošního roku tomu bylo 40 let, kdy zemřel prof. MUDr Vladislav Kruta, DrSc. (27. června 1908 –  6. září 1979), jeden z nejvýznamnějších učitelů brněnské Masarykovy univerzity (MU), přední český fyziolog a historiograf, dlouholetý přednosta Fyziologického ústavu MU, tvůrce brněnské kardiologické-fyziologické školy.

Před necelými 10 lety jsme si připomněli 100 let od narození prof. Kruty, letos je to již 40 let, kdy skončila jeho životní pouť. V roce jeho úmrtí jsem právě nastoupil jako student do prvního ročníků medicíny, prof. Krutu tedy znám již jen z vyprávění svých učitelů. Pravděpodobně jeho posledním přímým žákem je doc. Šumbera, který se na přelomu 70. a 80. let 20. století začínal dostávat na vrchol své vědecké kariéry, kterou začal právě na Fyziologickém ústavu a dokončil na I. interní kardioangiologické klinice ve FN u sv. Anny v Brně.

Výjimečnost prof. Kruty spočívala v tom, že slučoval několik různých osudů, jejichž společným jmenovatelem bylo úsilí o poznání a prosazení pravdy vědecké, společenské i mravní. Prof. Kruta studoval v Praze a ve Francii, odkud si přivedl svou manželku. Část života srávil ve válečném exilu ve Velké Británii. Za 2. světové války bojoval za svobodu Československa v řadách RAF jako Flight Lieutenant 313, Czechoslovak Fighter Squadron. Působil jako lékař českých leteckých jednotek ve Francii a následně v Anglii.

Za války se Velké Británii zabýval výzkumem výživy a připravoval poválečnou potravinovou pomoc osvobozeným zemím. Po roce 1945 řídil zdravotnickou pomoc UNRRA v Československu a organizoval výstavbu naší první továrny na penicilin. Ta vznikla ve spolupráci s doc. Brumlíkem v Roztokách u Prahy.

Profesorem byl jmenován v květnu 1946 na LF UK v Hradci Králové. Vedl Fyziologický ústav v Hradci Králové a od roku 1951 v Brně. Dodnes se mluví o Krutově “brněnské fyziologické škole”. Byl předním a vůdčím členem Československé fyziologické společnosti i Československé bio­logické společnosti.

Když se po válce vracel z Anglie domů, vezl si svůj veškerý majetek v šesti bednách. Ve dvou bylo oblečení a gramofon a ve zbytku jen knihy –  odborné monografie, učebnice, ale i knihy o výtvarném umění, filozofii a etice nebo exilová politická literatura. Nechyběla ale ani česká beletrie a poezie nebo knihy historické.

Světově proslul jako vůbec nejlepší znalec života a díla Jana Evengelisty Purkyně a jistě je zajímavá shoda náhod, že MU nesla v době, kdy na ní působil, název Universita J. E. Purkyně. Jedou z myšlenek, kterou J. E. Purkyně vyslovil již v roce 1827, byl nesouhlas s přísným oddělováním patologie a fyziologie, i když se ve školách tyto dvě vědy vyučují odděleně. Stejný názor hlásal o 30 let později i Purkyňův žák C. Bernard, o dalších více než 100 let později se právě k tomuto odkazu přihlásil i prof. Kruta.

Fyziologie a historie byly jeho celoživotním zájmem, kterým se věnoval naplno. Podporoval své studenty, objevil světu prvního českého fyziologa Jiřího Prochásku. Byl členem mnoha vědeckých mezinárodních společností a organizátorem mnoha kongresů. Kupoval knihy po celém světě a jeho knihovna se rozrůstala po celý život. Vznikl tak vzácný soubor spisů, který vedle oborů lékařských zahrnuje hlavně dějiny lékařství, přírodních věd, fyziologii vědy a bio­grafie významných postav světové vědy.

Díky svým bohatým zkušenostem a historickým znalostem byl zapřísáhlým odpůrcem normalizace v komunistickém Československu. Sám se stal brzy režimu nepohodlným a jeho tým spolupracovníků byl „rozprášen“. V roce 1970 byl Kruta jako signatář petice 2000 slov z univerzity vypuzen i se svojí knihovnou. Ještě 8 let ji doplňoval a na sklonku života projevil přání, aby se knihovny po jeho smrti ujala univerzita. Tehdejší režim to ale neumožnil, a tak knihovna zůstala v jeho vile. Jeho syn, MU Dr. Vladislav Kruta, s rodinou o otcově přání věděl a byl odhodlán ho jednou uskutečnit. To se mu splnilo až po roce 1989. Po mnoha peripetiích s reorganizací ústřední knihovny LF MU jsou všechny knihy utříděny, popsány a přichystány k vyhledávání podle autorů, názvů, oborů i dalších kritérií a označeny jako dar prof. Kruty Masarykově univerzitě.

Prof. Kruta napsal asi 130 původních vědeckých prací, které jsou převážně věnovány výzkumu srdeční činnosti. Již jeho habilitační práce O rytmické činnosti srdečního svalu (Sborník lékařský) z roku 1937 mu přinesla uznání nejen u nás, ale i ve světě a jeho poznatek o třífázové závislosti stahu na rytmu srdeční činnosti se někdy označuje jako Krutův fenomén.

Prof. Kruta vynikal jako učitel, který dovedl vyložit posluchačům i nejsložitější problémy přednášené látky. Zvlášť vynikají jeho učebnice nebo kapitoly ve fyziologických učebnicích. Sem patří i zmínka o dalším odvětví fyziologie, kde zanechal tvůrčí stopu, a to ve fyziologii tělesných cvičení. A v Úvodu do fysiologie tělesných cvičení (1954) správně zhodnotil přínos I. P. Pavlova, a to přes to, že recenze „odborníků“ byly tvrdé a zdrcující.

Kruta byl skvělý učitel, který vedl své spolupracovníky k exaktnímu myšlení i etické odpovědnosti badatele. Pro každého měl radu a pomoc. Jeho didaktická koncepce byla úžasně pokroková a nebál se radikálních změn. Pohotově zařazoval do výuky nejnovější objevy, s neklamnou intuicí vycítěné jako základní. Studentům dovedl při zkouškách odpustit lecjaký detail, ale nepromíjel nepochopení principu smyslu a souvislosti funkcí. Snad to byl právě tento přístup, který jej přivedl k důrazu na srovnávací a fylogenetickou fyziologii.

Za svého života našel svůj druhý domov ve Francii, v Anglii strávil 6 let. Třikrát byl v Americe, dokonce i na Novém Zélandu. Měl přátele po celém světě, od Novosibirska po Los Angeles. Všude budil úctu a vážnost, všude brzy poznali nevšednost jeho osobnosti, mimořádný vědecký a obecný rozhled, lidskou moudrost a především sílu mravní autority.

Vladislav Kruta, český fyziolog, zůstane nevyvratitelně mezi velkými postavami naší vědy a kultury.

prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC

doc. MUDr. Josef Šumbera, CSc


Štítky
Detská kardiológia Interné lekárstvo Kardiochirurgia Kardiológia

Článok vyšiel v časopise

Kardiologická revue – Interní medicína

Číslo 4

2019 Číslo 4

Najčítanejšie v tomto čísle

Tejto téme sa ďalej venujú…


Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

nový kurz
Autori: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Autori: MUDr. Jiří Horažďovský, Ph.D

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autori: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autori: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autori: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte sa

Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa