doc. MUDr. Jozef Hoza, CSc. – 85 let

Jozef Hoza absolvoval Fakultu dětského lékařství UK, která ho připravila na dráhu dětského lékaře. Rád vzpomíná na své učitele, zejména profesory Josefa Švejcara, Josefa Houšťka a Antonína Rubína, a stále si myslí, že „pediatrická fakulta postavila dětské lékařství na pevné nohy“, a pokud by nedošlo k její transformaci, mohla i dnes chránit koráb jednotné pediatrie.

Po promoci pracoval na dětském oddělení v Českém Krumlově pod vedením primáře Josefa Havlíka, který ho naučil nejen praktické dovednosti nezbytné při vyšetřování dětí, ale i umění spojovat pestré klinické příznaky nemocných dětí s teoretickými znalostmi při diferenciálně diagnostické rozvaze. Díky této přípravě neměl problém s přechodem z menšího oddělení do tehdejšího „centra pediatrického dění“ v Praze na Karlově, kde se potkával s prakticky všemi obory pediatrie a jejich představiteli, kteří mu pomohli připravit se na další klinickou a pedagogickou dráhu. Jak sám říká, na Karlově prošel mimo vrátného všemi funkcemi a do penze odcházel z pozice přednosty kliniky, kterou vedl 15 let.

Když po atestaci z pediatrie zvažoval, kterému oboru pediatrie se bude věnovat, pomohla náhoda. Revmatologický ústav v Praze zrušil dětské oddělení a na klinice se objevily děti s nemocemi, kterým se u nás i ve světě věnovalo jen několik jednotlivců. A tehdy se protnuly dráhy dvou nadšenců, pediatra J. Hozy a revmatologa Stanislava Havelky. S pochopením tehdejších přednostů obou ústavů a s pomocí řady dětských lékařů z klinik i dětských oddělení od Aše po Michalovce postavili základy dětské revmatologie, která dnes představuje respektovaný obor.

Jozef Hoza se v rámci fakulty podílel na pregraduální pedagogické výuce více než 18 000 studentů medicíny a v rámci dětské kliniky i na postgraduální výchově více než 60 mladých pediatrů. Publikoval řadu odborných sdělení v českých i zahraničních časopisech, která se především týkala oblasti dětské revmatologie. V rámci odborných společností ČLS JEP opakovaně zastával řadu volených funkcí včetně předsedy České pediatrické společnosti.

Svým klidným nadhledem vycházejícím ze životních zkušeností a lékařských znalostí, které neustále rozšiřuje čtením nejnovější odborné literatury, si udržuje autoritu, která nespočívá na věku, ale především na lidských vlastnostech a rozsáhlých znalostech široké medicíny. S velkým nadhledem vzpomíná na změny, z dnešního pohledu neuvěřitelné, které se za 60 let odehrály v pediatrii i celé medicíně. Ale také zdůrazňuje, že vedle klinické práce, které se i nadále věnuje s láskou, potřebuje i zázemí rodiny, přátel a mnoha spolupracovníků. Ve volném čase si rád vyjede na kole a zdolává kopečky v brdských lesích, i když ho nijak netěší, že „přesedlal“ na elektrokolo.

Milý Jožo, za všechny spolupracovníky, studenty a žáky i za celou českou pediatrickou obec Ti přejeme pevné zdraví a elán, abys nás mohl i nadále inspirovat a pomáhat nám při diagnostice a léčbě nemocných dětí. Ad multos annos!

Za kolegy a přátele

Jiří Zeman a Tomáš Honzík