Hrad Kost (1909)

Václav Špála:

Hrad Kost

SBÍRKA GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ (GAVU) CHEB. UMĚNÍ 20. a 21. STOLETÍ.

Foto: Jiří Gordon

O jednom z nejvýraznějších českých moderních umělců, malíři, grafikovi a ilustrátorovi Václavu Špálovi (1885–1946) jsme psali v Česko-slovenské pediatrii již v suplementu č. 1 v roce 2022.

Špála studoval na akademii výtvarných umění, ale studium nedokončil, protože mu bylo doporučeno, aby odešel, jelikož „směřoval k jiným uměleckým cílům“.

Zpočátku byl ovlivněn dílem Edvarda Muncha, ale osvojil si i styl fauvismu s prvky expresionismu.

Důležitý byl pro něj rok 1911, kdy pobýval v Paříži. Seznámil se tu s novými uměleckými názory a směrem kubismu, který přijal, nikoli však v přísně francouzské formě, jakou u nás prosazoval Emil Filla. Ve škále Špálova výtvarného projevu se objevily i kuboexpresionistické tendence a analytický kubismus.

Špála dále rozvíjí svůj osobitý styl, vyznačující se energičností čáry, stavěním ploch do kontrastu, zjednodušením rytmu tvarů a barev, zpočátku omezených hlavně na červenou a modrou. spolupracuje také s uměleckým sdružením artěl, šířícím kubistické formy v uměleckém řemesle, a navrhuje pro ně hračky, dřevěné dózy i malované sklo.

Významnou etapu pro Špálu znamená členství ve skupině Tvrdošíjní, kde jsou např. Josef Čapek, Jan Zrzavý nebo Rudolf Kremlička. Po začátku 20. let pak končí s výraznějším kubismem a věnuje se více malbě krajin.

Koncem 20. let nastává u Špály modré období, kdy maluje krajiny na březích řek a hlavním motivem je řeka sama. Jsou to obrazy Vltavy, Berounky, Sázavy a Otavy a převažují na nich modré odstíny a energická sestava ploch.

S 20. lety roste také zájem o jeho tvorbu.

Obraz Hrad Kost z r. 1909 předznamenává Špálova pozdější díla z 20. let a vyznačuje se již jeho vyzrálým osobitým stylem –⁠ jsou to hlavně zalamované linie a dynamický, rytmizovaný rukopis širokých tahů štětce. I když převládají tóny modré a zelené, jsou obrysy staveb a některých korun stromů a keřů červené jako akcent, který prosvětluje scenérii a oživuje ji. Nejen tento, ale i další Špálovy obrazy krajin vystihují spojení člověka a přírody.

Juliana Boublíková Jahnová