'PATOLOGIE ORL OBLASTI

... se měkkotkáňové nádory s alterací genu GLI1 relativně často vyskytují v oblasti hlavy a krku

Měkkotkáňové nádory s fúzí ACTB-GLI1 byly poprvé popsány v roce 2004 jako „pericytomy s translokací t(7;12)“, které jsou SMA-pozitivní a S100-negativní. Předpokládalo se, že jejich biologické chování bude benigní. Další studie však následně ukázaly, že genetické alterace u těchto nádorů jsou komplexnější, imunohistochemický profil variabilnější (včetně S100-pozitivity), a zejména se zjistilo, že tyto nádory mohou lymfogenně a hematogenně metastazovat.

Autoři Xu et al. se ve své studii zaměřili na detailní analýzu těchto nádorů v oblasti hlavy a krku. Soubor tvořilo 8 mužů a 3 ženy ve věkovém rozmezí 1–65 let (medián 38 let); jeden případ byl kongenitální. Nádor se zdaleka nejčastěji vyskytoval na jazyku (8 případů). U šesti pacientů byla k dispozici data z doby sledování (rozmezí 2–104 měsíců; medián 17 měsíců). U dvou pacientů došlo k lokální recidivě a ke vzniku vzdálených metastáz v plicích, kostech a mozku. Mikroskopicky bylo pro všechny nádory typické multilobulární a plexiformní uspořádání a bohatá kapilární síť. Častá byla protruze nádorových hnízd do dilatovaných cévních prostor. Nádorové buňky byly monomorfní a měly kulatá či oválná jádra a často světlou cytoplazmu. Vzácněji se vyskytovaly buňky vřetenité, případně buňky s eozinofilní granulární či s vakuolizovanou cytoplazmou. Nekrózy byly přítomny pouze u dvou nádorů. Imunohistochemický profil byl variabilní. Typická byla exprese CD56 (4/4 případy) a S100 proteinu (6/10 případů). Exprese dalších markerů byla pozorována méně často –⁠ SMA (4/10 případy), cytokeratinový koktejl AE1/AE3 (2/9 případy) a EMA (1/5 případ). Naopak, průkaz SOX10, CD31, CD34, ERG, CD99, chromograninu, synaptofyzinu a desminu byl vždy negativní. Molekulárně genetické vyšetření prokázalo u sedmi případů fúzi genu GLI1, konkrétně s ACTB (n = 4), PTCH1 (n = 2) a MALATI (n = 1). U čtyř zbývajících případů byla zjištěna koamplifikace genu GLI1 s CDK4 a MDM2, přičemž imunohistochemicky byla u těchto nádorů následně prokázána exprese CDK4, MDM2 a STAT6.

Závěrem je možné konstatovat, že nádory s alterací genu GLI1 se vyskytují v oblasti hlavy a krku relativně často, a to zejména v jazyku. Mají poměrně typický mikroskopický vzhled, avšak nespecifický imunohistochemický profil. Definujícím nálezem je průkaz alterace genu GLI1 molekulárně genetickými metodami. Diferenciální diagnostika je poměrně široká a zahrnuje především myoepiteliom, myoepiteliální karcinom, ektomezenchymální chondromyxoidní tumor a vzhledem k možné expresi STAT6 také solitární fibrózní tumor. Z biologického hlediska lze nádory s alterací genu GLI1 považovat za low-grade sarkomy.

Zdroj:

Xu B et al. Head and neck mesenchymal neoplasms with GLI1 gene alterations: a pathologic entity with distinct histologic features and potential for distant metastasis. Am J Surg Pathol 2020; 44(6): 729-737.