'HISTORIE PATOLOGIE

… loni bylo 200. výročí narození Virchowa

„Otec moderní patologie“ Rudolf Virchow se narodil 13. října 1821 v tehdy pruském městečku Schievelbein, dnes Swidwin v severozápadním Polsku. Během života (zemřel 1902) napsal neuvěřitelných více než 2000 prací a učebnic. Jeho aktivita se projevila v řadě oblastí:

Eponyma –⁠ V. trias (trombogeneze), V. uzlina (supraklavikulární –⁠ místo metastáz karcinomu žaludku), V. buňky (lepra lepromatosa), V. reakce (amyloid), V. –⁠ Robinovy prostory (kolem krevních cév v mozku), V. ústavy v Berlíně a Würzburgu, kde působil jako profesor, V. kráter na Měsíci (1979) a v neposlední řadě časopis Virchows Archiv, který založil r. 1847 jako Archiv für pathologische Anatomie und Physiologie und für klinische Medizin, později přejmenovaný jeho jménem, dnes oficiální časopis Evropské společnosti patologie.

Buněčná patologie –⁠ 1858 vydal monografii, v níž vyslovil svou teorii, že každá buňka vzniká z jiné buňky: „Omnis cellula e cellula“. Měla zásadní vliv na celou medicínu a zdůraznila význam mikroskopie jako základní metody patologie.

Pitvy –⁠ nutnost systematického studia chorob pitvou; význam pitev pro kliniky; klinicko-patologická korelace. 1874 zavedl standardní pitevní techniku. 1863 –⁠ 1867 vydal třídílnou monografii o nádorech. Je autorem pojmů mj. leukemie, amyloid, spina bifida, ochronóza, embolie.

Výuka studentů –⁠ zdůraznění potřeby znalostí normální anatomie, histologie a fyziologie při studiu patologie a pro kliniku. V oblasti parazitologie vyslovil koncept zoonóz, např. výzkumem cyklu Trichinella spiralis (trichinóza).

Patofyziologie –⁠ multidisciplinární spolupráce jako základ moderní koncepce medicíny. Tuto myšlenku aplikoval i ve svém časopisu.

Sociální medicína –⁠ v roce 1848, ve věku 27 let, byl vyslán pruskou vládou do oblasti Slezska, aby zde zkoumal epidemii skvrnitého tyfu u tamních tkalců. Zjistil hrozné pracovní podmínky a vyslovil teorii, že sociální faktory mohou napomáhat onemocnění. Vyslovil se za zodpovědnost celé společnosti a deklaroval právo jednotlivce na zdravé podmínky. Ve věci potřeby sociálních změn se angažoval v politice, byl zvolen do německého parlamentu a prosadil zde řadu progresivních zákonů.

K Virchowovým zájmům patřila i archeologie –⁠ v letech 1878 –⁠ 1879 se účastnil s Heinrichem Schliemannem objevování starověké Tróje. V Německu založil několik muzeí. V rámci antropologických studií vyšetřoval školní děti a prokázal, že neexistuje „čistá“ germánská rasa, ale jde o směs různých morfologických typů –⁠ oproti pozdější nacistické teorii o nadřazenosti německé rasy.

Autoři článku uzavírají, že Virchow byl, jak ostatně by všichni lékaři měli být, skutečným mužem lidu.

Zdroj:

Damjanov I, Kovač Z. An anniversary to remember. Rudolf Virchow turns 200. Pathologist, https: //thepathologist.com/diagnostics/omics.