DOPIS REDAKCI

Vážená redakce,

s velkým zájmem jsem si přečetla v minulém čísle 4/2021 přehledový článek Morfologické nálezy v placentě asociované s infekcí SARS-CoV-2 plzeňských autorek Daumová, Hadravská a Straková Peteříková. Jedná se o aktuální problematiku a zároveň o jev nikterak výjimečný, proto bych si dovolila obecné informace stručně doplnit vlastním pozorováním.

V pandemickém roce 2021 jsme na Ústavu patologie FN Brno pitvali 47 mrtvě narozených dětí. U pěti z nich, tj. 10 %, byla příčinou intrauterinního úmrtí SARS-Cov-2 placentitida. Všechny případy se odehrály na vrcholu pandemie: v lednu 2021 (1x), v listopadu 2021 (3x) a prosinci 2021 (1x). Zatím poslední šestý případ jsme zaznamenali v lednu letošního roku. K úmrtí plodu došlo ve 26.–36. týdnu gravidity (2x konec druhého trimestru, 4x třetí trimestr). Věk žen se pohyboval mezi 18 a 32 lety. Dvě rodičky prodělaly symptomatickou infekci za hospitalizace. Jedna byla v karanténě s pozitivním partnerem a další v domácí izolaci, obě bez příznaků v době porodu. Poslední dvě rodičky o infekci nevěděly a žádné příznaky neuváděly. Rutinně prováděný antigenní test před porodem byl ve dvou případech hodnocen jako negativní. Žádná z žen, pokud je nám známo, nebyla očkována.

Placenta byla ve všech zmíněných případech difuzně postižena. Na pohmat se jevila nápadně tuhá a na řezu byla protkána šedobílými splývajícími septy. To nám nejvíce připomínalo tzv. mřížkový infarkt (gitterinfarkt/masivní depozita perivilózního fibrinoidu), který prakticky vždy vede k těžké růstové restrikci. Novorozenci se SARS-Cov-2 placentitidou však byli s výjimkou jednoho eutrofičtí, z čehož vyplývá, že poškození placenty je akutní povahy. Při mikroskopickém vyšetření jsme pozorovali typickou triádu změn: difuzní nekrózu vilózního trofoblastu, masivní depozita perivilosního fibrinoidu a intervilositidu histiocytární a/ nebo neutrofilní.

Koronavirus SARS-Cov-2 jsme prokazovali buď imunohistochemicky (ve spolupráci s Bioptickou laboratoří s.r.o, Plzeň) nebo stěrem z placenty metodou RT-PCR. Stěr jsme prováděli po naříznutí placenty z hloubi tkáně do běžně dostupných odběrových souprav pro stěry z nosohltanu. Makroskopický nález v placentě je natolik charakteristický a výrazný, že doporučujeme k vyšetření přistoupit aktivně i při negativní epidemiologické anamnéze. Berme též v úvahu neúplná klinická data nebo falešnou negativitu antigenních testů. U jednoho novorozence jsme virus SARS-CoV-2 prokázali stěrem z průdušnice, ale ostatní případy byly negativní. Můžeme tedy podpořit tvrzení, že k úmrtí dítěte vede difuzní poškození placentárního parenchymu. Vrozená infekce plodu je spíše výjimkou.

Naše zkušenost dokládá, že SARS-CoV-2 placentitida byla v loňském roce významnou příčinou intrauterinního úmrtí. Vývoj v tomto roce je nejistý. Zkoumejme proto s ohledem na epidemickou situaci pečlivě a poučeně příčiny nitroděložního úmrtí a informujme gynekology a porodníky o prokázaných případech infekce COVID-19 a jejich důsledcích.

MUDr. Marta Ježová, Ph.D.

Ústav patologie FN Brno

Jihlavská 20, 625 00 Brno

Tel: 532 231 946, 532 234 632

e-mail: jezova.marta@fnbrno.cz