MONITOR aneb nemělo by vám uniknout, že...

GYNEKOPATOLOGIE

… leiomyomy dělohy s bizarními jádry představují benigní afekce a termín atypický leiomyom by se v souvislosti s těmito lézemi již neměl používat

Leiomyom dělohy s bizarními jádry (syn. symplastický leiomyom) je poměrně vzácná léze, dříve též nazývaná atypický leiomyom, podle poslední WHO klasifikace nádorů se však již toto označení nemá používat. V literatuře byly doposud uveřejněny 2 práce analyzující větší počet pacientů s ohledem na biologickou povahu a morfologické rysy tohoto nádoru. Autoři z Bordo a Bostonu popsali dosud největší skupinu pacientek čítající celkem 59 případů (42 z hysterektomie, 17 z myomektomie) a zaměřili se na morfologické rysy a klinicko-patologickou korelaci zejména s ohledem na chování lézí. Morfologicky léze stratifikovali podle rozsahu výskytu bizarních jader na léze s difúzním (18 případů; 30 % -⁠ definováno jako výskyt v téměř celé lézi), multifokálním (26 případů; 44 % -⁠ definováno jako výskyt ve > 5 oblastech) a fokálním (15 případů, 26 % -⁠ arbitrárně definováno jako výskyt v nejvíce 5 oblastech) výskytem těchto jader. Autoři dále hodnotili denzitu výskytu bizarních jader (nízká < 30 % nádorových buněk; střední ≥ 30 a < 70 %; vysoká ≥ 70 %). Mitózy se vyskytovaly v počtu 0 -⁠ 7 / 10 HPF (95 % lézí mělo do 5 mitóz / 10 HPF). U 21 (36 %) případů byla přítomna ischemická nekróza. Kromě jedné léze byly všechny ohraničené proti okolnímu myometriu s expanzivním typem růstu.

Imunohistochemická vyšetření byla provedena pouze u 7 případů. Zajímavým nálezem byla vysoká proliferační aktivita u jednoho případu (60 %), u ostatních byl Ki67 index < 15 %. Dalším zajímavým údajem byla primární diagnóza, která byla správně stanovena u 24 případů (41 %). U dalších 24 případů (41 %) si patolog nebyl jistý biologickou povahou léze a u 10 pacientek (17 %) byla stanovena diagnóza leiomyosarkomu. Poslední případ byl diagnostikován jako solitární fibrózní nádor.

Doba sledování se lišila, u 48 pacientek byl však follow-up ≥ 3 roky. Kromě jedné pacientky, u které byl po 9 měsících od operace prokázán benigní metastázující leiomyom v plíci (pacientka je bez dalších obtíží 9 let po odstranění plicní léze) a jiné pacientky, která po 2 letech prodělala další myomektomii, jsou všechny pacientky bez známek recidivy onemocnění.

Závěrem autoři konstatují, že ze všech doposud publikovaných případů leiomyomu s bizarními jádry (> 100 pacientek) se pouze u jednoho případu objevila rekurence v retroperitoneu (po 87,5 měsících). Výsledky jejich studie podporují benigní chování afekcí, bez ohledu na zastoupení analyzovaných morfologických znaků a autoři se ztotožňují s novou terminologií WHO a opuštěním termínu atypický leiomyom (což s ohledem na fakt, že jedna z autorek tohoto článku je zároveň spoluautorkou příslušné kapitoly ve WHO není nijak zarážející).

Zdroj:

Croce S et al. Uterine leiomyomas with bizarre nuclei. A clinicopathologic study of 59 cases. Am J Surg Pathol 2014; 38 : 1330-1339.

–⁠ P. Dundr –