65. výročí založení Sekce pro dermatologickou alergologii a profesionální dermatózy při České dermatovenerologické společnosti České lékařské společnosti JEP

Kontaktní ekzém je bezesporu častou diagnózou jak v ambulancích dermatovenerologů, tak i praktických lékařů. Včasná diagnostika příčin kontaktního ekzému je nesmírně důležitá z pohledu další prognózy onemocnění.

Spektrum aktuálních kontaktních alergenů se v průběhu času mění a je do jisté míry odrazem životního stylu i životní úrovně společnosti (5–15 % všech dermatóz).

Včasná diagnostika příčiny kontaktního ekzému by měla být povinností každého dermatovenerologa, který by měl mít ve svém vyšetřovacím arzenálu minimálně evropskou standardní sadu kontaktních alergenů. Je-li třeba vyšetření detailnější a také je-li podezření na profesionální původ kontaktního ekzému, je třeba vyšetření co nejdříve provést ve specializované dermatoalergologické ambulanci. Splňujeme tím nejen aspekt zdravotní, který je pro pacienta prioritní i z pohledu kvality života, ale i ekonomický, vedoucí k úsporám spojeným s terapií a často i pracovní neschopností.

V roce 2016 bude slavit Sekce pro dermatologickou alergologii a profesionální dermatózy 65. let svého vzniku.

V Československu se začala diagnostika kontaktního ekzému epikutánními testy provádět až po 2. světové válce a je spojena se jmény Konopík, Lejhanec, Lejhancová, Černý, Hegyi, Jirásek, Horáček, Obrtel, Resl st., Schwank, Tomášková, Mikulecký, Kalenský, Novák a řadou dalších, kteří se zasloužili též o rozvoj profesionální dermatologie. Spektrum příčin kontaktních ekzémů se v průběhu let mění, mění se i sortiment profesionálních dermatóz. Vyjmuto z přednášky prof. Jiráska přednesené na Celostátní dermatologické konferenci „Kontaktní alergický ekzém –⁠ kožní choroby z povolání“ konané 18.–19. dubna 1989 v Praze: „Léta padesátá se vyznačovala horečnou činností odbornou, výzkumnou i organizační. Na poli neoraném jsme zažívali období nebývalé konjunktury. Prožívali jsme éru terpentýnu jako alergenu číslo jedna (dnes ustoupil zcela do pozadí), éru hojného výskytu chronických i akutních radiodermatitid, nástup epoxidových, fenolformaldehydových, močovinových, melaminových, polyesterových a jiných plastických hmot, anestetik prokainového typu a antibiotik, éru profesionálních zoonóz, zejména tuberkulózy, brucelózy, kandidóz, trichofycií, noduli mulgentium a erysipeloidu a řadu dalších, tehdy aktuálních“, potud profesor Jirásek.

Dermatoalergologická sekce byla v letech 1974–1989 členem CDRG –⁠ Contact Dermatitis Research Group (obdoba ICDRG), která se ustavila v roce 1974 v Praze. ČSSR zastupovali Hegyi, Jirásek a Kalenský. Členy CDRG byly země sdružené v tehdejší době v RVHP. V průběhu dalších let byla řešena problematika kontaktních ekzémů vyvolaných např. kontaktem s vývodkami žehliček, s ubrusy z voskovaného plátna, s PVC rukavicemi. Zabývali jsme se senzibilizací na konzervans Kathon CG z kosmetických přípravků, která je aktuální dosud, dále profesionálními ekzémy vzniklými po nošení hasičských stejnokrojů, v posledních letech také senzibilizací na konzervační látky a další pomocné látky přípravků farmaceutických a kosmetických. Aktuální je i senzibilizace na konzervační přísady průmyslových kapalin.

V průběhu let se vyvíjelo i složení standardní sady pro epikutánní testy. Složení používaných základních sad pro epikutánní testy jsou uvedeny v tabulkách 2–7. Od 90. let minulého století je používána v České republice evropská standardní sada. Složení této sady kontaktních alergenů, jakož i frekvence senzibilizace na tyto alergeny v ČR v roce 2014 uvádíme v tabulce 1.

 

 

 

 

V současné době se zasedání Sekce koná pravidelně 5krát ročně na Dermatovenerologické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Věnujeme se obecně dermatoalergologické problematice, tj. zjišťování vývoje senzibilizace na alergeny evropské standardní sady, na vybrané obsahové součásti dermatologických extern a přípravků kosmetických. Pozornost je věnována rizikům a novým alergenům v jednotlivých profesích.

Zabýváme se posuzováním sporných případů možné profesionality dermatóz jak ekzémového charakteru, tak kožních infekčních onemocnění, případně dalších.

Ve spolupráci se Společností pracovního lékařství ČLS JEP a Společností nemocí z povolání ČLS JEP se Sekce podílí i na tvorbě a připomínkování legislativních opatření, která souvisejí s diagnostikou a posuzováním profesionálních dermatóz, jakož i zařazováním pacientů s dermatologickými chorobami do profesí s rizikem poškození kůže. Podílí se také na metodickém vedení dermatologů ve vyšetřování kožních nemocí z povolání.

Členové Sekce se podílejí i na postgraduálním vzdělávání dermatologů v dermatoalergologické problematice a problematice profesionálních dermatóz. Na vybraných klinických pracovištích je možnost školících míst.

Tradiční je spolupráce se styčnými obory –⁠ s lékaři pracovního lékařství, hygieniky práce, alergology i praktickými lékaři jak v běžné denní práci, tak i v činnosti přednáškové a publikační.

Vyšetřování profesionálních dermatóz je prováděno v jednotlivých krajích ve specializovaných ambulancích pro profesionální dermatózy v úzké spolupráci s klinikami a odděleními nemocí z povolání a hygienickou službou. Komplikované případy jsou řešeny na pravidelných zasedáních Sekce dermatoalergologické a pro profesionální dermatózy. Počty profesionálních dermatóz se v průběhu let měnily, v současné době jsou počty ve srovnání s lety padesátými a šedesátými minulého století minimální.

Z kožních infekčních profesionálních onemocnění (kapitola V Seznamu nemocí z povolání) je stále aktuální scabies u pracovníků ve zdravotnictví. Do roku 1990 se pohybovaly počty tohoto onemocnění pouze do 25 za rok, v letech 1996–2000 průměrně 127 případů za rok, v roce 2014 bylo hlášeno 84 případů. Počty profesionálních zoonóz výrazně poklesly, trichophytia byla nejvíce aktuální v letech 1961–1965 –⁠ průměrně 866 případů za rok, v roce 2014 pouze 4 případy. Minimální jsou v posledních letech také počty infekčních hrbolů dojičů (nejvíce v letech 1961–1965 průměrně 186 za rok), erysipeloidů (v letech 1986–1990 102 průměrně za rok), hlášeny bývají i boreliózy (v roce 2014 9 případů) –⁠ grafy 1, 2, 3, 4 a 5.

Častějšími profesionálními dermatózami jsou onemocnění ekzémová (kapitola IV Seznamu nemocí z povolání), tj. iritační dermatitidy a kontaktní ekzémy. Příčinou iritačních dermatitid jsou nejčastěji v současné době ropné výrobky a čisticí přípravky. Příčinou profesionálních kontaktních ekzémů jsou nejčastěji plastické hmoty, nejvíce hlášených bylo v letech 1966–1970 –⁠ průměrně 254 za rok, v roce 2014 jen 44 případů. Následují gumárenské chemikálie v letech 1986–1990 bylo hlášeno průměrně 156 případů za rok, v roce 2014 pouze 25 případů. Dalším alergenem je chrom a jeho sloučeniny, nejvíce případů bylo v letech 1966–1970 průměrně 134 za rok, v roce 2014 pouze 10 případů. Ropné výrobky byly příčinou jak iritačních dermatitid, tak profesionálních kontaktních ekzémů pro jejich obsahové komponenty, zvláště konzervační přísady –⁠ nejvíce v letech 1966–1970 průměrně 232 za rok, v roce 2014 jenom 40 případů. Příčinou profesionálních ekzémů mohou být také dezinfekční přípravky, v roce 2014 32 případů –⁠ grafy 6, 7, 8, 9 a 10. Zřídka se v současné době setkáváme s acne oleosa, chronickou radiodermatitidou a profesionálními nádory –⁠ grafy 11 a 12.

Nejvíce profesionálních dermatóz bylo v 60. letech (v letech 1961–1965 průměrně 2 356 za rok), výrazný pokles nastal v 80. letech (1981–1985, za rok průměrně 1007), velmi výrazný pokles v letech 2006–2009 (průměrně 332 za rok). Nejméně hlášených profesionálních dermatóz bylo v roce 2012 pouze 177, v roce 2014 již 288 –⁠ graf 13. Pokles profesionálních dermatóz souvisí s pokrokem technologie výroby, se zaváděnou automatizací i důsledným používáním ochranných pracovních pomůcek. Mnozí pacienti s profesionálními dermatózami však nejsou k vyšetření na příslušné pracoviště odesláni nebo toto vyšetření odmítají.

SEZNAM LÉKAŘŮ, KTEŘÍ SE ZABÝVAJÍ DIAGNOSTIKOU A POSUZOVÁNÍM PROFESIONÁLNÍCH DERMATÓZ V SOUČASNÉ DOBĚ

Jihočeský kraj

prim. MUDr. Jiří Horažďovský, Ph.D.

MUDr. Hana Janatová

Nemocnice České Budějovice, a. s., kožní oddělení

B. Němcové 585/54, 370 87 České Budějovice

Jihomoravský kraj

doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc.

MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D.

FN u sv. Anny v Brně, I. dermatovenerologická klinika

Pekařská 53, 656 91 Brno

Karlovarský kraj

prim. MUDr. Helena Němcová

Nemocnice Sokolov, spol. s r. o., kožní oddělení

Slovenská 545, 356 01 Sokolov

Královéhradecký kraj

MUDr. Jaroslava Vaněčková

FN Hradec Králové, Klinika nemocí kožních a pohlavních

Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové

Liberecký kraj

MUDr. Václava Pospíšilová

Kožní ambulance

Lipová 6/664, 460 01 Liberec

Moravskoslezský kraj

MUDr. Edita Černá

MUDr. Radana Hromádková

FN Ostrava, kožní oddělení

17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava

Olomoucký kraj

MUDr. Iva Karlová

FN Olomouc, Klinika chorob kožních a pohlavních

I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc

Pardubický kraj

MUDr. David Stuchlík

Pardubická krajská nemocnice, kožní oddělení

Kyjevská 44, 532 00 Pardubice

Plzeňský kraj

MUDr. Dagmar Košťálová

Kožní ambulance

Víceoborové ambulatní zdravotnické zařízení DIEKO, s. r. o.

Karlovarská třída 30, 301 66 Plzeň

MUDr. Martin Novák

FN Plzeň, Dermatovenerologická klinika

Alej Svobody 80, 304 60 Plzeň-Lochotín

Praha a Středočeský kraj

MUDr. Pavla Alexandrová

FN Na Bulovce, Dermatovenerologická klinika 2. LF UK

Budínova 2, 180 81 Praha 1

MUDr. Zuzana Kulíková

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Šrobárova 1150/50, 100 34 Praha 10

prim. MUDr. Alena Machovcová, Ph.D., MBA

MUDr. Janoušková Gabriela

FN v Motole, Dermatovenerologické oddělení

V Úvalu 84, 150 06 Praha 5

MUDr. Ivan Řehoř

Městská poliklinika Praha

Spálená 12, 110 00 Praha

MUDr. Andrea Vocilková

Kožní ordinace

Makovského 1396/16b, 163 00 Praha

MUDr. Hana Zapletalíková

Ústřední vojenská nemocnice, kožní oddělení

U Vojenské nemocnice 1200, 169 02 Praha 6

MUDr. Martina Žemličková

Fakultní poliklinika, Dermatovenerologická klinika,

1. LF UK  a VFN

Karlovo nám. 32, 121 11 Praha

MUDr. Jan Šudřich

Ordinace, Tyršova 60, 266 01 Beroun

prim. MUDr. Vladimír Drvota

Oblastní nemocnice Kladno, s. r. o.

Vančurova 1548, 272 95 Kladno

Ústecký kraj

MUDr. František Keznikl

Ordinace kožního lékaře

Masarykovo nám. 845, 441 01 Podbořany

MUDr. Hana Malíková

Krajská zdravotní a.s., Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, kožní odd.

Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem

Do redakce došlo dne 11. 12. 2015.

Adresa pro korespondenci:

doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc.

I. dermatovenerologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Pekařská 53

656 91 Brno

e-mail: eliska.dastychova@fnusa.cz