Aktuální pohled na změny v reprodukčním chování v Česku

Změny v reprodukčním chování, kterých jsme v Česku v posledních letech přímými svědky, mají řadu souvislostí nejen z hlediska struktury společnosti, artikulované například v debatách o jejím stárnutí, ale mnoha procesy zasahují i přímo do oblasti medicíny. Změna reprodukčního chování, její příčiny a důsledky jsou však také jednou z hlavních otázek současné demografie –⁠ a nejen té české. Upírá se na ni pozornost široké mezinárodní odborné komunity. Různé mezinárodní projekty pak analyzují daný proces kombinací různých dat –⁠ od detailních klinických studií přes populační registry až po rozsáhlá šetření vlastní metodologií vycházející z tradice empirické sociologie.

V tomto vydání Časopisu lékařů českých vám uceleným způsobem předkládáme vybrané výstupy jednoho takového projektu finančně podpořeného Technologickou agenturou ČR (č. TL03000338), který nese název „Obohacení datové báze pro tvorbu a evaluaci rodinné politiky“ a byl realizován v letech 2020–2023. Řešení projektu se mimo jiné opíralo o spolupráci s dvěma odbornými lékařskými společnostmi –⁠ Českou menopauzální a andropauzální společností a Českou gynekologickou a porodnickou společností ČLS JEP. Cílem této spolupráce bylo zpřístupnit demografické poznatky širší lékařské společnosti.

Klíčovou náplní projektu byla realizace národního šetření, které je součástí mezinárodního projektu GGP (1). V Česku dané šetření proběhlo v letech 2020–2022 pod názvem GGP –⁠ Současná česká rodina (2). Jedná se velké reprezentativní šetření založené na pravděpodobnostním výběru s rozsahem 5583 mužů a žen ve věku 18–69 let (3). Získaná data jsou důležitá pro mezinárodní srovnání. Zároveň jsou velmi cenná, protože poskytují řadu informací, které běžná statistika nesleduje. Velkým přínosem daného výzkumu je, že je multitematický, a zabývá se tak velkým množství problémů, které se dotýkají současné rodiny v různých fázích života. Kromě otázek týkajících se reprodukčních plánů, neplodnosti i reprodukčního stárnutí a antikoncepčního chování, kterým je věnováno toto číslo, se výzkum také zabýval například formováním partnerství, postoji k různým typům soužití, partnerskými a mezigeneračními vztahy, péčí o dítě, postoji ke zdraví, vlivem pandemie na zdraví, postoji k očkování obecně a dalšími tématy. Získaná data jsou navíc již nyní volně dostupná v mezinárodním datovém archivu k dalšímu využití vědeckou komunitou, bližší informace a dokumentace k mezinárodním datům jsou dostupné na webové adrese https://ggp.colectica.org. Nicméně při hodnocení získaných výsledků vycházíme ze specifického charakteru dat daného tím, že byla sbírána formou sebedeklarace.

Publikovaný soubor článků je výběrem z výsledků připravených v souhrnné výzkumné zprávě nazvané „Změny v reprodukčním chování a reprodukční stárnutí“ a zaměřuje se na 3 hlavní témata: reprodukční chování, stárnutí a zdraví. Články se také opírají o prezentované výstupy na dvou odborných setkáních –⁠ na 15. celostátní konferenci o menopauze konané 14. října 2023 v Praze a na 31. kongresu k sexuální výchově, který se odehrál 19.–20. října 2023 v Pardubicích.

Soubor příspěvků začíná úvodním článkem, který je přehledový a přibližuje demografický pohled na trendy plodnosti a potratovosti v Česku v posledních třech desetiletích v evropském kontextu i v návaznosti na dopady pandemie COVID-19. Slouží jako východisko pro další články, které jsou původní a přinášejí nové poznatky založené na analýze výsledků šetření GGP –⁠ Současná česká rodina, a doplňují tak demografický obraz související s reprodukčním chování populace v Česku. Analyzují a hodnotí změny v antikoncepčním chování, zaměřují se především na to, jak se proměnila role hormonální antikoncepce. Dále předkládáme detailní pohled na reprodukční plány žen v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě a diskutujeme vliv percepce dlouhodobých dopadů pandemie COVID-19. V dalším textu se zaměřujeme na problémy s neplodností a na metody, které jedinci a páry využívají se snaze napomoci otěhotnění, detailnější pohled je věnován rozvoji využívání metod asistované reprodukce. Konečně uvádíme i analýzu vztahu mezi dvěma důležitými milníky v reprodukčním životě ženy –⁠ věkem při narození prvního dítěte a věkem nástupu menopauzy. Sérii uzavírá práce o příznacích akutního klimakterického syndromu.

Jiřina Kocourková, Anna Šťastná