EDITORIAL

Plicní medicína prodělala v posledních 20 letech zajímavý a prudký rozvoj. Z mírně unaveného odvětví interní medicíny, které se věnovalo prakticky výhradně péči o dlouhodobě nemocné pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), astmatem a neodvratně progredujícími chorobami plicního intersticia, se začíná profilovat jako specializace nutná pro správnou léčbu všech onkologicky nemocných s hrudními malignitami i mnoha pacientů v akutní a intenzivní péči.

Náplň oboru se také poměrně dynamicky mění, s postupně stále větším důrazem na diagnostické i terapeutické technologické zázemí, při dobrém a těsném propojení s ostatními interními, zobrazovacími i chirurgickými obory. Endoskopické diagnostické a léčebné metody začínají poměrně rychle vytlačovat metody otevřené chirurgie u mnoha nádorových i nenádorových diagnóz.

Věříme, že spojení symptomově orientovaných sdělení s popisem moderních vyšetřovacích a léčebných postupů, jež přináší toto číslo Časopisu lékařů českých, může přinést lepší náhled na možnosti současné pneumologie i na její vývoj.

Jiří Votruba